Stále na vzestupu. Cena v barvě kakaa. ****************************************************************************************** * Stále na vzestupu. Cena v barvě kakaa. ****************************************************************************************** Rozhovor s Prof. PhDr. Josefem Opatrným, CSc., vedoucím Střediska ibero-amerických studií Mohlo by se zdát, že zveřejněním jmen účastníků a laureátů soutěže, vyhlášením vítězů a ro diplomů a cen víme o právě skončeném ročníku Iberoamerické ceny všechno nebo to nejdůležit "IFORUM-6668.html "] Není tomu tak. Je s ní spojeno mnoho jemných detailů delikátně ošetřo diplomatů a samotná agenda soutěže má, jak je možné se dále dočíst, poněkud kočovné, mile Iberoamerická cena je svou historií, významem a osobní angažovaností zakladatelů a všech, organizaci podílejí, zcela výjimečná a doslova a do písmene jediná a jedinečná. A proto př věnován následující rozhovor s Prof. PhDr. Josefem Opatrným, CSc., vedoucím Střediska iber studií. Nejprve vám chci, pane profesore, pogratulovat, protože ze tří oceněných studentů z Univer dva přímo vašimi posluchači. To je výrazný úspěch iberoamerikanistiky. Ano, z pěti cen, byly tři hlavní a dvě čestná uznání, získala Univerzita Karlova tři, z to iberoamerikanistiku. Je ale potřeba si uvědomit, že někteří se soutěže účastní opakovaně a zkušenost, například Michal Zourek, který byl druhý, se účastnil i vloni. [ URL "IFORUM-67 Může se tedy student propracovat k ceně opakovanou účastí? Může se samozřejmě poučit. Ale ono je to s oceňováním složité. Páni velvyslanci hodnotí ne především kvality prací, ale berou jistě v úvahu i jiné věci, aby se např. neopakovali vít nebo obdobným tématem. To je problém všech těchto cen, protože úspěchy přitahují v následu podobná témata, pochopitelně - když to bylo oceněno jednou, tak by to mohlo být oceněno po samozřejmě velvyslanci uvědomují a musí to nějakým způsobem korigovat. Je také pravda, že rovné, ale někteří mají podmínky „rovnější“ nebo lepší, protože v posledních několika lete velké možnosti výjezdu lidí přímo do Latinské Ameriky. A když jste v Latinské Americe na s dokonce na rok a vrátíte se a účastníte se soutěže, tak zase vaše možnosti jsou lepší. A t okolností o těch, kteří letos uspěli, jedno děvče bylo v Mexiku a mládenec v Chile. To byl výhoda. Ale dnes má každý podmínky k tomu, aby se na stipendium do Latinské Ameriky přihlásil, a j témata inspirovaná znalostí konkrétní země mají svou výhodu před těmi, která byla vymyšlen Čechách. Problém spočívá v tom, že stipendia většinou přímo kryjí jen pobyt na univerzitě a student prostřednictvím různých nadací nebo Free Movers či jiných institucí shánět peníze na živob myslím, že tohle je potřeba ocenit a možná i latinskoskoameričtí ambasadoři oceňují, že ti projevují takový zájem o jejich region. Já říkám latinskoameričtí, ale ono to není tak doc protože mezi nimi jsou i španělský a portugalský velvyslanec - jsou to velvyslanci oblasti mohli nazvat iberský svět včetně Evropy. A je příznačné, když se člověk podívá na starší t bylo možná víc témat španělských nebo portugalských, zatímco dnes směřují spíš na Latinsko Jaké byly začátky Iberoamerické ceny? Iberoamerická cena existuje 14 let, začátky v polovině 90. let byly podstatně složitější, dnes. Byla to nová věc, kterou latinskoameričtí velvyslanci začali zkoušet a o kterou měli zájem. A ani studenti dřív takové možnosti neměli. Je ale pravda, že už v těch 90. letech hlásili studenti, kteří byli extrémně interesovaní v tomto regionu. Pokud si vzpomínám dob tehdy jedno děvče zvítězilo s tématem, které se před deseti dvanácti lety zdálo docela nez nebo odtažité – Hispánci ve Spojených státech. Práce ale byla tak dobrá, že dostala cenu, téma velice intenzivně sledované. Takže můžeme říct, že naši studenti, byla to studentka z mimořádnou předvídavost v tom, co se opravdu během pár let stane velmi vyhledávaným témate bych měl jako dlouholetý pracovník mluvit především za UK a i když tu stále mluvíme o huma literárních tématech - Hispánii ve Spojených státech a podobně -, další velká zásluha velv že se snaží propagovat a povzbuzovat zájem o Latinskou Ameriku i na mimopražských univerzi pravidelně účastní studenti z Olomouce, z Brna a také například z Vysoké školy ekonomické. přinášejí zase jiný pohled na tento region, což je, myslím, velmi užitečné. Každá cena se vyvíjí. V jejích začátcích stojí idea, účel, kvůli kterým byla založena, a o statut, regule soutěže. Co je výhodou tohoto statutu a co je naopak jeho nevýhodou? V čem studenty inspiruje a v čem je naopak svazuje? Má například nějaká pravidla, kterým nemůžou Já bych ani neřekl „pravidla, kterým nemůžou dostát.“ Co je jistým problémem, ale to je pr písemné práce nebo každé práce tohoto typu, ambasadoři velice dbají na to, aby práce nepře vymezení, což je pochopitelné. Je rozdíl, jestliže se v 90. letech zúčastnilo pět nebo sed a letos to bylo devatenáct prací, pakliže by každá měla sto stran, je to pro ambasadory ne A také vím, že někteří studenti si letos povzdechli, že jejich téma by zasloužilo rozsah v čtyřicet stránek. Ale to je věc velice diskutabilní. Proto jsem jim řekl: „Musíte brát tak možnosti lidí, kteří práce pak hodnotí, s tím se nedá nic dělat.“ Jak se proměnili sami studenti? O proměnách témat jste už hovořil. Já se trošičku obávám, že proměna je jak v pozitivním, tak v negativním smyslu. Pozitivní říkal, v jejich možnostech využívat latinskoamerických a popřípadě španělských pobytů, teď latinskoamerických pobytech. Jisté negativum, alespoň podle mé zkušenosti, vidím v tom, že dvanácti lety se studenti účastnili takříkajíc pro radost ze soutěže či s ambicí zkusit sí řada studentů ptá, jaká ta cena je... (smích), možná se právě tady odráží proměna studentů části. Ne, že bych to razantně odsuzoval, ale přece jen podle mého názoru by studenti měli zájem se téhle soutěže účastnit a pak se teprve ptát, co za to, a ne se nejprve ptát, jak podle toho se rozhodovat, jestli se soutěže zúčastním. ... jakože když dostanou málo, tak do soutěže nepůjdou...? ... ano, tak tam nepůjdou... přesně tak... (smích) Prosím, to neříkám o všech studentech, zkušenost už jsem udělal loni a předloni, že se studenti přišli zeptat, jestli to stojí ta Ode mě se dočkali odpovědi, že to vždycky stojí za to, a pakliže by, ty ceny jsou tři, se jen kvůli tomu, aby cenu dostal, tak by se mohli tři z nich dohodnout a nakonec by všichni když si myslím, že tohle by velvyslanci nepřijali. Takže tohle vidím jako jeden nikoli pro k zamyšlení. Jakým způsobem jsou práce hodnoceny? Hodnotí je ambasadoři, teď se asi trochu pouštím na t kteří jsou sice „rodilí domorodci“ z různých zemí, ale jsou to především politici a diplom posuzovat téměř už vědecké práce? Mají k ruce nějaký poradní sbor odborníků? Máte pravdu, tady je jeden velký problém a sice ten, jak práce mají být koncipovány. O tom velvyslanci neustále. Je pravda, že některé, a to se objeví v každém roce, mají například literární úroveň. Nejsou to práce, jak jste řekla, vědecké, jsou to spíš eseje, než cokoli ambasadoři jsou potom ve velkých rozpacích, jak tyto vynikající práce po stránce literární s pracemi, a není to jen tento případ, například z Vysoké školy ekonomické, které jsou zam hodně prakticky. Takže v tomhle bych pánům velvyslancům nezáviděl. Čtou je velvyslanci, al kulturní radové. Kulturní radové samozřejmě mají ke kultuře a vědě blíž než většina šéfů d úřadů. Musím říci, že tady byl muž, Abel Posse, skutečně významný spisovatel, který znamen latinskoamerickou kulturu a který tu léta sloužil jako argentinský velvyslanec. Jak si vzp on velmi podporoval literární stránku těchto prací. Takže si myslím, aniž bych chtěl nějak snižovat roli hodnotitelů, že se v hodnocení projevuje pochopitelně vidění té ceny očima r Někdo bude zdůrazňovat vědeckou úroveň, jiní budou zdůrazňovat fakt, že se studenti musí v španělštině nebo portugalštině, protože oni to španělsky a portugalsky odevzdávají. A ať h nebo nechce, přece zcela určitě bere v úvahu úroveň jazyka, takže potom jsou ve výhodě stu na Erasmu někde ve Španělsku nebo trávili rok nebo půl roku v Latinské Americe. Říkám zcel pánům velvyslancům a kulturním radům jejich roli nezávidím. Která práce vás osobně zaujala? Shodou okolností jsem letos četl čtyři práce z devatenácti a velmi těžko bych se rozhodova byly výborné, jedna byla zcela mimořádná. Byla to jedna z těch zvláštních cen a měla takov že za poslední léta bych si opravdu těžko vzpomněl na něco lepšího. Myslím si, je to můj d velvyslanci jsem o tom nehovořil, že právě v tomto případě možná zvolili udělení zvláštní byla opravdu zvláštní. Za léta jsem tak kvalitní práci nečetl. Byl to esej Jitky Anny Falt kultuře nebo o mexické duši. [ URL "IFORUM-6713.html "] Opírala se o vynikající autory mex bylo napsáno s mexickou zkušeností, autorka v Mexiku několik let žila, takže tam byl vidět zemi, ale byla zcela mimořádná i po dalších stránkách. Hovořil jsem o této práci s mexický který byl úplně unešený. Jaký dopad mají oceněné práce v jednotlivých zemích? Snaží se je velvyslanectví u nich pub S publikováním je to poněkud komplikované, protože my i velvyslanectví jsme léta usilovali způsobem je zveřejnit. Dnes jsme dospěli ke kompromisu, ale není to tak, že by je zveřejňo Iberoamerická cena je něco výjimečného, co neznám nikde v Evropě, ani ambasády ve Španělsk co vím, nic podobného nepořádají. Čili to je jedna jediná Iberoamerická cena pro univerzitní studenty na světě - výhradně pr republiku? Ano, to je jediná cena, pouze pro Českou republiku, pokud vím, jinde neexistuje. Rozhodli polovinou 90. let velvyslanci, shodou okolností to byl velvyslanec, kterého jsem zmiňoval, kteří měli velký zájem o kulturu a o šíření hispánské kultury v českém prostředí. Tak ta c koncipována, a v tom myslím i pokračuje, jako pokus o inspiraci a probuzení zájmu studentů ni nemají fondy, oni se na tu cenu skládají, takže už tohle ukazuje její výjimečnost. Je p sedmi osmi lety, když prací pořád nebylo dost, pochybovali, jestli zvolili správně, jestli cena takový význam, jaký ji původně přisuzovali nebo proč to vůbec dělali. Teď se zdá, že letech počet prací narůstá, páni velvyslanci jsou na jedné straně spokojeni, že prací je h straně jsou trošku znervóznělí z toho, co všechno musí přečíst. Ale abych se vrátil k tomu Velvyslanci tvrdili, že nemají prostředky nebo možnosti práce publikovat. Nakonec jsme zvo bychom je v elektronické podobě na nějakou přechodnou dobu pověsili na naši střediskovou w Latinskoameričtí nebo hispánští velvyslanci totiž zápasí s jedním velkým problémem. Jak js ty práce jsou opravdu vynikající a stálo by za to, aby k nim byl přístup. Ale vzhledem k t vlastně kočovná instituce, kdy každý rok každou cenu patroluje jiná ambasáda a materiály s ambasády na druhou, tak čím je cena rozsáhlejší, tím větší jsou s ní problémy. Takže vloni mě obrátili s žádostí, jestli by práce nemohly být uloženy v knihovně Střediska ibero-amer což je velmi logické. Mluvil jsem o tom s naší paní ředitelkou knihoven, ona to odsouhlasi vyjádřil svou podporu, takže teď to vypadá tak, že na konci února budou práce fyzicky před knihovny, že se zkatalogizují a že budou přístupné studentům. Jednak aby se inspirovali, m aby samozřejmě využili toho, co jejich předchůdci shromáždili. Myslíte, že se studentům v těchto pracích daří vystihnout z kultury, historie, současnosti prostředí iberoamerického světa nebo jednotlivých států něco, co domorodci, nemyslím domor ale vůbec obyvatele například Mexika, Peru nebo Brazílie, nejsou schopni postřehnout sami Tady bych byl poněkud skeptický, protože přece jen se studenti, aniž bych je podceňoval, n řadě případů právě tím, co je na realitě zaujalo. Často píší například o vztazích česko-la nebo česko-španělských, což je pochopitelné, protože na to se při přednáškách klade velký pracích, např. zmiňované práci Aničky o Mexiku, je vidět velké osobní zaujetí. K pronikání tajemného v latinskoamerické nebo španělské realitě bych byl, jak jsem už řekl, skeptičtěj nevylučuji.  Je ještě něco důležitého, co byste chtěl k Iberoamerické ceně říci? Cena je, co se týče financí, sice ne úplně závratná, ale jisté prostředky to jsou. A vím, si je odkládá stranou, aby až pojedou do Latinské Ameriky, měli nějaké peníze. A tohle je Nevím, co budou páni velvyslanci dělat v okamžiku, kdy se přihlásí třicet nebo padesát stu četba textů jim začne přerůstat přes hlavu. Zatím k tomu ale nedošlo a uvidíme, jak to bud Možná ještě poslední otázka k vašemu Středisku. Jaký je zájem o studium iberoamerikanistik U nás máme navazující magisterské studium a vloni bylo otevřeno bakalářské studium na Ústa studií, kde také přednášíme. Takže víme, že řada studentů, kteří se dneska hlásí na bakalá má zájem pokračovat v navazujícím studiu a vidíme rostoucí zájem o hispánskou oblast. Nedo problém části studentů v bakalářském stupni, kteří přicházejí na fakultu a zjišťují, že to co čekali, že si  představovali obor jinak. K nám přicházejí informovaní, se zcela vyhraně vyhraněnou představou a v řadě případů s ambicí se do Latinské Ameriky podívat. Například měli vynikající diplomku mládence, který dělal tři měsíce v Bolivii na farmě, která se zab čistou výrobou kakaa. Už když se k nám hlásil, byl rozhodnutý poznat Ameriku na vlastní ků jeho prvních otázek byla, jak to vypadá s možností vyjet. Protože v Bolivii žádné univerzi neexistují, nakonec si pobyt vyjednával sám s přítelkyní, která studuje FAMU a dělala pak družstvu dokument. Takže oba připravovali v Bolivii svoje práce, obě podle mého názoru moc skvělá byla diplomka další mladé dámy, která studovala geografii s historií, a zajímal ji Ameriky v české společnosti. Nakonec psala práci na jednoho českého cestovatele a spisovat 20. a 30. letech byl opakovaně v Latinské Americe – dnes je úplně neznámý, neobjevuje se v specializovaných příručkách jako člověk, který se podílel na českém „objevování světa.“ I jen některé jeho texty, které literárně nijak nevynikaly, takže z literárních vědců nikoho Ono cílevědomé děvče vše, co napsal, přečetlo a zanalyzovalo, a navíc vypátralo cestovatel tím pádem i deník , bohužel jediný, který se zachoval, protože ta rodina bydlí v Dobřichov velké povodni v roce 2002 ji vyplavila Berounka. Jediný deník, který měli v patře, se zach se „utopily“. Tento deník je opravdu zajímavý, z hlediska obrazu Latinské Ameriky v české jedinečný a díky téhle diplomce jsme se k němu dostali. Tady je vidět, že zájem studentů j a přispívá k rozšíření, prohloubení nebo zostření našeho pohledu na to, jak vypadaly vztah k české společnosti. Myslím, že zájem bude dál narůstat, protože víme, že hispánský svět j kulturou velmi přitažlivou oblastí. Když se podíváte na zájem o jazyky v českém prostředí, samozřejmě po angličtině, ta je bezkonkurenční, je stále na vzestupu. Pane profesore, děkuji za rozhovor. Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., vedoucí Střediska ibero-amerických studií Univerzity Karl (Marie Kohoutová)