Výzkum v oblasti molekulární biologie vyžaduje spolupráci celých týmů, úspěšný student sólistou. Psaní přes Atlantik s čerstvým nositelem Bolzanovy ceny RNDr. Petrem Henebe ****************************************************************************************** * Výzkum v oblasti molekulární biologie vyžaduje spolupráci celých týmů, úspěšný student n sólistou. Psaní přes Atlantik s čerstvým nositelem Bolzanovy ceny RNDr. Petrem Henebergem, ****************************************************************************************** 26. února 2009 byly slavnostně vyhlášeny výsledky 15. ročníku Bolzanovy ceny, nejvyššího o studentských soutěžích, které Univerzita Karlova svým studentům uděluje. Z pětice vítězů v rektora prof. Václava Hampla převzali jen čtyři posluchači, neboť pátý z nich RNDr. Petr H je v současnosti na dlouhodobém pobytu na Ontario Cancer Institute v Torontu. Přesto ale p laureátovi dr. Henebergovi pár základních otázek nebyl problém, vzdálenost Atlantiku pomoh moderní komunikační technologie. RNDr. Petr Heneberg , Ph.D. vystudoval magisterský obor Biologie, specializace Genetika na pak získal titul PhD - studium Biomedicíny v oboru Imunologie na 3LF UK. Bolzanovu cenu v lékařských věd získal za práci nazvanou „New aspects of the cell submembrane signaling.“ D byla vypracována na Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. na Oddělení signální transdu Cenu jste obdržel za práci nazvanou New aspects of the cell submembrane signaling. Dnes se které jsou určeny pro odborné publikum, píší přímo v angličtině, když si název zkouším pře jako laik si nevím rady, co vůbec ten název znamená. Mohl byste, prosím, vaši práci předst konkrétně jejím obsahem a v čem spočívá její přínos? Disertační práce se zabývá buněčnou submembránovou signalizací. Každá buňka našeho organis na svém povrchu tisíce receptorů, kterými vnímá signály z okolního prostředí. Aby buňka mo reagovat, musí informaci od svých povrchových receptorů co nejrychleji vyhodnotit a vzápět reagovat. Hlavním přínosem práce jsou tedy nové objevy týkající se právě přenosu informace prostřednictvím interakcí a modifikací jednotlivých účastnících se proteinů. Proč jste zvolil právě toto téma? Výzkum v oblasti molekulární biologie vyžaduje spolupráci celých týmů. Pokud chce být začí tohoto oboru úspěšným, nemůže se stát sólistou a zahájit své výzkumy v naprosto neznámé ob nejúspěšnějších českých vědeckých týmů zabývajících se molekulární biologií a imunologií j Petra Drábera, který se specializuje především na signalizaci u žírných buněk. Práce v tét umožnila zvládnutí širokého spektra nejrůznějších metod. Následné zvolení tématu se již je jejich co nejefektivnější aplikace na poli základního výzkumu. Jak bude možné využít poznatky vaší práce v praxi a v jakých oblastech? Jak jsem již řekl v předchozí odpovědi, jedná se téměř výhradně o základní, tedy vyhledáva Nejedná se tedy o vývoj nějaké konkrétní aplikace, ale o vyhledávání nových poznatků využi aplikovaným výzkumem v budoucnu. Převážná část práce je cílena na procesy podílející se na a anafylaktických reakcí. Část disertace se zaměřuje i na další témata, například na prote udržování hladiny glukózy v těle, či na molekulu způsobující nejčastější autozomálně domin onemocnění člověka. Jste v současné době na zahraničním vědeckém pobytu. Pokračujete i tam ve výzkumu tohoto t věnujete projektu, na kterém pracuje ústav, kde teď působíte? V současné době jsem na dlouhodobém pobytu na Ontario Cancer Institute v Torontu, kde se z mechanismem vzniku a progrese nádorového bujení. I když jde o téma odlišné od tématu diser jeho řešení s úspěchem využívám metodik zvládnutých během PhD studia. (Marie Kohoutová)