Eva Janebová: Za téma Internacionalizace vyššího vzdělávání jsem musela bojovat. Rozhovor s další laureátkou Bolzanovy ceny ****************************************************************************************** * Eva Janebová: Za téma Internacionalizace vyššího vzdělávání jsem musela bojovat. Rozhovo laureátkou Bolzanovy ceny ****************************************************************************************** V kategorii společenských věd získala prestižní Bolzanovu cenu Mgr. Eva Janebová, Ph.D. Té „Internationalization of Higher Education,“ která se do 15. ročníku studentské soutěže Uni dostala spíše řízením osudu než jejím přičiněním, přesvědčí ty, kteří si myslí, že řízení instituce je běžná, léty osvědčená a celkem známá věc, o opaku. Výsledky její vědecké prác směru průkopnické. Internacionalizace vyššího vzdělávání – co to znamená v praxi a proč jste zvolila právě to v soutěži o Bolzanovu cenu? Co konkrétně je obsahem vaší práce? To nebyl záměr účastnit se Bolzanovy ceny. V podstatě šlo o moji disertační práci, která p oponenty navržena do soutěže o Bolzanovu cenu. Mým cílem tedy nebylo usilovat o cenu, ale dobrou disertační práci. A měla jsem to štěstí, že jsem ji psala pod vedením ze Spojených jsem se mohla opírat o zdroje, které u nás v České republice nejsou. To, proč cenu získává hlavně díky tomu, že jsem měla rozšířené možnosti nejen co se týče literatury, ale i širok protože jsem byla ve Spojených státech na několika studijních a vědeckých pobytech. V Česk disciplína mezinárodního vzdělávání není ještě vůbec koncipována a tak téma internacionali kontroverzní a musela jsem si ho hodně prosazovat a bojovat za něj, aby vůbec bylo uznáno. V čem bylo kontroverzní? Mezinárodní pedagogika se skládá z mnoha složek internacionalizace vysoké školy jako insti interdisciplinární - to znamená, že tam není jen obecná pedagogika, není tam jen didaktika učit mezinárodně, další vzdělávání akademických pracovníků a výzkum, ale je tam i téma man vysoké školy, správa internacionalizace, tzn. správa zahraničního oddělení, strategické pl tam i kultura instituce. Je tam tedy spousta dalších konceptů z dalších disciplin, spíš po striktní obor, takže jsem si musela stát za tím, že to téma do pedagogiky patří a že je v potřebné. Bylo to pro současnou českou pedagogickou vědu nepřijatelné jen z tohoto hlediska nebo spí odlišnosti amerického systému vzdělávání od evropského? Odlišnost je možná v interdisciplinaritě a v pojetí pedagogiky, které je více otevřené. St multikulturní vzdělávání, které si na začátku 90. let u nás muselo hrabat cestičku do peda discipliny, je teď na tom podobně mezinárodní vzdělávání, které se spíš pouze praktikuje v procesu, než že by se zkoumalo - dělaly se výzkumy, případové studie a vytvářely se teoret Myslím si, že teď je čas, aby se o něm začalo víc teoreticky i výzkumně hovořit, protože š nevědí rady a vědečtí pedagogové jsou tady od toho, aby pomáhali učitelům a stejně tak ško Jak tedy mohou výsledky vaší práce konkrétně pomoci učitelům v praxi? Má práce se nevztahuje jen na učitele, psala jsem ji na vysokou školu, vztahuje se tedy př instituci s její kulturou a klimatem, jak už jsem říkala, vztahuje se na celé vedení fakul jednotlivých součástí, tzn. kateder a akademických pracovníků. A jejím obsahem je mimo jin způsobem můžou zinternacionalizovat, i když je to ošklivé slovo v češtině, jiné vědomosti, do svého curicula jiné koncepty a jakým způsobem můžou pomáhat svým studentům, aby pracova zahraničními materiály - literaturou, teoriemi a koncipováním vědy i někde jinde. Existuje nějaký specifický prvek z českého školského systému, který by bylo možné adaptova obohatit mezinárodní vzdělávání? Adaptovat někam jinam? Ano, pořád je řeč o tom, co by měly přebírat české vysoké školy, ale působí to i obráceně? Cokoliv je kvalitní a na vysoké úrovni, může mezinárodní vzdělávání obohatit. Jediný probl pokud dotyčný neovládá cizí jazyk, špatně se mu píše do zahraničních odborných časopisů, a protože pak se jeho práce nemůže zařadit mezi odbornou, zahraniční, mezinárodní globalizov kdyby například existovala nějaká forma institucionální podpory těm, kteří neovládají jazy úrovni, aby mohli žádat o granty v zahraničí, aby mohli publikovat v zahraničních vědeckýc tedy kdyby bilateralita byla větší, českému školství by to velmi prospělo. Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová)