Školné je zástupný problém ****************************************************************************************** * Školné je zástupný problém ****************************************************************************************** 9.3.2009, rubrika: Report, strana: 54, autor: MARTIN RYCHLÍK Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy o úskalích vzdělávací reformy VLASTIMIL RŮŽIČKA Investice do vzdělávání a vědy je základem budoucí prosperity, tvrdí profesor Vlastimil Rů pro vědu a vysoké školy ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Dlouholetý rektor pražsk odpovídal týdeníku EURO na dotazy týkající se plánované reformy terciárního vzdělávání v Č * EURO: Dovídáme se, jak se má proti krizi bojovat investicemi do vzdělávání a vědy. Proč? RŮŽIČKA: I v době, řekněme, ekonomického zpomalení je třeba do vzdělávání a výzkumu invest nezmenšené, dokonce možná zvýšené míře. To je i v souladu se dvěma závěry Evropské komise roku. Jeden doporučuje evropským státům, aby zvýšily výdaje do terciárního vzdělávání až n HDP, což by byl pro ČR obrovský vzrůst. Druhý je sdělení komise Evropské radě, jež říká, ž soukromý sektor měly zvyšovat výdaje na výzkum a vývoj (VaV) a stimulovat tím růst a produ odkaz je poučení ze začátku 90. let, kdy Finsko právě masivními investicemi do VaV dokázal ekonomickou krizi a obrátit ji ve výrazný a trvalý růst. * EURO: Myslíte si, že právě během nynější recese je vhodné období k reformám terciárního zároveň vědy i výzkumu? RŮŽIČKA: Odpovím trošku oklikou. Reformy – jak reforma financování VaV, tak i reforma terc vzdělávání – začaly být připravovány podstatně dříve, když ještě nikdo netušil, co přijde. poznámka: myslím, že na základě tří věcí, které jsem uvedl, určitě ano. Jsem potěšen, že N uvažují o posilování ve financování výzkumu a vzdělávání, protože je to stimul pro budoucí základ budoucí prosperity. * EURO: Promítnou se poznatky z krize do přípravy vysokoškolského zákona? RŮŽIČKA: Ne, odpovím opět šířeji. Víte, že 26. ledna vláda projednala Bílou knihu. Z té vy dvou zákonů. Prvním je zákon o terciárním vzdělávání a druhým je zákon o finanční pomoci s rychle připravujeme, je zákon o terciárním vzdělávání; ten by měl připravit změny tak, aby daleko více konkurenceschopný, otevřenější, připravený na veškeré výzvy. * EURO: Proti Bílé knize nejvýrazněji vystupuje rektor Univerzity Karlovy, jenž kritizuje prostor k připomínkování či roli správních rad. Akademický senát Filozofické fakulty UK vy jiných humanitních škol, jež chystají protestní akce... RŮŽIČKA: Samozřejmě že o kritice UK vím. Když začneme od konce, jedna z posledních akcí by Králové. Tam se sešli zástupci akademických senátů několika humanitních fakult. Chci však že tam zdaleka nebyli zástupci všech českých filozofických fakult! Nikdy se pod prohlášení Filozofická fakulta Západočeské univerzity. Další filozofické fakulty, jejichž děkani byli spolupodepsáni jako sympatizanti říjnové výzvy, se k dalším akcím nepřipojily (Jihočeská a univerzita a Univerzita Pardubice). Prohlášení se zaštiťují většinovou podporou, ale je př o nichž vím, že jejich filozofické fakulty fungují dobře, nemají problémy s financováním, výrazný podíl prostředků z výzkumu. A k postoji UK: dle mého názoru je mezi českými VŠ pon * EURO: Jenže dopad na veřejnost je v případě Univerzity Karlovy zásadní. RŮŽIČKA: Jistě. Ale já se ptám, jestli to není i tím, že se UK dává v médiích široký prost dělal rozhovor s rektorem Masarykovy univerzity, který mě potěšil, protože rektor Fiala se nevymezuje. Naopak je vítá. ČTK zveřejnila stanovisko rektorů technických vysokých škol. H Konopa, Průša i Čermák se staví za potřebu reformy. Ano, poukazují třeba na nedostatečné f neříká unisono: „My se vším souhlasíme.“ Jsou otevření diskusi. * EURO: Hodně se probíraly změny správních rad, kdy se na akademickou půdu dostane vnější rektorem VŠCHT, která je příkladem školy, jež s průmyslem spolupracuje. Vím, že vybraní st „stínovat“ manažery Unipetrolu. Vadily by vám tehdy Vleugelsovy připomínky v radě? RŮŽIČKA: Ne. V žádném případě. Už v posledních letech své funkce jsem poukazoval na nutnos terciárního vzdělávání. Vleugelse jsem sice ve správní radě neměl, ale byl v ní například generální ředitel Pražské plynárenské. Jsem přesvědčen, ve shodě s výrokem profesora Švejn jako v USA lidé, kteří pracují ve správní radě, to dělají se zájmem, aby škole pomohli. Ni ovlivňovali ve prospěch vlastních nebo skupinových lobbistických zájmů. Nemám obavu, že by akademické svobody. Ty jsou definovány jako svoboda bádání, svoboda, co budu učit, svoboda svoboda vyjadřování. Dokážete mi říci, co by mohli členové správních rad v těchto svobodác by přikázali, že tohle nesmím učit? Loni v září jsem byl na univerzitě v Edmontonu, kde js smlouvu o výměnách s ministrem školství Alberty. Ptal jsem se jej, kdo vybírá prezidenta u provincii, a on řekl: správní rada. A kdo jmenuje správní radu? On odpověděl: Já. Univerzi správní radu vybírám. A fungují univerzity v Kanadě špatně? * EURO: Vraťme se zpět do Česka. Zamýšleným bodem v Bílé knize je zavedení odloženého škol se, že české prostředí je na reformy připraveno? Protože jsme viděli, jakým způsobem dopad ve zdravotnictví, kde byl třicetikorunový poplatek použit jako politické střelivo... RŮŽIČKA: Školné je vítaným tématem při debatách o reformě terciárního vzdělávání. Trochu s li i tématem zástupným. Pokud bude školné zavedeno, bude to nejdřív kolem roku 2013 nebo 2 jsme všichni zdůrazňovali, že tomu musí předcházet systém, který nebude klást ještě větší přístup všech sociálních skupin k vysokoškolskému vzdělání, čili systém finanční pomoci st grantů, půjček, spoření na vzdělávání. To je zákon o finanční pomoci studentům, který se n začal připravovat. Další věc: v Bílé knize je model odloženého školného. Kromě něj ještě, existuje druhý model přímého školného. Jsem přesvědčen, že určitá forma finančního vztahu školou je prospěšná, viz i poplatky u lékaře. * EURO: To si můžeme myslet my dva, ale jak vidno, nemyslí si to značná část populace. RŮŽIČKA: Myslím si, že nějaká forma poplatku za studium, jež bude únosná, bude výrazným si pro studenty, že není možné studovat donekonečna a že je třeba odpovědně volit studovaný o straně pro školy, že se ke studentům musejí chovat jako ke klientům, kteří ale budou vyžad přístup. * EURO: Věříte, že by to zafungovalo? RŮŽIČKA: Věřím. A myslím si to i proto, že ministr Hahn z Rakouska loni ministru Liškovi ř poplatky 350 eur za semestr obrovský vliv na chování studentů, na míru ukončování studia. jsem přesvědčen, že budou mít hluboký vliv i na školy, jak se budou chovat ke studentům ja klientům. * EURO: Abych byl upřímný, nedokážu si dobře představit platícího studenta, jenž přijde na dle jeho mínění nebude fungovat, a jenž bude chtít získat silnější nástroj pro změnu. Ano, ale jak může tlačit na učitele, kteří ho zkoušejí? RŮŽIČKA: Že z té školy odejde a půjde se svými i státními penězi jinam – příspěvek státu n totiž zůstane dominantní složkou financování. * EURO: To je pro fakulty dosti dlouhodobé řešení. RŮŽIČKA: Je to horizont tří pěti let. Jestliže se na fakultě bude špatně učit či hospodaři už není v ČR omezujícím faktorem bydlení, může být mobilita poměrně vysoká. Tak proč stude jinam? Jestliže bude existovat rozsáhlý informační systém o všech VŠ, který bude shrnovat úspěšnosti absolventů, o hospodaření, o výši poplatků, o úspěšnosti ve výzkumu a vývoji... * EURO: A bude existovat takový informační systém? RŮŽIČKA: Ano. Je to nakonec zmíněno v Bílé knize. Je cílem reformy, aby existoval centráln obsahující relevantní informace pro studenty, kteří se budou rozhodovat, kam jít. * EURO: Vzniknou tedy nějaké oficiální žebříčky VŠ? RŮŽIČKA:Informační systém by neměl produkovat žebříčky. Měl by to být systém, který poskyt informace očinnosti a úspěšnosti školy ve vzdělávání a výzkumu. * EURO: To ale bude porovnávatelné, ne? RŮŽIČKA: Jistě, ale to už nebude úkolem systému. Můj názor na žebříčky se za poslední tři vyvíjel. Když se poprvé objevily, byl jsem jejich horlivým zastáncem... * EURO: Protože se VŠCHT umísťovala vysoko. RŮŽIČKA:Možná i proto (smích). Pravdou ale je, že hodnocení musí být propracované, multikr vší úctě k vám, novinářům, si myslím, že by to měl dělat specialista. To je jedna slabina tu vycházely. Je to citlivá otázka. A přidám další zkušenost z Alberty. Žebříčky tam vedou univerzity snaží nakupovat nositele Nobelovy ceny, jen aby se dostaly výš. * EURO: Změnit vysokoškolské vzdělávání je kolosální úkol. Je vyčleněna strategie, jak změ veřejnosti? Ministr Julínek se dočkal kritiky, že reformy zdravotnictví neuměl „prodat“... RŮŽIČKA: Máte pravdu, že před námi leží nelehký úkol nejen reformu dobře připravit, ale ta veřejnosti. Pracujeme na komunikační strategii. V dubnu chystáme konferenci na téma Součas humanitních oborů. Ministr však nechce ponechat stranou své pozornosti ani technické VŠ. M čtyři setkání s reprezentací škol. Česká konference rektorů a Rada vysokých škol jmenovaly reprezentantech a s nimi jsme začali debatovat o návrhu věcného záměru zákona. V průběhu d i zástupce vnějších aktérů, zaměstnavatele. Ministr považuje reformu, její objasňování a p svou nejvyšší prioritu. * EURO: Bílá kniha počítá se „zvláštní podporou“ pro humanitní obory, ale není specifiková nemohou vydělat tolik spoluprací s firmami. RŮŽIČKA: Myslím, že žádné speciální, a zde chci zdůraznit slovo speciální, podpory humanit potřeba. Proč filozofická fakulta na Jihočeské, Masarykově, Západočeské univerzitě a Unive funguje? A funguje i tak, že získává výrazné prostředky mimo příspěvku na vzdělávací činno to otevřít soutěži? RŮŽIČKA: Určitě. Nedomnívám se, že by reforma měla poškodit společenskovědní a umělecké ob dojde ke zvýšení veřejných i soukromých výdajů na terciární vzdělávání, nevidím problém. Ř zástupcům humanitních oborů, že jako technické VŠ spolupracují s průmyslem, mohou i ony sp státní či soukromou sférou. * EURO: Sociologie, politologie chápu. Články, výzkumy veřejného mínění. Ale co obory jako si mají přivydělat egyptologové? RŮŽIČKA: Poslyšte, není to rozhodnutí a zodpovědnost vedoucího fakulty, aby tyto obory pod pomohl i za cenu nějakých finančních přesunů a stimulů? * EURO: Pak ale vznikne žárlivost, že někdo na jiné doplácí. RŮŽIČKA: V dobře fungujícím provázaném a vzájemně si pomáhajícím organismu, jako je fakult jeden pomáhá druhému a jeden bez druhého nemůže existovat. Nevidím důvod, proč by měla exi Jestliže se bude obor N podílet na celofakultní výuce, bez níž fakulta nemůže existovat, p nechat umřít na úbytě, protože nemá zrovna teď možnosti vydělat si prostředky jinde. * EURO: Hodně se hovoří o spolupráci s firmami. Kritizovány bývají vysoké školy, že na to připraveny. Ale od vědců slýchám i opačný názor: jak málo firem od nich chce skutečně inov Neměl by být aktivnější i průmysl? RŮŽIČKA: Potřeba se představit firmám je nutná. Řada škol už má oddělení transferu technol – a když jsem byl ve škole, často jsem to říkal – že dnes jsou zakázky pro průmysl často f časově velmi malého rozsahu. To, co bych uvítal, co by školy potřebovaly, by byly víceleté kontrakty na rozsáhlejší oblast výzkumu. Takže souhlasím s vámi a odpovídám: Je potřeba os na obou stranách. *** Nemám obavu, že by správní rady mohly ovlivňovat akademické svobody Prof. Ing. VLASTIMIL R Náměstek MŠMT pro vědu a vysoké školy, v úřadu je čtrnáct měsíců. V gesci má terciární vzd a mezinárodní programy výzkumu a vývoje. Někdejší prorektor pro zahraniční styky VŠCHT (19 z let 2002–2007. Je rytířem řádu Akademických palem (Francie). Je ženatý a má dvě dcery.