Snad zapomenutá osobnost z dob renesance, kdy filozofie, věda a umění byly tři větvě stejného stromu poznání, která ochutnávala s rozkoší všech jeho plodů stejným dílem, ale také zeď nářků, kde naděje umírá a možná právě díky jemu se rodí nová. Naděje na život dítěte. Téměř šedesátiletá pracovní kariéra Josefa Kouteckého se odehrávala mezi těmito polaritami. „Nebojoval jsem se svým osudem, ale s tím, co osud jiným připravuje,“ říká s laskavou vyrovnaností prof. Koutecký. Jeho rozhozený spánek svědčí o tom, že boj byl neobyčejně tvrdý a dávné i dnešní bitvy jsou v něm neustále přítomny. Emeritní několikanásobný děkan 2. lékařské fakulty UK, který dodnes působí na Klinice dětské hematologie a onkologie FN v Motole, prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., získal letošní Národní cenu nadace Česká hlava.

Původně to neměl být rozhovor a už vůbec ne o pohádkách, měla to být stručná informace o jedné z popularizačních přednášek cyklu Akademická Praha, která se uskutečnila 9. prosince. Jejím tématem byl moderní folklor a jeho současné podoby. Ale kouzelné bytosti, kde se vzaly, tu se vzaly, zřejmě způsobily, že se to zvrtlo tak nějak samo, člověk proti nim moc nezmůže a tak je lépe, když koná s jejich pomocí. Expertem v této oblasti je Doc. PhDr. Bohuslav Šalanda, CSc., z Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Naše společnost není jiná, než jsou ostatní evropské národy, není z vesmíru poslaná. I tady funguje určité schéma obecného lidského jednání. Prostě podstata lidství se nezmění a je daná všem rovnoměrně. Ale lidé se musí učit,“ říká v následujícím rozhovoru doc. PaedDr. Miroslav Vaněk, Ph.D., vedoucí pracoviště Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Rozhovor byl pokusem pojmenovat dilemata, stesky a iluze, ve kterých se občanská společnost českých zemí pohybuje pár desítek let, i proměny, kterými prochází v posledním dvacetiletí.

V přednáškovém sále ústavu jsem jednou na počátku roku 2008 úplně náhodou po přednášce pro středoškoláky narazila na staré polarografy uložené ve skříních. Zavolala jsem pana doktora Heyrovského, protože to je člověk, který mi k tomu mohl říci maximum, neboť se polarografií zabýval celý život. Najednou se začala rodit myšlenka, že by bylo možné naše objevené exponáty někde vystavit na veřejnosti. Přišlo mi, že by byla věčná škoda, kdyby přístroje zůstaly ve skříních a dále se na ně prášilo.

Blaženému zapomnění dnešní generace studentů, kterým je něco málo přes dvacet, má tak trochu zabránit výstava, která byla v prostorách předsálí Geografické knihovny Přírodovědecké fakulty UK slavnostně zahájena 16. listopadu a která potrvá do 10. ledna 2010. Prostřednictvím knih, nejrůznějších dokumentů, cenných archiválií, dobových předmětů, policejních rekvizit, fotografií ze soukromých sbírek, z databanky ČTK i archivu Jana Šibíka, mapové sbírky PřF UK a dalších institucí nabízí však mnohem víc.

Tématem těchto dní je česká společnost v posledních svobodných dvaceti letech. Jaká je, do dokázala a co nikoli. Následující rozhovor s prof. PhDr. Jiřím Peškem, CSc. z Katedry německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK ukazuje, že Česká republika svým malinkým, elegantním příběhem obstála v „soukolí strojku na maso“ velkých dějin, a i když nějak neumí přiznat si své úspěchy, přesto kráčí po šťastnější, slunečnější straně ulice. A vysvětluje také, jak to bylo se zapojením národa do porcování prasete.

Sametová revoluce změnila bývalému studentovi MFF UK Pham Huu Uyenovi život, rozhodl se zůstat a stal se českým občanem. V rozhovoru o listopadu 89 a současnosti říká: "Problém je, že morálka je stále potlačována finančními a ekonomickými zájmy. Pokud je člověk z dnešního vývoje smutný, pak zejména proto, že se situace nevyvíjí tak, jak by chtěl."

V roce, kdy uplyne dvacet let od listopadových událostí 1989, vycházejí vzpomínky profesora Františka Černého „Normalizace na pražské filozofické fakultě“, v nichž se vrací k době tzv. normalizace (1969–1989).

Filosofie jako důvod k životu, život jako argument a záruka poctivosti vlastních myšlenek a filozofického směřování. I tak by se dal shrnout obsah následujícího rozhovoru s prof. PhDr. Radimem Paloušem, Dr. h. c. mult., mimořádnou osobností mezinárodního věhlasu a více než složitých osobních dějin. Najít pro sebe naději i v komunistickém kriminále, ve fabrikách i školách, kde soudruzi pracovali na jeho převýchově, a dokázat zachovat si optimizmus, elán a potěšení ze života – no není tohle nejvyšší filosofie? Prof. Palouš, 6. listopadu pětaosmdesátiletý, o těchto zkušenostech s nadhledem říká: „Člověk, než vstoupí do propadla, se nejdřív bojí. Když už tam je, zjišťuje, že i tam lze žít, že i tam je nějaký pulz života a společenství. Ta zkušenost je potom ohromná, osvobozující.“

„Většina z nás si pod pojmem holocaust představí pruhované mundůry a vytetovaná telefonní čísla do nebe na ruce, ale o tom moje filmy nejsou, ukazují jiné, „zapomenuté“ příběhy lidí za holocaustu, než jaké jsme většinou zvyklí slýchat...,“ přibližuje své filmy Lukáš Přibyl. Čtyřdílný dokumentární cyklus, jehož příprava trvala přes deset let, nabízí ke shlédnutí 3. lékařská fakulta UK, s autorem hovořila Lydie Fialová.

Univerzita Karlova si v letošním klání o získání Ceny Josefa Vavrouška vedla bezkonkurenčně nejlépe. Z šestnácti přijatých prací bylo deset z UK. Univerzita Karlova se může pyšnit nejen trofejí vítěze v kategorii vědecko-výzkumné (disertační) práce, ale také dvěma cenami (ze tří udělených) v kategorii diplomových magisterských prací, plus dvě čestná uznání v téže kategorii, a jednou ze dvou udělených cen v kategorii bakalářských prací. Ocenění byla autorům vítězných prací předána 15. září 2009 ve Velké aule Karolina. „Byl jsem velmi rád, že jsem cenu na další pokus získal, protože je to tématicky specifická cena a už jen jméno Josefa Vavrouška je pojem v této oblasti,“ řekl Mgr. et Mgr. Vojtěch Máca. Více v následujícím rozhovoru...

Publikace „Soumrak fotožurnalismu? Manipulace fotografií v digitální éře“ autorů Aleny Lábové a Filipa Lába zachycuje novinářskou fotografii po dvou desetiletích digitální nadvlády, kdy se situace okolo digitálního zobrazení ustálila a  je možné se s mírným odstupem ohlédnout zpět.

Kardinál Ratzinger  v mých očích dostál předchozí pověsti tichého a skromného muže, který pečlivě naslouchá a klade krátké, přesně formulované otázky. Hned jsem si také všiml jeho suchého a laskavého humoru, který se projevoval v nejrůznějších podobách.

„Věci, kterými se archeologie zabývá, nejsou věci, které se staly a neměly pokračování. Co by nám zůstalo, když uděláme tlustou čáru za tím vším,?“ říká doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc., tajemník a zástupce Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou Univerzity Karlovy. On a jeho tým kolegů připravili 28. pracovní setkání nazvané „Otázky neolitu a eneolitu našich zemí,“ které se uskuteční ve dnech 28. září až 1. října. V konferenčních prostorách Mělnického zámku zasednou přední odborníci z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Rakouska, aby diskutovali o problémech, které se nás dotýkají víc, než na první pohled vypadá.

Nejen objevy hrobů z doby egyptské staré říše, ale i unikátními svazky knih se může pyšnit Český egyptologický ústav FF UK.  Jeho knihovna ukrývá desítky vzácných knih, jež mají vysokou hodnotu nejen odbornou, ale i uměleckou. Velké folianty jsou totiž plné originálních ručně kolorovaných litografií.

Poradnu pro veřejnost Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze naleznete každé úterní dopoledne snadno. Před jejími dveřmi postávají návštěvníci se sáčky a taškami, v nichž nesou své úlovky nebo nemocné rostliny ke konzultaci. Místnost není kromě polic s botanickými knihami nijak speciálně vybavena, poradna totiž funguje přímo v kanceláři zástupkyně ředitele Mgr. Věry Hroudové.

1. září byl z pražského Hlavního nádraží vypraven historický vlak. Na trase z Prahy do Londýna překonal „Winton train“ vzdálenost 1251 km a cesta trvala tři dny. Cesty vzpomínkami Wintonových dětí však překonávají vzdálenost sedmdesáti let. Mimořádnou dobu a zcela mimořádný čin Nicholase Wintona, který zorganizoval záchranné transporty pro židovské děti, přibližuje prof. PhDr. Vladimír Nálevka, CSc., zástupce ředitele Ústavu světových dějin Univerzity Karlovy.

Ve Společenském sále Krajské knihovny v Karlových Varech proběhl dne 28. května 2009 křest velice zajímavé knihy Jany Boříkové a Otakara Boříka: “Josef Löschner - humanista a lékař rakouské monarchie“. Kniha byla vydána nakladatelstvím Fornica Graphics při příležitosti 200.výročí narození prof. Dr. Josefa Löschnera v rámci edice „Osobnosti Karlovarského kraje“.

Květa Pecková získala zlatou medaili v závodě na patnáct set metrů na Českých akademických hrách v Plzni. Studentka čtvrtého ročníku plzeňské Lékařské fakulty UK neuvěřitelným finišem překonala velký náskok soupeřky Dany Šafrové a výrázně vylepšila bilanci sportovců UK na akademických hrách.

Divadlo jazyků je celostátní setkání věnované vyučování cizích jazyků prostřednictvím divadla a dramatické výchovy. Součástí projektu je osmidenní divadelní přehlídka, konaná ve dnech 12. až 19. června 2009 v Divadle Na Prádle, a dvoudenní konference, která našla zázemí v budově Pedagogické fakulty UK. Divadelní přehlídku i konferenci spojuje jméno iniciátorky a organizátorky Mgr. Barbory Dočkalové, absolventky a nyní vyučující na katedře anglistiky PedF UK.

Prestižní mezinárodní časopis Review of Palaeobotany and Palynology věnoval celé červnové číslo výsledkům výzkumu českých vědců, kteří se soustředili na studium karbonské vegetace a paleoekologii tropických terestrických ekosystémů. Stalo se teprve podruhé v historii časopisu, aby vydal takto monotematicky zaměřené číslo. Členem výzkumného týmu byl i doc. RNDr. Stanislav Opluštil, Ph.D., z ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK.

Prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc., z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK je dlouholetým spolupracovníkem a přítelem profesora Solomona Halberta Snydera, který 20. května v Karolinu obdržel čestnou vědeckou hodnost doktora lékařských věd. Proto jsme se za ním vypravili, abychom se o kolegovi Snyderovi a jeho vztahu k UK dozvěděli trochu více.

Snad ve všech kulturách euroasijské civilizace všech dob bývá učenec obvykle zpodoben jako starý muž, kmet, mudrc s knihou, osamělý, zahloubaný, obklopený tajemným svitem procházejícím úzkým otvorem kdesi ve stěně. Tak tohle včera rozhodně neplatilo na tiskové konferenci Učené společnosti České republiky. Vžitý obrazový stereotyp narušovali mladí lidé maturitního věku, kteří včera převzali ceny Učené společnosti za své vědecké práce, a ani přítomné dívky do tohoto obrazu nezapadají. „Rok v astronomii nic neznamená,“ usmál se RNDr. Jiří Grygar, CSc., když představoval své mladé kolegy, „ti středoškolští studenti, kteří vyhrávali první ročníky Matematické olympiády, jsou ti, kteří se později stali členy Učené společnosti.“

Odstupující ministr školství Ondřej Liška ocenil 22. dubna osmdesát pět pedagogů a institucí za zásluhy v oblasti vzdělávání, výchovy nebo výzkumu. Medaili MŠMT I. stupně z rukou ministra převzala za dlouhodobou vynikající pedagogickou, výzkumnou a publikační činnost a celoživotní popularizaci předškolní pedagogiky doc. PhDr. Eva Opravilová, CSc., z katedry primární pedagogiky PedF UK.

Původně měla vzniknout ke 40. výročí Palachova úmrtí jen reedice sborníku. Výsledkem dvouleté práce studentů nakonec byla šestisetstránková odborná publikace doplněná DVD s filmovými dokumenty a úspěšná výstava v pražském Karolinu.

25. března byl v Buquoyském paláci v Praze slavnostně dekorován Řádem čestné legie, nejvyšším vyznamenáním Francouzské republiky, prof. Jan Sokol. Byla tím oceněna aktivní role tohoto filosofa a politika v rozvoji česko-francouzských vztahů, především v oblasti školství a humanitních věd. Řád čestné legie, jehož nejvyšší hodností je rytíř, založil Napoleon Bonaparte v roce 1802 a nahradil jím předchozí řády monarchie, ale navázal i na rytířské ideály, které jsou dodnes platné. V civilu je PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D. profesorem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a proděkanem fakulty pro zahraniční styky.

Na slavnostním zasedání k 661. výročí založení Univerzity Karlovy 7. dubna 2009 byly třem studentům Právnické fakulty UK uděleny pamětní medaile „in memoriam.“ Nejslavnější české vysoké učení tak ocenilo statečný občanský postoj Karla Bacílka, Borise Kovaříčka a Veleslava Wahla, kteří za své ideály a sny o svobodné demokratické společnosti byli na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století popraveni komunistickým režimem. Očista jejich jména trvala několik desetiletí. O procesu rehabilitace studentů a době, která se dnes zdá neuvěřitelná, hovoří historik PhDr. Zdeněk Pousta z Archivu Univerzity Karlovy.

Je to paradox. Výstava, jejíž téma dokumentující nezměrnou hloubkou lidského utrpení a beznaděje je stejně drastické jako osudy těch, o kterých vydává svědectví, je umístěna v noblesních interiérech pražského Karolina. Snad jeho nádherné klenby - možná představující další, ten ušlechtilejší rozměr lidské povahy a schopností - přinesou útěchu duším všech muklů, politických vězňů nebo šikanovaných sedláků, kteří za svého života takový luxus vinou komunistického režimu zřejmě nikdy nepoznali. Tváří v tvář zde uvedeným skutečnostem se opravdu chce a musí věřit, že existuje něco vyššího a že i zlo snad nějakým záhadným způsobem ve svém úplném konci slouží dobru. Výstava Arogance moci je unikátním projektem. Pozvánkou k jeho shlédnutí může být i rozhovor s Janem Řeřichou, ředitelem mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel.

říká prof. Marie-Elizabeth Ducreux v rozhovoru pro i-Forum. Historička Marie-Elizabeth Ducreux převzala minulý týden na půdě UK čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa historických věd.

Rozhovor s Mgr. Marcelou Řasovou, PhD., která obdržela Mimořádnou cenu rektora UK za publikační činnost,  statečný a příkladný přístup k životu

Mohlo by se zdát, že zveřejněním jmen účastníků a laureátů soutěže, vyhlášením vítězů a rozdáním diplomů a cen víme o právě skončeném ročníku Iberoamerické ceny všechno nebo to nejdůležitější. Není tomu tak. Je s ní spojeno mnoho jemných detailů delikátně ošetřovaných po způsobu diplomatů a samotná agenda soutěže má, jak je možné se dále dočíst, poněkud kočovné, mile úsměvné rysy. Iberoamerická cena je svou historií, významem a osobní angažovaností zakladatelů a všech, kteří se na její organizaci podílejí, zcela výjimečná a doslova a do písmene jediná a jedinečná. A proto především jí je věnován následující rozhovor s Prof. PhDr. Josefem Opatrným, CSc., vedoucím Střediska ibero-amerických studií.

říká student 1. ročníku doktorského studijního programu Český jazyk na FF UK Mgr. František Martínek, který dostal Mimořádnou cenu rekora UK za rok 2008. Cena mu byla udělena za vědeckou činnost v oboru bohemistika a za činnost popularizační a organizační.

Mimořádnou cenu rektora za rok 2008 získaly mezi dalšími také dvě doktorandky lékařských fakult UK. MUDr. Lenka Bošanská za výsledky v oblasti vědy a výzkumu a MUDr. Dana Brožková za úspěchy v orientačním běhu. Oběma jsme položili několik dotazů.

říká skifařka Gabriela Vařeková, účastnice olympijských her v Pekingu. Druhým zpovídaným byl karatista Jakub Tesárek, oba ocenění v roce 2008 Mimořádnou cenou rektora.

Na okraj podpisu nového statutu společného pracoviště Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR.

Na zasedání Vědecké rady UK dne 18. prosince 2008 převzalo celkem 16 studentek a studentů Mimořádnou cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze z rukou Jeho Magnificence prof. Václava Hampla. Mezi nimi Mgr. Vendula Frintová, studentka 3. lékařské fakulty, a Richard Lukáš, student Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd. Oba jsou sportovci a oba mají blízko k vodě. Vendula Frintová skrze plavání. Její disciplínou je triatlon, v kterém startovala také na olympijských hrách v Pekingu. Richard se stal v roce 2007 mistrem republiky na osmě s kormidelníkem.

Rozhovor s Martinou Olexovou, mistryní republiky v šermu (2008), a Tomášem Vernerem, mistrem Evropy v krasobruslení (2008). Oba jsou studenty UK, v prosinci 2008 vyznamenaní Mimořádnou cenou rektora.

Na zasedání Vědecké rady UK dne 18. prosince 2008 převzalo celkem 16 studentek a studentů Mimořádnou cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze z rukou Jeho Magnificence prof. Václava Hampla. Mezi nimi dva studenti Matematicko-fyzikální fakulty UK, Daniel Štanc a Bc. Jindřich Pilmann. Požádali jsme je o komentář k jejich sportovním úspěchům a pár slov o tom, jak se jim daří skloubit studium na MFF s vrcholovým sportem.