Zneužiti pro své ideály ****************************************************************************************** * Zneužiti pro své ideály ****************************************************************************************** Na slavnostním zasedání k 661. výročí založení Univerzity Karlovy 7. dubna 2009 byly třem Právnické fakulty UK uděleny pamětní medaile „in memoriam.“ Nejslavnější české vysoké učen statečný občanský postoj Karla Bacílka, Borise Kovaříčka a Veleslava Wahla, kteří za své i svobodné demokratické společnosti byli na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého st komunistickým režimem. Očista jejich jména trvala několik desetiletí. O procesu rehabilita době, která se dnes zdá neuvěřitelná, hovoří historik PhDr. Zdeněk Pousta z Archivu Univer Mohl byste přiblížit složitou a několik desetiletí trvající dlouhou cestu univerzitních re studentů? V únoru 1948 došlo k státnímu převratu, který zásadním způsobem ovlivnil život tisíců stud československých vysokých škol, rázným způsobem poznamenal rovněž další vývoj vysokého ško Také na Karlově univerzitě měl nový režim politické odpůrce, případně i potenciální nepřát totalitní vlády, které formou permanentních čistek likvidoval. Byly to v prvé řadě Akční v vysokých školách, které tuto úlohu KSČ plnily hned v únorových dnech. Na základě jejich ro vysoké školy opustit někteří profesoři a na jaře 1948 byli vylučováni angažování studentšt nekomunistických stran. Slova generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského, pronesená na za KSČ v listopadu 1948 o tom, že nyní vítězové nemilosrdně vyčistí střední a vysoké školy „o studentů“, realizovaly tzv. studijní prověrky na počátku roku 1949. Studijní prověrky roku dějinách našeho školství srovnání. S těmi, kteří se k prověrce odmítli dostavit, a s vylou rozhodnutí prověrkových komisí, to bylo přes deset tisíc studentů, kterým bylo odepřeno vy studia řádně ukončit. Již v době Pražského jara 1968 se tito studenti dožadovali nápravy. na rektora Karlovy univerzity, na fakultách byly vytvořeny rehabilitační komise a jednotli se snažily vyjít vyloučeným studentů vstříc. Řada studentů tak navázala na přerušené studi humanitních fakultách a na právnické fakultě, ale dokonce někteří dokončili obtížné studiu Tento slibný vývoj byl však srpnem a normalizací přerušen. Ke konečné nápravě bylo možno p listopadu 1989. V roce 1990 byly na fakultách Univerzity Karlovy ustanoveny rehabilitační s děkanem fakulty v čele. Komise jménem fakulty nejprve dopisem vyjádřily lítost za protip prohlásily je za neplatné. Studenti dostali potvrzení o délce studia ukončeného vyloučením titul „Doktor“, který jim byl slavnostně předán ve velké aule Karolina. Taková byla cesta i když na Univerzitě Karlově měla ještě další pokračování, a zdá se, že ani dnes není uzav otázka patřila hlavně studentům, kterým dnes na slavnostním shromáždění vedení Univerzity „in memoriam“ zlaté medaile Univerzity Karlovy. Jak konkrétně probíhaly rehabilitace dnes oceněných studentů Univerzity Karlovy, nositelů memoriam – Karla Bacílka, Borise Kovaříčka a Veleslava Wahla? Mluvit o rehabilitaci Karla Bacílka, Borise Kovaříčka a Veleslava Wahla lze těžko. Jaká re Jde snad jen o pokorné zamyšlení nad jejich mladým utraceným životem. Vždyť již v roce 196 těchto mladých lidí prohlášena za justiční vraždu, na základě zákona č. 82/1968 o soudní r posmrtně rehabilitováni. V přízemí budovy Právnické fakulty zasadil v květnu 1995 Spolek V desku na paměť právníků a studentů práv, kteří trpěli a umírali v dobách zápasu o právo a Současně představitelé Všehrdu upozornili kolegy-posluchače Právnické fakulty, že mezi prv oběťmi komunistů byli dva posluchači Právnické fakulty, Boris Kovaříček a Karel Bacílek, a nikdy nesmí zapomenout. Rehabilitační  akademický titul „Doktor“ jim byl v červenci roku 1 u příležitosti Mezinárodního dne studentstva oběma popraveným studentům Bacílkovi a Kovaří českých právníků Všehrd a Randův fond udělily 17. listopadu 1998 „za věrnost právu, sprave demokracii a zcela mimořádnou statečnost“ KŘÍŽ SEMPER FIDELIS. Třetím popraveným studentem komunistické krutovlády, v červnu 1950, byl ještě jeden právník, Veleslav Wahl. Byl vynika a tak je společností i chápán, jako posluchač Přírodovědecké fakulty naší univerzity. Vele aktivní účastník protinacistického odboje – velitel jedné z odbojových skupin, spolupracov skupiny Platinium-Pewter majora Jaromíra Nechanského vysazeného britským letadlem v únoru v květnových dnech roku 1945 nejmladším členem České národní rady. Veleslav Wahl maturoval po jednoročním abiturientském kurzu se stal asistentem pražské Zoologické zahrady. Ač stál v roce 1944 knihu Pražské ptactvo. Publikace měla značný úspěch a po roce došlo k novému v má svou hodnotu a platnost. Veleslav Wahl se již během středoškolských studií rozhodl pro přitom chtěl vyhovět i svému hlubokému odbornému zájmu a současně studovat botaniku a zool katalogu posluchačů právnické fakulty rovným dílem zapisoval i přednášky přírodovědné. Orn nezapomněli a na jejich návrh mu prezident Václav Havel za odbojovou činnost proti nacismu propůjčil státní vyznamenání – Řád Bílého lva II. tř. Co mají společného všichni tito tři popravení, kromě tragického zakončení jejich mladých ž byli studenty Univerzity Karlovy? Co je spojovalo navíc? Bylo to mládí a idealistické myšlenky, které chtěli naplnit i po společenském zlomu v únor i silné sociální cítění. Smutné na jejich osudu je, že jejich odbojové skupiny byly infilt StB, u Borise Kovaříčka a Karla Bacílka se jednalo dokonce o ilegální skupinu „Pravda zvít v dubnu 1948 vytvořena a řízena agentem Vojenského obranného zpravodajství pplk. v.v. Jose jehož řídícím orgánem byl plk. Richard Myslík z Reicinova 5. oddělení hlavního štábu. V pr zatčeni a po nesmírně brutálním výslechu se přiznali k vykonstruované trestné činnosti. Ka B. Kovaříček byli odsouzeni k absolutnímu trestu a 24. května 1949 popraveni. Nepomohly žá manželů Bacílkových, ani paní Elly Kovaříčkové adresované prezidentu republiky Klementu Go Veleslav Wahl stanul před soudem spolu s přítelem mjr. Nechanským a byl obviněn ze špionáž americkou zpravodajskou službu a příprav protistátního spiknutí. Zatčen byl v září 1949 a popraven. A věděli to ti dva do léčky zatažení, že podplukovník Hruška byl provokatér? Nevěděli pochopitelně vůbec nic. Celá skupina Hruškovi naprosto důvěřovala. Protože jednak znalý vojenské praxe a starší zkušený člověk. Měl údajně přehled o tom, co se týkalo možné jak by mohla být provedena. Říkal jim dokonce, že zná na území Velké Prahy vojenské sklady kde by mohly získat zbraně, také je informoval o tom, kolik bude potřeba krátkovlnných vys dalších, aby mohli mít spojení na Západ atd. Tak se tito dva, plní nadšení a ideálů, aby s u nás vyvíjela jinak, rychle zapojili do jeho návrhů. Výroky soudů byly velmi kruté. Byli navíc paní Kovaříčková měla jen jednoho syna, i Bacílkovi psali prezidentu republiky i Mar kde žádali o milost, ale nebylo jim vyhověno. Komunisté chtěli udělat monstr proces už u ú jim nepodařilo včas zvládnout, bylo to pro tento případ velmi brzy. Proces se uskutečnil v kdy se v Praze konal IX. sjezd KSČ. Rozhodnutí soudu mělo být manifestačním úderem proti t nový politický systém zvrátit. Mladí Bacílek a Kovaříček byli odsouzeni k trestu smrti pro mládež zastrašena a varována, a Hruška proto, že se ho chtěli zbavit. Dnes se nám to z pohledu uplynulých padesáti šedesáti let zdá úplně neuvěřitelné. Oni byli nechci to říct nějak hanlivě - tak naivní, že si mysleli, že Sovětský svaz by opravdu dopu Československu a ještě navíc provedený tak amatérským způsobem? Skutečně věřili tomu, že b podařit? Asi ano. Dokonce uvažovali o tom, jaké budovy obsadí, že nejdříve budou obsazeny budovy Mi národní obrany, vnitra, sekretariátu KSČ a rozhlasu. Ani se nechce věřit dalším dalekosáhl uváděným v soudních spisech. S vnější intervencí nepočítali? Jejich vyšetřovatelé to chtěli slyšet. Snad to slyšeli i od vedoucího skupiny Josefa Hrušk dojít ke styku jednoho z nich s americkou zpravodajskou službou za našimi hranicemi, kde m požadavek na vysílačky atd. Ale jistě tomu věřili a přikládali tomu větší význam než rozši dnešního hlediska je k nepochopení, že je mohl podplukovníka Hruška přesvědčit o úspěchu a Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová) Prof. plk. Václav Straka, fotografie z roku 1940 Prof. plk. Václav Straka dne 8. dubna oslaví v plné duševní a tělesné svěžesti 95 let. Abs Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, voják Československé zahraniční armády po porážce podstatnou částí armády přesunul do Anglie. Je posledním žijícím členem Ústředního výboru svazu studentstva, který prosadil vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva v 1941.Účastnil se obléhání Dankerque a je posledním příslušníkem Kombinovaného oddílu čs. a 1. května 1945 překročil pomyslnou čs.–německou hranici u Chebu. Fotograficky zachytil na slavnostní první vztyčení československé státní vlajky na osvobozeném území. Řadu vojenský doprovází také stříbrná medaile Univerzity Karlovy, kterou mu udělil rektor prof. Ing. Iva 17. listopadu 2001.