Zpřístupnění archivů na odkazu Jana Palacha nic nemění, říká Petr Blažek ****************************************************************************************** * Zpřístupnění archivů na odkazu Jana Palacha nic nemění, říká Petr Blažek ****************************************************************************************** Původně měla vzniknout ke 40. výročí Palachova úmrtí jen reedice sborníku. Výsledkem dvoul studentů nakonec byla šestisetstránková odborná publikace doplněná DVD s filmovými dokumen výstava v pražském Karolinu. A také Cena za prezentaci, kterou úsilí týmu ocenil rektor Un Jak projekt vznikal a na jaké otázky přinesl odpověď, jsme se zeptali iniciátora projektu a historika Petra Blažka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Vraťme se nejprve dva roky nazpátek, kdy myšlenka teprve vznikala.. P. Eichler: Vzpomínkové akce na Filozofické fakultě probíhají každý rok mezi 16. a 19. led Studentská rada FF UK. To je organizace, která vznikla na přelomu 80. a 90. v souvislosti revolucí. Před dvěma lety se právě jedna taková palachovská vzpomínka konala a během ní vy Milota se svým filmem Jan 69 a historik Jan Rychlík. A při diskuzi jsme se dostali i na té Jana Palacha není ještě dostatečně zmapován. To podnítilo zprvu mě a pak další kolegy, kte k rozhodnutí uspořádat nějakou akci. Zprvu jsme mysleli, že jen provedeme reedici, s přípa sborníku Ve jménu života Vašeho. Kdy padlo rozhodnutí, že půjde o větší projekt? P. Eichler: Projekt narůstal postupně s tím, jak jsme získávali podporu různých institucí. roce 2007 účastnil v Ženevě krajanského setkání, které se konalo u příležitosti připomenut Jana Zajíce. Tak jsme získali první institucionální záštitu od odboru pro krajany Minister věcí, zastoupeným Zdeňkem Ličkou. Ten řekl, že mu projekt líbí a že jsou ochotni financova část. Pak se nám podařilo získat institucionální i finanční podporu dalších institucí, zej fakulty a Ústavu pro studium totalitních režimů. Jestliže v lednu jsme uvažovali jen o sbo červenci jsme měli projekt už na edici dokumentů, filmové DVD a potenciálně i výstavu. P. Blažek: Já jsem se tématem zabýval už dříve. Asi před čtyřmi pěti lety, když byly zpřís dokumenty, jsem se poprvé dostal k materiálům, které popisují příběh Jana Palacha prostřed vyšetřování státní a veřejné bezpečnosti. Tyto dokumenty se dostaly do archivu Ministerstv jsem já začal pracovat. Takže když se o toto téma začali studenti FF UK za nějakou dobu za se přidal, protože jsem absolventem českých dějin na této fakultě. Původně měly o tématu v dvě knížky, studenti je ale spojili do jedné, což bylo nakonec dobře. Jaká nová fakta a materiály výzkum přinesl? P. Blažek: Veřejnosti se podařilo zprostředkovat mnoho nových dokumentů jak kolem osoby Ja i v ohlasech na jeho čin. Právě kvůli tomu byl, myslím, zájem o výstavu tak velký. Povedlo vývoj palachovské tradice za dvacet let – co se stalo se společností, jak postupovala norm jsme zvolili název Jan Palach 69. Tím jsme dali do popředí to, co nás zajímalo. Jeho život společnosti na něj. Náš historický výzkum ukázal, že čin Jana Palacha byl a je mimořádný a archivy doložily, že na tomto odkazu není potřeba nic měnit. Publikace je tak trochu pomní ale dokázali jsme shromáždit kritické příspěvky, které splňují vědecká kritéria. Otevřela se vám i nějaká nová témata? P. Eichler: Práce k interpretaci ještě zůstává. Například jak byl přenesen odkaz Palachova a jak se formuloval. Kdybyste se v roce 1969 zeptali někoho na ulici na „tři pochodně jara jmény byly Jan Palach, Josef Hlavatý, který se upálil pár dní po Palachovi v Plzni a o kte svém prezidentském projevu Ludvík Svoboda, neboť existovala důvodná obava, že Hlavatý je j Palachovy skupiny, a samozřejmě Jan Zajíc. Změna nastala na konci 80. let, kdy disent zača spíše Jana Zajíce a Evžena Plocka. Ve spojení s disidentským diskursem se tato dvě jména p 1989. Takže kdybyste se zeptali někoho v roce 1990, tak by ta tři jména byla Palach, Zajíc Kde nám zbývá ještě nejvíce materiálu ke studiu, je postava Evžena Plocka. Tady máme jen s života, jeho postavu neumíme ještě interpretovat šířeji... Tomu bych se v budoucnu chtěl u A co bude dál s výstavou, materiály se vrátí zase do archivů? P. Eichler: Výstava se přesouvá na konci dubna na Slovensko, kde bude realizována ve spolu fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a Slovenského národního muzea. Kam bude výstava této chvíli nevíme. Rádi bychom oslovili další univerzitní města, Brno, Ostravu, Opavu... Přejeme vám hodně úspěchů v dalších aktivitách. (Lucie Kettnerová)