Vysokoškoláci se bouří: Zápisné pět tisíc za rok studia platit nechceme ****************************************************************************************** * Vysokoškoláci se bouří: Zápisné pět tisíc za rok studia platit nechceme ****************************************************************************************** 14. 5. 2009  17:19  (aktualizováno: 14. 5. 2009  17:54) Čtěte také Vyjádření SK RVŠ k článku „Vysokoškoláci se bouří: Zápisné pět tisíc za rok studia platit version1-090514SKRVSdementiHN.doc"] Vyjádření SK k prezentaci námětů UK na novelizaci zákona o VŠ a reformě VŠ [ URL "IFORUM-7 Studenti odmítají jeden z nejviditelnějších bodů reformy vysokého školství, jak ji navrhuj Karlova. Roční zápisné ve výši 5 tisíc korun. Až dosud studenti drželi se svou alma mater proti vládní reformě vysokých škol. Univerzita svém návrhu reformy terciárního vzdělání napsala, že studenti mají platit zápisné, a situa "Dlouhodobě odmítáme jakékoli formy zpoplatnění studia a domnívá se, že možnost zavedení z diskutována v koncepčním materiálu UK není ničím jiným, než jednou z forem zpoplatnění stu Miroslav Jašurek, mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol. Čerstvě představený plán univerzity totiž počítá s takzvaným zápisným ve výši 5 tisíc koru studia. Byli to přitom zástupci vysokých škol, kteří se postavili proti myšlence takzvané se školným počítala. Někdejší ministr školství Ondřej Liška už ale reformu nestihl prosadi Ministryně se diví Nová ministryně školství Miroslava Kopicová se nad návrhem podivuje: "Je pozoruhodné, že o uvažuje právě ta univerzita, která tolik protestovala proti myšlence odloženého školného. se slovy - zápisné, školné.“ Jašurek ovšem univerzitě přiznal , že se jí v reformním plánu „v zásadě podařilo identifik nejvýznamnější aktuální problémy vysokého školství, zejména co se týče financování a řízen Změna financování Návrh chce prosadit pětileté smlouvy, ve kterých by se stanovily dlouhodobé cíle vysokých počtu přijímaných studentů. Stát by jim za to garantoval určitý objem peněz. Pro školy by jednodušší, kdyby si mohly samy rozhodovat o tom, do čeho investují. "Nechme na vysokých školách, jestli za to koupí třeba mikroskop nebo postaví novou posluch záměr kancléř UK Tomáš Jelínek. Dosud prý totiž o každé jednotlivé investici rozhoduje min školství. Nejdiskutovaněším tématem nicméně zůstává školné. "Pokud chceme vybírat od studentů peníze co má pro ně hodnotu. A to je vzdělání, ne úřednický akt zapsání," napsal na blogu iHNed.c Schneider, který je sám docent na Univerzitě Karlově. Samotná ministryně se k reformě zatím staví odměřeně. "Návrh Univerzity Karlovy nebudeme n komentovat, dokud si jej neprostudujeme," řekla Kopicová. Reforma podle UK v sedmi bodech • 1. Posílení mezinárodního charakteru studia usnadněním mezinárodní výměny studentů i aka zlepšením uznávání předchozího vzdělávání a titulů na mezinárodní úrovni. Zavádět by se standardy kvality pro hodnocení úrovně vysokých škol. • 2. Vysoké školy by se měly orientovat na různé skupiny studentů a odlišné potřeby společ pracovního trhu - školy by se tedy měly více zaměřovat třeba na výzkum a vývoj, na vzděl na potřeby regionu. Podle toho by měly na škole převládat i typy studijních programů: do magisterské nebo bakalářské. Různé typy škol by byly financovány odlišným způsobem. • 3. Zavedení systému hodnocení kvality jednotlivých škol - kvalita by byla zároveň vázána Hodnotily by se všechny činnosti školy, třeba i to, jak se podílí na rozvoji regionu neb služby studentům. • 4. Požadavky nutné k udělení titulu docent nebo profesor si každá vysoká škola stanoví s jejich držitel uvádět spolu s názvem instituce, kde je získal. Školy také budou moci po dobu udělovat titul mimořádný profesor, ten bude určen pro odborníky z praxe. • 5. Zvýšení stipendií doktorandů, kteří studují v denní formě studia; o výši jejich stipe už nemělo rozhodovat MŠMT, ale samotné školy. Stát by měl zvýšit financování vědy a výzk univerzitách. Také by měl motivovat firmy, aby víc investovaly do inovací, které se vyví podniky by k tomu mohla přimět třeba daňová zvýhodnění. • 6. O financování by si měly víc rozhodovat samy univerzity. Stát by školám garantoval ur financí pro následujících pět let, školy by si ale musely vytyčit dlouhodobé cíle a urči přijímaných studentů. Také by si samy rozhodovaly, do čeho budou peníze investovat, dosu rozhodnutí musí schvalovat ministerstvo. Stát by měl vytvořit plán dlouhodobé podpory pr které nemají šanci získat prostředky třeba ze soukromého sektoru.  • 7. Zrušení poplatků za další studium a za opravné zkoušky, zároveň zavedení takzvaného z výše by měla být do 5000 korun za rok studia, peníze by šly na administrativu spojenou s