600 let Univerzity v Lipsku: Klíčovými principy jsou svoboda učit a učit se. ****************************************************************************************** * 600 let Univerzity v Lipsku: Klíčovými principy jsou svoboda učit a učit se. ****************************************************************************************** Na počátku května začaly oslavy 600. výročí vzniku Univerzity v Lipsku, které potrvají něk konce roku. Na počátku května roku 1409 odešla totiž z Prahy část profesorů a studentů Kar na protest proti změnám poměrů v univerzitní samosprávě, vyvolaným kutnohorským dekretem k IV. Přes výrazně dramatický charakter tehdejší roztržky, na jejímž základě vznikla univerz založená dne 2. prosince 1409 pod patronací míšeňských markrabat Bedřicha a Viléma, hlásil univerzita vždy ke svému mateřskému, pražskému Karlovu vysokému učení. Právě proto byla na koncertu 600. výročí oslav vzniku lipské univerzity dne 9. května 2009 jako nejčestnějším Univerzity Karlovy v Praze Prof. RNDr. Václav Hampl DrSc. s doprovodem. Součástí bohatého a znamenitého hudebního programu trvajícího přes čtyři hodiny byly i čty rektorů lipské a pražské univerzity, představitele spolkové země Sasko a primátora města L lipské univerzity Prof. Dr. iur.Franz Häuser se ve svém projevu soustředil na vysvětlení h událostí vzniku lipské univerzity v roce 1409. Naproti tomu rektor Karlovy univerzity Prof Hampl, DrSc. se zamyslel nad úkolem, a smyslem univerzit v době jejich v zniku i jejich po současnosti. Hovořil jak o problémech současné společnosti a jejich vlivu na život a práci o schopnosti univerzit právě tyto problémy a nemoci dneška léčit a v procesu vzdělání a vý perspektivy budoucnosti. Předpokladem k úspěšnému plnění tohoto poslání univerzit je „resp diskuzi, k nezávislému jednání a ohledávání pravdy, ať to třeba i bolí a ať doporučená řeš líbivá ani populární“. Projev Prof. Hampla byl vřele přijat publikem v koncertním sále nov a jako ideově klíčové vystoupení označen i v novinových článcích referujících o koncertu, citovaly některé pasáže. Vstoupení Prof. Hampla by bylo možno označit i za předznamenání jednání symposia „Wissen u Universitätskulturen“, které proběhlo v objektu staré burzy v Lipsku ve dnech 11.-13. květ zakončeno 13. května večer prezentací klíčových témat v Reprezentačním domě státu Sasko v 11. května byly příspěvky věnovány především historii německých a hlavně lipské univerzity až na práh současnosti. Večerní přednáška prezidenta Humboldt-Universität v Berlíně Prof. Marchiese byla velmi hlubokým a kultivovaným zamyšlením nad možností čerpat inspirace pro univerzit i z jejich minulosti. Problémově vyhrocené příspěvky představovaly jak jednotlivé přednášky, tak pódiové diskuse května. Zvláště zajímavé byly příspěvky amerických účastníků, které byly polemické vůči dn evropských univerzit. Prof. Dr. Konrad Jarausch z University of North Carolina se věnoval je americké akademické prostředí přitažlivé i pro vzdělance a vědce z jiných zemí, co může čím by mohlo případně inspirovat. Jako první vyznačil především atmosféru, kterou charakte klima účelového optimismu, ve kterém jsou vědomě potlačovány případné frustrující skutečno koncepce práce jako radosti. Tato atmosféra ovšem je podložena vynikající badatelskou výba infrastrukturou škol, úzkým vztahem profesorů a studentů, umožněným i dobrým početním pomě studenty a pedagogy, když na jednoho profesora připadá maximálně 10 studentů a maximálně t Jako příklad uvedl svou domovskou univerzitu, kde na 24.000 studentů připadají 4.000 pedag dalších zaměstnanců a roční rozpočet má výši 5 miliard dolarů. Za velmi důležitou označil politiku, kdy mladí učitelé mají termínovanou smlouvu na šest let a na základě prokázání k další smlouva nabídnuta nebo nikoli. Pohyb mezi mladými učiteli je velký a tříbení kvality a silné. Doložil zároveň, že strukturace studia, jak je prováděna v Evropě, má s americkou studia pouze formální podobnost, ale obsahově je podstatně odlišná. Bakalářský stupeň stud představují čtyři roky intenzivního všeobecného vzdělání a teprve v magisterském tříletém doktorském studiu absolvuje student vybraný obor. Koncepce všeobecného bakalářského vzdělá von Humboldtovu představu humanitního vzdělání jako základu veškeré vědecké kvalifikace. J – byť nejsou oborově zaměřeni – jsou schopni pracovat na mnoha důležitých místech ve spole média, politické a společenské instituce atd.). Posléze otázku významu humanitního vzdělán zamyšlením nad možnostmi hodnocení vědeckých výkonů v humanitních vědách, kdy odmítl jako klasické sledování citací prostě z povahy humanitních věd. Zatímco přírodní vědy jsou pods a jazykově se odehrávají „monologicky“, jsou humanitní vědy bytostně kritickou interpretac „dialogický charakter“, proto jsou v mnoha případech citovány špatné práce jako předměty k polemiky, což zkresluje výkonová hlediska. Svou tématicky velice bohatou přednášku zakonči dvěma podstatnými náměty pro rozvoj německých univerzit: totiž, že je třeba skoncovat s dl podfinancováním německých univerzit a podstatně zvýšit počet profesorů na německých vysoký Prof. Daniel Fallon z University of Maryland ve své historicky výborně argumentované předn že nejvýznamnější americké univerzity vznikly na základě von Humboldtovy koncepce univerzi prezidenti, kteří iniciovali rozvoj takových univerzit jako jsou Harward, Yale nebo Prince v mládí v Německu a byli v dlouhodobých vztazích s předními německými vědci. Klíčovými pri svoboda učit (pro profesory) a učit se (pro studenty, kteří mají velikou možnost výběru), spojení vědy a výzkumu a akcent na všeobecné a především filozofické vzdělání jako základ vzdělanosti. Výrazem svobody učit je i to, že v americkém školství nejsou žádné akreditace se sama rozhoduje, které obory bude pěstovat. Systém akreditací označil Prof. Fallon za ni a homogenizující a upozornil, že nivelizace je možná vždy pouze dolů, nikoli nahoru, a ted kvality je kontraproduktivní. Svoboda amerických univerzit spočívá i v jejich naprosté aut řešení problémů. Není zde žádná „seshora“ vnucovaná reforma, která jenom zbytečně stojí ča produktivitu, ale operativní řešení všech omylů za pochodu z vlastních zdrojů a nápadů. Ka právo na svou svébytnost a jinakost oproti ostatním školám. Upozornil ovšem, že takto širo umožňuje vedle vynikajících univerzit i vznik škol špatných, ba dokonce institucí pouze „p diplomy“. Nicméně renomé jednotlivých škol působí jak na zájem talentovaných studentů vyhl možné vzdělání, tak na zájem soukromých mecenášů finančně zajišťovat kvalitní školy. Z bohatého rejstříku dalších příspěvků bych chtěl zmínit alespoň velmi promyšlenou kritiku stavu evropského vysokého školství, kterou v diskusi přednesla Prof. Dr. Barbara Ischninge pro vzdělání při OECD, a vysoce pozoruhodný diskusní příspěvek bývalého předsedy vlády spo Sasko Prof. Dr. Kurta Biedenkopfa, který se zamýšlel mimo jiné i nad demografickým dopadem studií a špatného financování mladých vědců, i nad problémem nalezení optimální diferencia specializací a všeobecným vzděláním umožňujícím komunikaci mezi vzdělanci různých speciali zachování jednotného intelektuálního prostředí, které je velkou a nenahraditelnou, celospo významnou hodnotou. Na závěr si dovolím jenom jedno skromné přání: rád bych někdy slyšel t promyšlený a krásným jazykem přednesený diskusní příspěvek k tématu vzdělání od českého po Mojmír Horyna