Několik poznámek k médiím a extremismu. ****************************************************************************************** * Několik poznámek k médiím a extremismu. ****************************************************************************************** V poslední době se množí projevy extremismu, respektive informace médií o provokacích extr Fakulta humanitních studií a Ivan Gabal analysis a consulting uspořádala seminář, který se tematice věnovat. Základní myšlenkou bylo, kolik příspěvků věnují média extremismu, zda je takových aktivitách informovat, a jak se s touto tématikou média vyrovnávají. V dopoledním panelu vystoupili zástupci Newton média, kteří velmi podrobně analyzovali, ja extremismu informují. Ukázali nejen tzv. objektivní informace, ale zdůraznili, že i neutrá tedy na jedné straně informace o tom, že pochod extremní pravice za účasti policie prošel straně, že nedošlo ze strany odpůrců k incidentu, jsou vnímány jako výhra extrémistů. Poku prostor tzv. oběma stranám sporu, vlastně legitimují skupiny, které jsou orientovány nacio Prof. Dvořáková z VŠE se pokusila klasifikovat, co je populismus, populární, extrém a extr současnou politickou scénu se dívala z hlediska politologie. Jarmila Balážová mluvila o romských médiích. Uvedla také některé tituly, kterým by měla ma společnost pomoci. Doc. Osvaldová z katedry žurnalistky FSV UK naznačila, jakým tématům by se měla média věno především o tom, zda mají média o shromáždění a pochodech neonacistů, rasistů a xenofóbníc referovat. Ptala se, zda tak média plní svou informační povinnost, nebo pomáhají extrémní zviditelnit? Extrémní skupiny celkem záměrně obesílají jak ČTK, tak další redakce informacemi o svých s pod různými záminkami žádají o oficiální povolení, která zpravidla dostanou. Média tady fu prostředník, který jedná přesně podle známých teorií – referuje o událostech, které jsou n nejsou běžné, přitahují tím recipienty. Zprávy o tom, kolik bylo nasazeno policistů a jak na pochod radikálů připravují – zavírání obchodů, zatloukání výloh – jsou jednostranné, ne povrchní a v celku jednoduché a nepřinášejí žádané souvislosti. Doc. Osvaldová se také zaj informační škoda může vzniknout, když se o podobných pochodech nebo tzv. koncertech nerefe V další části svého příspěvku se ptala, kdo vybírá informace, jaké je jeho stanovisko, co potlačí, jaká je současná nálada v redakcích. Upozornila také na rozdíl mezi printy a časo av média ( video, internet) - printy mají víc možností vysvětlit a konfrontovat, televize dílčí problém. Obraz a tištěné slovo mají jinou účinnost. To je vždy potřeba vzít v úvahu. vnímán jako "pravda". Televize referují jen o tom, že k žádnému incidentu nedošlo (pak se incident?), průvod extrémistů proběhl bez násilí, obě skupiny od sebe oddělila policie. Te referát z místa – reportér říká, že se nic nestalo a průvod prošel bez problémů. Problém j se podobný pochod uskutečnil. Policie doprovází pochod extrémistů a dbá na pořádek. Tím po extrémních hnutí. Proč by je měla provázet? Podle Osvaldové by se informace měly týkat především toho, v čem je právní problém. Proč n pochody zakázat? Bez těchto informací se jen v publiku posiluje dojem, že nejde nic dělat pocit beztrestnosti. Proč extremisté mají advokáty, kteří jsou schopni právního rozkladu, slyší a napadaní je nemají? Doc. Osvaldová řekla, že hovořit s extremisty na veřejně uznávaném fóru - univerzitě, v mé znamená povýšit je na „druhou stranu“, dát jim status alternativy. Pro extremisty je na ta nejdůležitější právě účast v ní. Tím se zapřisáhlým odpůrcům demokracie přiznává legitimit do společenského diskurzu. V této tendenci připadá zvláštní role médiím. Ať již senzacecht či „nestrannost“, která bez ohledu na souvislosti žádá vyjádření „těch druhých“, obojí ext publicitu. „Věda nemá morálku,“ řekl jeden vysoký představitel Univerzity Karlovy před dvě je podle Osvaldové odpověď: „A člověk morálku má?“ Ve shodě s dalšími řečníky na závěr svého příspěvku uvedla: „ Věřím, že myšlenky jsou lepš přijatelné a zavrženíhodné. To ostatně přijímají i ti, kdo diskuse s extremisty na univerz mají studentům pomoci v interpretaci společenských rizik. Podle mého názoru však v tomto p převažují nad pozitivy. Celý proces výuky není ničím jiným než výsledkem výběru a rozhodov povinnost nechat extremistu mluvit na akademické půdě nebo v médiích. Odmítneme–li je, dem nestává totalitou“. V další části diskutovali přímo představitelé médií. Za ČTK Julie Stejskalová, za MFD Jaku Aktuálně .cz  Petr Záhvozda, za Respekt Petr Třešňák a za idnes  Jiří  Šťastný. Vysvětlili zacházejí s texty o rasismu a proč některé informace publikují. autorka: Doc. PhDr. Barbora Osvaldová vedoucí katedry žurnalistiky