Komentář české spoluautorky ke článku v časopise Science ****************************************************************************************** * Komentář české spoluautorky ke článku v časopise Science ****************************************************************************************** Komentář české spoluautorky Radky Symonové (Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Unive ke článku "Sexual Intercourse Involving gang Sperm in Cretaceous Ostracode" (Matzke-Karasz Symonová R, Miller CG & P Tafforeau) publikovaném 19. 6. 2009 v časopise Science. * * * Náš článek přináší důkazy o přítomnosti tzv. obrovských spermií u samců a oplodněných sami let starých mikroskopických korýšů skupiny lasturnatky (Ostracoda). Důvodů, proč byl tento k publikování v tak prestižním časopise, jako je Science, je hned několik. Jednotlivě samy Science určitě nestačily. V zásadě jde o souběh více faktorů, do detailů promyšlenou koordinaci výzkumu a aplikaci š technologií. Objektem našeho zájmu byly mimo jiné zcela mimořádně zachované mikrofosílie s lasturnatky druhu Harbinia micropapillosa pocházející ze 100 milionů let starého souvrství Formation, v severovýchodní Brazílii. Tyto mikrofosílie se ukládaly ve velmi jemném sedime umožnil zachování i nevápenatých částí těla. Běžně se lasturnatky ve fosilním stavu zachov vápenaté schránky která, jak název napovídá, není nepodobná lasturám mlžů a je tvořena dvě K zachování jiných částí než lasturek dochází ve fosilním záznamu velmi výjimečně a takové elektronovém mikroskopu (SEM) odhalilo natolik dobře zachované detaily končetin, že podle lasturnatek. Díky SEM byly dobře patrné i příústní končetiny. Vyvstala tedy otázka, zda i             Jedinou možností, jak tuto otázku zodpovědět a nezničit tak vzácné mikrofosíli střežené ve sbírkách Natural History Museum v Londýně (fosílií se nesměl dotknout nikdo ji určený kurátor), bylo využití unikátní a hlavně nové metody zvané holotomografie. Od klasi tomografie (CT), běžně aplikované v medicíně, se holotomografie liší vyššími rozlišovacími (až na úroveň 1 µm) a hlavně dosažením vysokého kontrastu i u objektů sestávajících z málo složek. Tzn. že touto metodou je např. možné získat obraz o vnitřním uspořádání 1 mm velké jejíž tělní dutina byla vyplněna sedimentem. Sediment po rozkladu organické hmoty všechny ale obrysy orgánů zůstaly v sedimentu zakonzervovány v podobě „výlitků“ dutin, ve kterých života zvířete nacházely. Tzn. že tyto výlitky orgánů jsou také tvořeny sedimentem vyplňuj prostory uvnitř lasturek. Přesně tento pohled se nám naskytl při skenování našich lasturna Synchrotron Radiation Facility ve francouzském Grenoblu. Synchrotron v Grenoblu je v souča pracovištěm, kde je možné metodu holotomografie na podobných objektech aplikovat. Orgány, které jsme byli mj. schopni identifikovat, byly totožné s tzv. párovou spermaticko seminis samic, tzn. váčky sloužícími k přechovávání spermií v těle samice po kopulaci až d zástupců skupiny, kam řadíme i druh H. micropapillosa, vyskytují pouze u těch druhů, u nic adaptaci na přenos spermií z těla samce do těla samice a jejich přechování v těle samice a Spermie bývají nejmenšími buňkami živočišného těla, jejich délka však může dosahovat značn Obří spermie se vyskytují pouze u několika skupin živočichů (např. ptáků či primátů). Nejd (až 6 cm) najdeme u mušek náležících druhu Drosophila bifurca. Samotné mušky dosahují veli několik milimetrů.  D. bifurca tak drží rekord v absolutní délce spermií. U lasturnatek dé dosahovat až desetinásobku velikosti těla samce i samice. Evoluční význam obrovských spermií není stále zcela objasněn a dosud existovaly spíše tend za evolučně nepříliš udržitelný luxus, odsouzený k nedlouhému trvání. Náš výzkum však na t vrhá zcela jiné světlo, neboť lze odvozovat, že obrovské spermie se ve stejné formě u námi lasturnatek vyskytují nejméně 100 milionů let. To už je z hlediska evoluční biologie nezan doba, a bude tedy nezbytné zrevidovat hypotézy o významu obrovských spermií alespoň u last INFORMACE O AUTORCE Mgr. Radka Symonová (*1980) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V r Maximilians Univesität v Mnichově v letech 2005-2008 zabývala molekulárně-genetickými mech modelu lasturnatek a metodami vizualizace mikroskopických objektů a jejich 3D rekonstrukce tomto výzkumu od roku 2008 pokračuje a mj. se zabývá studiem  hemocytických buněk v tělní Kontakt na českou spoluautorku článku: Mgr. Radka Symonová Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Viničná 7 128 44 Praha mobil: 776 121 054 symonr(zavinac)seznam.cz [ MAIL "symonr(zavinac)seznam.cz"] Za správnost odpovídá: Mgr. Václav Hájek Odbor vnějších vztahů Univerzita Karlova v Praze tel:  +420 224 491 248 pr(zavinac)cuni.cz [ MAIL "pr(zavinac)cuni.cz "] Univerzita Karlova Univerzita Karlova byla založená v roce 1348 a patří mezi nejstarší světové univerzity. V 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení U má přes 7 500 zaměstnanců, z toho 4 000 akademických a vědeckých pracovníků. Na UK studuje studentů (což je zhruba jedna pětina všech studentů v ČR), kteří studují ve více než 300 a studijních programech s takřka 660 studijními obory. V bakalářských studijních programech 500 studentů, v magisterských 26 000 studentů a v doktorských přes 7 000 studentů. Více ne jsou cizinci. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 15 000 účast