Proslov děkana FSV Jana Ámose Víška k ukončení akademického roku ****************************************************************************************** * Proslov děkana FSV Jana Ámose Víška k ukončení akademického roku ****************************************************************************************** „Naše fakulta vznikla až po sametové revoluci a tedy ve srovnání s Alma Mater je jako to b se bez své maminky neobešlo. Nicméně, má možná dvě zvláštnosti, které jiné fakulty nemají, UK na Zahradní slavnosti její děkan Jan Ámos Víšek. Vážené dámy a pánové, to, že  se mi dostalo možnosti oslovit vás v této slavnostní chvíli, je samozřejmě poctou dlouhému projevu. Uvědomuji si však, že jste sem dnes přišli strávit příjemný podvečer a t přizpůsobit i to, co budu říkat, tj. říci něco, co nebude únavné, nicméně zajímavé. Dovolte mi, abych vám řekl opravdu jen několik slov, či spíše jednu či dvě zajímavosti o n Naše fakulta vznikla až po sametové revoluci a tedy ve srovnání s Alma Mater je jako to ba by se bez své maminky neobešlo. Nicméně, má možná dvě zvláštnosti, které jiné fakulty nema patrně priorita v počtu studentů a kantorů vyjíždějících na zahraniční univerzity  a přijí zahraničních univerzit na naši fakultu. Tuto prioritu se domnívám máme nejen v rámci unive v celé České republice. Druhá zvláštnost je k vidění, či spíše k slyšení na našich promocí tradici, která se ustalila nedlouho po založení univerzity. Tak nejprve k té prioritě. Na magisterském stupni, obvykle v prvním roce studia, prakticky studenti vyjedou alespoň na semestr na některou univerzitu, zejména v rámci projektu ERASM si během pobytu v zahraničí zajistí z různých nadací, fondů  či jiných zdrojů finanční pro si mohli pobyt na zahraniční univerzitě prodloužit. Někteří dokonce dokončí celé magisters v cizině. Jsou i tací, kteří se přijdou pochlubit PhD diplomem např. z Chicagské universit Počet studentů přijíždějících na fakultu je rovněž vysoký, často přesahuje počet našich st odjeli studovat do zahraničí. Zejména v prvém ročníku magisterského studia se pak stává, ž sedí více cizích studentů než našich vlastních. To činí naši fakultu a potažmo univerzitu mezinárodní školou. To je nepochybně dobře, naši studenti si totiž nepřivážejí ze svých za jen to, co jim dájí tamní univerzity, tj. vědomosti a dovednosti, ale daleko více. Ekonomo spillovers, cosi co je nad to, co se explicitně deklaruje jako zisk. Přivážejí si totiž po svět, pohled člověka, pro kterého je samozřejmostí, že stát je tu pro něho a ne naopak, že i nezastupitelnou povinnost nést zodpovědnost za tento stát a starat se o něj jako občan. absolventů jednoho našeho institutu má jako heslo otázku „Jste ochotni převzít zodpovědnos Podobně studenti sedící v našich posluchárnách se svými zahraničními kolegy, se od nich ne ale také občanské postoje či pracovní zvyklosti, např. že je pod uroveň univerzitního stud jinak podvádět.  Jsou to tedy právě tito mladí lidé, kteří sice pomalu ale jistě začínají novou svobodnou občanskou společnost. Druhou zvláštností, kterou už  poznali ti z vás, kteří jste byli někdy přítomni na naší pr moji předchůdci obnovili na fakultě univerzitní tradici, která říká, že v den promoce oslo né projevem, ale poslední přednáškou. Pravda, po založení Karlovy univerzity probíhaly pro a bylo dost času na opravdovou přednášku i na pořádnou hostinu. Dnes je méně času a tak bý obvyklé nějaké zamyšlení nad tématem, které je zajímavé pro právě promující skupinu studen bývá to časově náročné připravit na dva dny promocí obvykle 10 až 12 takových různých zamy Takže, dovolte mi nyní, abych vám ukázal, jak tato tradice vypadá. Připravil jsem si pro v zamyšlení.  Vzhledem k tomu, že působím na fakultě společenských věd, jistě čekáte zamyšle společenským tématem. Protože však jedno české přísloví říká: „Ševče drž se svého kopyta“ matematik a učím statistiku a ekonometrii, nebude to tak docela společenské téma. Ve Vlasteneckém sále v Karolinu mezi  nejslavnějšími muži univerzity je i busta Bernarda B italského obchodníka a pražské Němky, sám se považuje za Čecha, vystuduje filozofii, matem a po vysvěcení vyhrává konkurz hned na dvě katedry, matematiky a náboženské vědy. Rozhoduj druhou a věnuje se náboženské, morální a etické výchově studentů a to nejen v přednáškách, bohoslužbách. Jeho bibliografie je pozoruhodně rozsáhlá a ač je zaměřena zejména teologick přesto se stává patrně nejvýznamnějším českým matematikem. Jeho dílo ovlivňuje takové veli jakým byl Karl Weierstrass  a Georg Cantor, a patrně také Davida Hilberta a Richarda Dedek jedním jeho výsledkem se chci s vámi zamyslet. Bernard Bolzáno byl totiž patrně prvním, kdo opravdu zevrubně popsal pojem nekonečna. Všic naivní představu o tom, co je to nekonečno. Prostě počítáme jedna, dvě, tři, čtyři ....,  této řady je nekonečno. Matematici množinu, která má takovýto počet prvků, nazývají spočet tím naznačit, že se její prvky dají  jednoduše spočítat. Většina z vás však nejspíše neví, to nejmenší nekonečno a že existuje nekonečné množství daleko větších nekonečen. Bernard B na geniální myšleku, jak to velice jednoduše ukázat. Prosím matematiky, aby mne nebrali za rigorózní důkaz je o maličko jiný než to, co budu povídat. Představte si, že byste měli vytvořit vlajky všech myslitelných kombinací barev, které jso vlajce, tedy barvy bílé, červené a modré. Předpokládejme, že by šlo jen o barvy, ponechme či chcete-li umístění barev na vlajkách. Nejprve byste udělali ty jenobarevné, bílou, červ Ty jsou tedy tři. Pak ty dvojbarevné, bílo-červenou, bílo-modrou a červeno-modrou. Ty jsou Konečně pak by byla vytvořena červeno-modro-bílá a akademicky připusťme i bezbarvou vlajku Dohromady máme osm vlajek. To je číslo, které dostaneme jako 2 krát 2 krát 2, jinými slovy na počet barev. Povšimněte si, že 8, tj. počet kombinací je větší než 3 původní barvy. Pod bychom měli k dispozici 4 barvy, vytvořili bychom 16 kombinací, při 5 barvách 32 kombinací 64 kombinací. Pokud bychom měli nekonečný počet barev – ve smyslu, který jsem připoměl výš jedna, dvě, tři, čtyři ....,  atd. - a vytvořili všechny možné kombinace barev, bude  poče plyne z právě provedené úvahy – mnohem vyšší než toto první nekonečno, dostali bychom neko jako kontinuum. Teď si můžeme představit, že máme k dispozici toto kontinuum barev  a zopakovat celou práv úvahu. Dostaneme jakési třetí nekonečno, které bude opět větší než to druhé a patrně už tu tento postup lze neomezeně krát (ve smyslu onoho prvního nekonečna) opakovat. Dostaneme ja supernekonečno a jsme zase na začátku.  Můžeme celý postup znova opakovat a tak stále dále Výsledek této úvahy nemá být údiv nad tím, co všechno umí matemtika, ale spíše údiv nad tí jsme to dostali do vínku, který umí zkonstruovat objekty, které nemají žádnou jednoduchou reálném světě, ke kterým nevede nijaká inspirace  odvozená  z materiálního světa. Na závěr mi dovolte, abych vám či vlastně nám všem, popřál. Zasloužený odpočinek po uzavře roku, příjemnou dovolenou, dohonění alespoň některých restů ve vědecké práci, kterou jsme výuce či administrativní činnosti a zejména mnoho pěkných chvil s těmi, které jsme v době zanedbávali.