Evropské studentské fórum v Tallinnu ****************************************************************************************** * Evropské studentské fórum v Tallinnu ****************************************************************************************** Ve dnech 1.7. až 4.7.2009 se v estonském hlavním městě Tallinnu uskutečnil v pořadí již os hudební kongres EAS (Evropská asociace učitelů pro hudební výchovu) a v jeho rámci sedmé E studentské fórum EAS (29.6.-2.7.2009). Kongres představuje každoroční odborné setkání učit kulturních pracovníků, politických zástupců Evropského parlamentu, prezidentů, členů výbor hudebních svazů a předních představitelů světové organizace ISME a pojednává o hudebním vz dětí a mládeže ve všech zemích EU. V roce 2005 se obdobný kongres uskutečnil v Praze na Pedagogické fakultě Univerzity Karlov organizačně ho tehdy připravil s širokým zahraničním týmem doc. Miloš Kodejška z Pedagogic Praze. Představitelé evropské EAS a světové ISME na něm podepsali tzv. Memorandum o spolup kongres znamenal velkou změnu v zaměření celkové práce Evropské asociace učitelů pro hudeb od této doby úzce spolupracuje s ISME na obsahové a organizační přípravě kongresů, seminář Doc. Miloš Kodejška je v současné době koordinátorem EAS pro Českou republiku. Evropská studentská fóra reflektují potřeby, zájmy i názory vysokoškolských studentů na pr Boloňský proces a pedagogickou reformu v hudebněvýchovné oblasti. Názory studentů jsou brá stávají se součástí dokumentů EAS a ISME, jsou publikovány a široce prezentovány na dalšíc mají i politický dosah. V tomto roce jsem dostala možnost reprezentovat vysoké školy připravující budoucí učitele republice na Evropském studentském fóru v Tallinnu. Zúčastnilo se ho 28 zástupců ze 14 zem bych se podělit o informace z tohoto vrcholného studentského setkání a přiblížit jeho zamě Hlavním tématem fóra byly praktické přístupy k pěvecké hudební tvořivosti. Zamýšleli jsme tím, jak udělat výuku hudební výchovy zajímavou a přiblížit ji potřebám dnešních dětí a ml studentů“ byl tedy nahlížen ze dvou úhlů pohledů. Tím prvním bylo prozkoumání hlasu jako l všemi jeho technickými možnostmi. K němu se vázala první část fóra, kde jsme měli příležit vokální improvizaci pod vedením Anne-Liis Poll, přední hlasové odbornice z tallinnské Akad divadla. Metoda je založená na rychlém střídání znělých a neznělých hlásek mateřského jazy vyzkoušeli improvizaci na estonské samohlásky a souhlásky. Nejdříve jsme používali mluvní kombinace neznělých souhlásek. V některých případech vznikaly nádherné rytmické variace. D estonské samohlásky pro střídání hrudního rejstříku a hlavového tónu. Zkoumali jsme tak mo hlasu. Posledním dílčím úkolem byla improvizace na dvojici souhlásek neznělá-znělá (S-Z, Š R, atd.). Obzvláště zajímavá byla hromadná improvizace, kdy jsme na předem domluvená gesta praktikovali vokální či rytmické ostinato. Do tohoto rytmického a vokálního pozadí byla za improvizace „face to face“. Měli jsme možnost si vyzkoušet nejen své improvizační schopnos z nás zjistila, že není třeba se improvizace bát. Pro některé účastníky fóra to byl silný protože improvizovali poprvé v životě. Důležitým pedagogickým momentem bylo, že jsme došli společnému produktu. Druhým úhlem pohledu byl metaforický význam spojení „hlas studentů“. Sarah Hennessy, národ pro U.K., nově zvolená prezidentka EAS a koordinátorka Evropského studentského fóra EAS, p powerpointovou prezentaci na téma Hlas studentů v období povinné školní docházky. Jejím zá nastínit problematiku, kde a kdy se uplatní hlas studentů, jaké jsou jeho přínosy a jaké b jeho nevýhody. Řekla, že ve většině hudebních dokumentů a kurikul najdeme tyto koncepty: k myšlenkové operace, učit se učit, individualizaci a diferenciaci. Zamysleme se tedy nad tí tyto pojmy nejsou klíčem k tomu, abychom vyhověli požadavkům a potřebám dnešních dětí a ml hlas studentů? S novou pedagogickou reformou přichází i nové role učitele. Tradiční model v centru dění. Nová koncepce však radí oslabit dominantní roli pedagoga a zaměřit se více poradit, podpořit, naslouchat i hodnotit. Je dobré, když učitel umí být i přítelem dětí. D je relevance výukových metod a organizačních forem výuky. Když budeme přemýšlet nad tím, j naše cesty a způsoby práce s dětmi přiměřené jejich požadavkům i nárokům. V neposlední řad paměti práva dětí a rozvíjet v nich klíčové kompetence, které jsou nutné pro život v novýc 21. století. Neměli bychom zapomínat i na praktickou zkušenost, kterou by si ze školního p odnést každé dítě. Pocit sounáležitosti zvyšuje u dětí motivaci, což zlepšuje výkon. Podpo také vede k rozvoji jejich sebevědomí a sebedůvěry, to napomáhá vzniku dovedností, které p život mimo školu. Vše může probíhat za předpokladu, že třídy budou menší, zdroje více flex rozmanitější. Prezidentka se dále zaměřila na konstruktivistickou teorii vzdělávání, kde jednotlivé úrov studentů na výuce rozdělila do pyramidy. Na spodním žebříčku konfigurovala neúčast student přes reprezentaci, kooperaci, partnerství a zprostředkovatelství došli až k vlastnictví, k zodpovědný za svá rozhodnutí a činy. Sarah nám uvedla příklady projektů, které zohledňují studentů. Jedním z úspěšných projektů, který se zaměřuje na spoluúčast studentů na hudební Hudební rozhledy (www.musicalfutures.org.uk). Projekt Třináctá komnata (Room 13- www.room1 [ URL "http://www.room13scotland.com/"] ) umožňuje dětem, aby si pozvali umělce, o kterém něco zajímavého. Naproti tomu předškolní projekt Reggio Emilia se více zaměřuje na výtvarn Co to vše znamená pro hudební výchovu a její dopad na dnešní mládež? „Hlas studentů“ v prv tvorbě hudební identity, kreativity, participace, napomáhá širokému rozvoji schopností a n v dovednostech, stylech, tradicích a kontextech. Po přednesené prezentaci Sarah Hennessy jsme se rozdělili do čtyř skupin a reflektovali js potřeb dnešních dětí a mládeže. Z dvoudenních diskuzí vyplynul návrh každé skupiny na přís závěrečné prezentace, která se konala 2.7.2009 před celým auditoriem kongresu. Ráda bych přiblížila závěry týmu, do kterého jsem i já svými návrhy a postoji přispívala. se nad tím, co pro nás znamená „hlas studentů“. Vymysleli jsme krátkou definici: „Hlas stu znamená dát našim žákům větší svobodu volby tím, že budeme dbát na jejich potřeby a přání. na tom, že v dnešní době jsme často svědky svobody bez hranic. Proto jsme nastínili problé taková definice skrývá. Studenti mohou zakusit pocit zmatku a dezorientace díky velkému ne množství svobody, které je jim dáno najednou. Byli jsme si vědomi skutečnosti, že někteří mohli poskytnutou svobodu zneužít. Často se také stává, že studenti se nesnaží nacházet vl identitu a rozvíjet své tvořivé myšlení, ale hledí na to, jak uspokojit požadavky a přání je tedy třeba ohraničit zodpovědností. Abychom nezůstali pouze u teorie, zamysleli jsme se jak vyzdvihnout individualitu našich studentů a vést je k zodpovědnosti. Jak již sám Jan Á v 17. století navrhoval, je dobré postupovat od jednodušších úkolů k těm složitějším. Učit nejen podpořit volby a nové nápady mládeže, ale měl by je také akceptovat. Je dobré, když děti povzbudit opravdovým zájmem o ně samé. Shodli jsme se také na tom, že učitel by měl b novým cestám a v neposlední řadě se snažit vytvořit kreativní prostředí, ve kterém mohou b zrealizovány. Celá prezentace byla koncipována tak, aby vybídla k zamyšlení, jak učíme a z metody přiměřené a přizpůsobené podmínkám 21. století. Závěrečná prezentace proběhla velmi úspěšně. Jako pozitivní na celé přípravě hodnotím týmo dojít ke společnému konsenzu. Každý z nás pocházel z jiného prostředí, proto i názory byly si nejvíce cením rozmanitosti pohledů a domnívám se, že nejdůležitější nebyla závěrečná pr cesta, kterou jsme k ní došli. Proces nacházení společného cíle, komunikační dovednosti, v tolerance odlišnosti a v neposlední řadě úcta k cizím kulturám byly významnými momenty v p setkání. Měli jsme možnost si vyzkoušet „hlas studentů“ v praxi. Byla nám ponechána volnos skupin, při diskuzích i závěrečné prezentaci. Koordinátoři fóra stáli opodál, vše sledoval poradili, nebo usměrnili naše debaty. Každý hlas měl stejnou hodnotu a každý se mohl svobo Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit sedmého Evropského studentského fóra EAS v Tallinnu. podnětů pro moji diplomovou práci mi tato mezinárodní zkušenost přinesla nové pohledy a ná hudebněvýchovné praxe a přiblížila mi problematiku současného hudebního školství v Evropě. Jaroslava Lojdová, studentka 5. ročníku A-Hv, PedF UK v Praze jlojdova@centrum.cz