Mají určitou zvláštní vnitřní kvalitu. Prof. Jan Kuklík o češtině a studentech Letní školy slovanských studií ****************************************************************************************** * Mají určitou zvláštní vnitřní kvalitu. Prof. Jan Kuklík o češtině a studentech Letní ško studií ****************************************************************************************** „Jedna z nejdůležitějších věcí je, že co je v tom programu, to se taky skutečně stane,“ ře Prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc., ředitel Ústavu bohemistických studií Univerzity Karlovy, kdy informační brožuru s programem 53. ročníku Letní školy slovanských studií. Pokud se tedy o co útlá knížečka o 22 stranách studentům nabízí - kurzy, přednášky, výběrové semináře „na také zpívání, zájezdy za historií atd.- stane se toho víc než hodně. Dopad na celkový odbo rozvoj frekventantů kurzů Letní školy je nezměřitelný. Letní škola slovanských studií je v o sobě. 53. ročník Letní školy slovanských studií – to je velice úctyhodné číslo. Když vezmeme poč letos je to 170 účastníků, tak za 53 let je to plus mínus kolem 7000 studentů. Je to na ta exkluzivní jazykovou oblast jako je čeština dost nebo málo? V zásadě si myslím, že to je dost, protože když to uvážíte, čeština je jedním ze slovanský soutěží s těmi ostatními slovanskými jazyky o zájem mezi studenty. Dodnes je to tak, že vš slavistická pracoviště mají ruštinu. Ve Spojených státech, před tím, než se svět změnil, t slavistika znamenala v podstatě jen ruštinu. Dneska je diverzifikace zájmu vyšší a slavist soupeřit - a takhle také soupeří čeština o studenty, kteří se zaměřili odborně na bohemist si, že z té soutěže vychází dobře. Musím ale říct, že se rozhodně nejedná jen o jazyk. Jaz prostředkem pro realizaci zájmů literárních na prvním místě, hned na druhém je zájem hudeb kulturní. - a určitě také filmový, česká kinematografie je ve světě velkým fenoménem... Samozřejmě i filmový, i když u filmu je to tak, že film možná zprostředkování jazyka potře - a hudba už vůbec ne. ... (smích) muzika ho nepotřebuje vůbec. Ale když by si člověk představil, jak se podle po u japonských studentů, jednoznačně je možné říct, že jejich motivace zájmu o češtinu vyplý zájmu o to, aby tady potom studovali hudbu. A to si myslím, že je tak dodnes. Jaká je všeobecně nejčastější motivace těchto lidí, kteří přijíždějí letos například z 37 studovat češtinu? Pokud jde o studenty, musím říct, že jsou převážně nikoliv v pregraduálním studiu, skoro b většinou mají minimálně bakalářský ale často i magisterský grád a začínají doktorské studi slavistiky musí volit víc slovanských jazyků, takže to je to soupeření češtiny s těmi osta Čili většinou je to motivace odborně profesní, kdy studují slavistiku jako takovou a potom češtinu jako specializaci? Motivace je nepochybně studijní. Češtinu si zvolí jako specializaci nebo jako jeden ze slo které studují. V některých zemích je to také tak, nejlépe to mají zařízeno asi ve Finsku, slavista a vybere si češtinu, tak má vlastně povinnost v té zemi studovat. To je samozřejm to vlastně vůbec nefunguje. Dneska to ale může nahrazovat i programy jako je Erasmus, také jiné programy například program Česká studia, ale Letní škola slovanských studií pořád tra o češtinu jako další slovanský jazyk vyplňuje. Jenže! Nepřijíždějí sem jen ti, kteří se če pouze z hlediska akademického, tedy že je to jejich odborná budoucnost. Je třeba říct, že se velmi často realizuje prostřednictvím stipendií, to jsou buď mezistátní stipendia recip že stipendijní měsíc pak čerpají čeští studenti v té zemi, nebo jsou to univerzitní recipr která se většinou realizují s hlavními partnerskými univerzitami Univerzity Karlovy. Takže že převažuje akademický zájem odborný. Ale řada lidí má buď svou osobní motivaci danou záj ale často tam hrají roli i osobní záležitosti. Jaká je nejkurióznější motivace, s jakou jste se setkal? Nejkurióznější? Nebo nejpodivuhodnější důvod, proč se někdo chce učit česky? Já nevím. Když se někdo chce učit česky, protože má českou přítelkyni nebo obráceně, to za nepovažuji. Stejně to ale znamená, že ten člověk v sobě má určitou zvláštní vnitřní kvalit koneckonců čeština nemusí být tak důležitým dorozumívacím prostředkem. V době, kdy angličt moderního věku, vůbec žádnou překážku nemusí vytvářet a ani ji nevytváří. Hrozně zajímavé kuriózní je, když někdo zájem o češtinu projeví v relativně vysokém věku, je mu třeba šede klobouk dolů! A co ho k tomu vede studovat zrovna češtinu? Nějaká dávná láska literární? Taková snaha, že přečtu něco v překladu a pak se pokusím získat takovou jazykovou kompeten to mohl číst v originále, se samozřejmě tu a tam se objeví, neříkám, že je to masivní jev, V případě, že by ta láska byla k české poesii, získat takovou jazykovou kompetenci, abyste Jaroslava Seiferta, a to už nemyslím třeba ani na Halase nebo Nezvala atd., tak to je věru a náročný úkol. Ostatně kdyby tomu tak nebylo, tak by nebylo ve světě tak málo překladatel opravdu právi vrcholy české poesie překládat. Nikdy jich nebylo moc, ale u prózy je tomu t se získáním určité kompetence už můžete číst například Hrabala a mít z toho i ten čtenářsk to jsme u hodně vznešené motivace, řekl bych, ale existuje i ta úplně obyčejná. Například studoval češtinu jeden bankéř z Reiffeisenbank. Když jsem se ho ptal proč, když se stejně používá hlavně angličtina, tak řekl že proto, že chce rozumět tomu, co si o něm povídají j Ovlivnila příliv studentů Letní školy slovanských studií spojená Evropa? Migrace v Evropě k tomu v poslední době významně přispěla. Většinou to ani není mezi člens unie, ale spíš mezi státy, které v ní nejsou, ale snaží se využít těch výhod, které Evrops byť, pokud jde o školství, tam jsou problémy také. To znamená, že oni to chápou jako počát k tomu, aby tady potom mohli studovat, nemyslím jen na univerzitě, ale i na jiných českých školách. A to je podle mě motivace ohromná, dokonce dokud tady ještě není školné, je to zv Z vlastní zkušenosti vám mohu říct, že zároveň předpokládají – a správně – že se potom ste programů, Erasmu hlavně, dostanou na studia i v dalších zemích EU nebo i v těch sousedních a dobře studium mohou doplnit v Evropě. V posledních pěti sedmi letech se to projevuje doc Navíc existuje určitá provázanost mezi Letní školou a dalším studiem u nás. Ti, co to mají prokombinováno, pak pokračují v programu Česká studia, který má zimní a letní semestr, a p se přihlásit do přijímacích řízení, uspět a studovat tady. Ale vy jste chtěla říct něco ho Tak jeden takový případ vám řeknu, i když je to dost dávno. Na Letní školu přijel student Agoldblatt a protože studoval ve Spojených státech, tak je jasné, že studoval především ru mluvil opravdu výborně. Absolvoval u nás měsíční kurz a to, jaké dělal pokroky, bylo neuvě vynikající talent, prostě dar od pána boha. Učil se synonymním způsobem, okamžitě si necha ty si zapisoval, on snad byl ochoten zapisovat si je i na dolar, a za měsíc na tom byl tak Letní školy promluvil v Karolinu. Nechali jsme mluvit právě jeho zcela vědomě, aby pan rek se dá zvládnout. Musím říct, že se nadchl, dal mu stipendium a on po roce odjel z této zem na staroslověnštinu a profesorem staroslověnštiny se potom v Kanadě stal. A happy end ješt osobní. Během Letní školy se seznámil se švédskou bohemistkou, která se specializovala na pro děti, tu si vzal a oni oba se pak v Kanadě stali odborníky – ona na českou dětskou lit staroslověnštinu. Tak to je příběh, který mi z paměti nikdy nevymizí. Ne vždycky se tohle opravdu výjimečný případ. Jaký podíl mezi studenty Letní školy tvoří čeští krajané nebo potomci Čechů z různých kout Myslím si, že v současné době už sem tolik krajanů nebo jejich potomků nepřijíždí, mají te jiných možností než v počátku 90. let, kdy jsme pro krajany měli dokonce zvláštní kurzy, t není potřeba otevírat. Oni totiž většinou komunikační kompetence měli, ale když chtěli nap narozeninám, tak měli problém s písemným projevem a sem přijížděli proto, aby ten si zlepš jejich počet už není takový, ale vždycky se ještě nějaký krajan objeví. Ale dřív to někdy mladí lidé z českých rodin v zahraničí češtinou nevládli vůbec, protože ne v každé rodině česky, takže s češtinou začínali opravdu od začátku. V době, kdy možností v téhle zemi neb pro ně intenzivní kurzy Letní školy dobrou volbou. Měli výhodu před ostatními studenty, že pocházejí svými kořeny ve druhé nebo třetí generac prostředí? Nebo na tom byli lépe naopak ti, kteří přicházeli z jiné jazykové kultury, ale entuziasmus? Na Letní škole je významná jemnost členění výuky - máme čtyři typy kurzů: začátečníci, mír středně pokročilí, pokročilí. Takže pokud už měli jazykově-komunikační kompetenci, nikdy n začátečnících, z tohoto hlediska vždycky určitou výhodu měli. A pokud jich bylo alespoň ko se opravdu vyplácelo pro ně dělat zvláštní kurz zaměřený na komunikační kompetence psaného Zmínil jste stipendisty. Máte tady stipendisty pana rektora, stipendisty Ministerstva škol a tělovýchovy České republiky a pak samoplátce. Kdy se uchazeč stane stipendistou pana rek prokazatelně vynikající studijní výsledky nebo se mu může stipendium přiznat třeba v opako Letní školy slovanských studií? V reciprocitě mezi univerzitami převažují zejména prestižní německé univerzity, protože od let má Univerzita Karlova nejvíc těchto dohod uzavřeno právě s německými univerzitami typu Saarbrücken atd., ale dneska máme i stipendisty ze Španělska a dalších zemí. Do jisté míry záležitost univerzity, která stipendistu vysílá. My se na ně pokaždé velmi těšíme, protože ti, kteří přijíždějí jako stipendisté pana rektora, patří mezi ty pokročilejší. Ono je vce že univerzita nevysílá úplného začátečníka, a když, tak je to slavista, který právě tady s chce začít, má širší teoretické zázemí a určité kompetence v tom, že ovládá jiné slovanské stipendisté rektora jsou jakousi odbornou ozdobou Letní školy obecně. Čili je dobře, že to pro univerzitu vytvoří plus mínus dvacet stipendijních míst na jiných prestižních univerzi tak, že by tam nutně jezdili jen studenti Filozofické fakulty, a také proč? Můžou tam jezd jiných oborů, kteří ten kontakt potřebují. Když skončí Letní škola slovanských studií a posluchači se rozjedou domů, máte nějaké info s nimi z hlediska právě nabytých jazykových dovedností děje dál? Pokud to tedy nejsou bohe slavisté, jak pokračují s češtinou ti ostatní? Víte co, velmi nás těší, že mezi těmi, řekl bych i vládními stipendisty se objevují takoví Letní školu i na náš program Česká studia přijedou víckrát. To jsou ti, kteří si češtinu t jako diplomovou práci, a pokud uspějí, protože tam vždycky probíhá konkurzní řízení, mají stipendium dostanou dvakrát i třikrát, ale někteří si to dokonce sami hradí. Také nepokryt my, tedy Letní škola slovanských studií, o ty tak zvané trvalky máme zájem, protože se řík bohemistiku v zahraničí opravdu dokážeme získat. Ale i z hlediska těch příkladů, kdy někdo školu a dnes pracuje na slavistických katedrách nebo jako překladatel, je hodně. Univerzit připojila k oslavám kulatého výročí založení Univerzity v Lipsku. No - podívejte, to je kl – na Univerzitě v Lipsku dnes vede Katedru západoslovanských jazyků prof. Danuta Rytel-Kuc na Letní školu tehdy ještě jako Polka, u dámy bych ani neměl prozrazovat kdy, je už to rel Letní škole byla dvakrát třikrát, pak slavistiku studovala v Německu a dnes je na tak obro místě. Všechno poznáme dobře tehdy, kdy Letní škola, nebo Ústav bohemistických studií, co organizuje, pořádá s pravidelností pěti nebo tří let mezinárodní sympózia o češtině jako o A když se podíváme, koho zveme a kdo tam vystupuje s referáty, zjistíme, že velmi často za škole. Anebo jsou jiné případy, třeba mezi historiky-bohemisty, kteří se ve svých zemích z historií a kteří opravdu češtinu znají a mohou jít do původních pramenů - to zase není nep lidí, je to přece jen výjimečná záležitost. Před dvěma třemi lety vyšla monografie od Alai T. G. Masarykovi. Alain Soubigou byl na Letní škole třikrát, než se připravil na to, že če tak, aby se potom jako historik mohl věnovat i původnímu badatelskému úkolu, tedy zpracova Masarykovi. Takže i mezi historiky, kteří mají zájem o střední Evropu, se najdou tací, kte toho, že jazyk musí zvládnout, pokud chtějí badatelsky něčeho dosáhnout. Dobře. Slovo závěrem, něco důležitého, na co jsem se nezeptala a co byste chtěl k začátku slovanských studií říct? Letní škole slovanských studií já osobně bych popřál, aby vydržel zájem o ní, který je jis ovlivněn celkovou ekonomickou situací, zavírat oči před tím nemá smysl. Když totiž jedete ekonomická situace vás zas tak neovlivňuje, akorát vás potěší, že jste byl vybrán. Ale ti, sami, tak pokud se jedná vysloveně o studenty, snažíme se cenu stanovit tak, aby to nebyl finančně lukrativní podnik. Když přesto vydáte v přepočtu víc než 30 000 korun, vaše motiv velmi silná, abyste přijel. Takže bych si přál, aby zájem o Letní školu neutuchal a zůstal úrovni, jaká je dnes, aby finanční záležitosti a ekonomická krize nebránily realizaci zájm a českou kulturu. Za další bych si velmi přál, aby existovala návaznost Letní školy na dal zejména na program Česká studia, který je dvousemestrální, a pak možná bych si ještě přál, vydrželo určité prestižní postavení, které si vydobyla a které musí rok od roku obhajovat. je v kvalitě výukového programu a také přednáškového programu, který nabízí. Tady nám jde odborníci z Akademie věd a dalších institucí byli ochotni přece jenom něco ze srpna a ze s obětovat a přijet na přednášku. Myslím, že nejlepší reklamou na Letní školu je kvalita pro lepší než všechny nabídky na internetu. Takže tohle, aby Letní škole zůstalo. A pak bych j přál, a to už myslím na své spolupracovníky a své následovníky, aby měli dost entuziasmu L protože vám musím zcela upřímně říct, že během roku akademického se člověk zabývá různými každé jsem úplně přesvědčen, že ji dělám opravdu rád s vědomím, že má smysl. O letní škole Přál bych si, aby si to mysleli i moji následovníci. Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová)