Journal of Vegetation Science publikoval článek "Luční mravenci svou aktivitou ve 
                     k rostlinám a půdě akcelerují vegetační sukcesi směrem ke klimaxovému horskému le











            ******************************************************************************************

            * Journal of Vegetation Science publikoval článek "Luční mravenci svou aktivitou ve vztahu
            půdě akcelerují vegetační sukcesi směrem ke klimaxovému horskému lesu"
            ******************************************************************************************

            Poslední ze série článků zkoumající interakce mravenci – rostliny vychází z dlouhodobé řad
            geobotanice, jejichž protagonisty jsou kromě studentů, doktorandů a absolventů prof. RNDr.
            CSc. a prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc. Článek byl otištěn ve vědeckém periodiku Journal of V

            Science a přiřadil se tak k předchozím publikačním výstupům týmu v Journal of Ecology, Pla
            Pedobiologia. V pozadí všech těchto článků stojí dlouhodobá časová řada sledování vegetačn
            Kdyby horská pastvina postrádala miniaturní "ekoinženýry" - mravence, vývoj zdejší vegetac

            zcela jinak: z hlediska sukcese by byl mnohem pomalejší a co do mezistupňů "klikatější" (V
            Journal of Vegetation Science, 2009).

            Téma vzájemných vztahů rostlin a mravenců je frekventované a košaté. Rozmanitost obapolnýc
            proslavily zejména tropy, v našem mírném klimatickém pásmu se nejvíce studovaly druhy velk
            lesních mravenců (hlavně rod Formica). Mnohem méně studována byla ekologická role malých "

            mravenců, resp. druhů otevřených míst (rod Lasius, Tetramorium aj.).
            V čerstvě publikované studii autoři odhalují zpětné vazby činnosti především dominantního 
            flavus, jejichž výsledkem je urychlení obnovy původního smrkového horského lesa na člověke

            hřebenových partiích hor. Efekt mravenců coby ekosystémových inženýrů závisí na měřítku: a
            systém na úrovni jednotlivé hnízdní kupy, destabilizují celý systém travinného společenstv
            časové škále a přispívají tak k radikální ekosystémové změně. Na počátku procesu hraje klí

            obhospodařování - přechod od seče luk k pastvě provázený zvýšeným narušováním půdního povr
            mikroprostor obnažené půdy. Nové niky jsou v masívní vlně kolonizace po rojení obsazeny ml
            královnami, zpočátku většího spektra druhů, jichž je ve studované oblasti Slovenského rudo

            než desítka. S postupným vznikem vyšších vegetačních pater začíná převládat stínomilný mra
            flavus, svou aktivitou na vertikále orientovaný více do hloubky. Myrmekochorie, tj. aktivn
            rostlinných semen a plodů mravenci, ať už jako potrava nebo stavební materiál hnízd, mění 

            typ uspořádání původního porostu podél sukcesního gradientu. Přibývající a rostoucí mraven
            heterogenitu povrchu, lákají další organismy až po savce a ptáky (ti roznášejí mj. i semen
            Podmínky klíčení nových rostlinných druhů v mikroekosystému vytvořeném mravenci favorizují

            prostoru jejich semenáči a pokračující zvýšený růst (příznivá textura materiálu kupy, vyšš
            nebo živin, přítomnost mykorhitických hub aj. faktory). V konečném důsledku se popsaný kom
            podporujících, ale snadno přehlédnutelných drobných jevů, projeví v proměně krajiny jako c

            Uvedená práce typicky dokumentuje nezbytnost sběru dat na velké časové i prostorové škále 
            podmínku pro identifikaci závislostí působících na velkých škálách a jejich následné publi
            daném případě došlo k souběhu podpůrných okolností: M. a P. Kovářovi založili v r. 1979 sé

            pokusných ploch a začali s výzkumem, který byl v 90. letech přenesen na fakultu, kde získa
            s účastí několika generací studentů. V r. 1995 se na studijních plochách odehrál metodicky
            geobotanický kurs, který odstartoval grantové projekty a diplomové, posléze pak disertační

            v dílčích tématech, jejichž výsledky daly základ shora zmíněným publilacím. Dnes bádání př
            stanoviště než jsou horské polohy a zvětšuje metodický záběr od terénních až po molekulárn