O přislíbené jedné miliardě ****************************************************************************************** * O přislíbené jedné miliardě ****************************************************************************************** Rozhovor s rektorem UK prof. Hamplem nejen o usnesení České konference rektorů z 10. září metodice hodnocení výsledků Vědy a Výzkumu (VaV) Nejpříjemnějším momentem zasedání ČKR minulý čtvrtek jistě byl příslib premiéra Fischera, vysokých škol bude navýšen o jednu miliardu. V jakém kontextu tento krok vlády přišel a co znamená? Po celé léto vypadala situace ohledně financování vzdělávací činnosti i veřejných vysokých počtům studentů chybělo v návrhu státního rozpočtu pro vysoké školy minimálně 1,5 miliardy alespoň v současné výši. Hrozil tedy minimálně osmiprocentní meziroční propad (v nominální inflace by šlo dokonce o pokles o cca 30 % za tři roky. V předsednictvu České konference r jednali jak s paní ministryní Kopicovou, tak přímo s panem premiérem. Rád říkám, že jednán zjevným pochopením pro význam vysokoškolského vzdělávání a se snahou hledat řešení. Díky t se nakonec částečně zmenší, ale vzhledem k ekonomické krizi a obrovskému deficitu stavu ve byla nakonec milým překvapením. Zdůrazňuji vládou přislíbená, kdy proběhne a jak dopadne finální schvalování státního rozp nevím. Spíše počítám s tím, že bude třeba se o udržení tohoto příslibu ještě velmi zasazov zůstává realitou, že i pokles o půl miliardy je stále velmi nepříjemný – a usnesení ČKR na poukázalo. Lze ale snad konstatovat, že vstřícný krok vlády změnil hrozící krizovou situac problematickou. Měl bych ale dodat: „pro tentokrát“. V současném systému se více méně podo situace bohužel opakují rok co rok. Proto v alternativním materiálu UK (alternativním vůči "Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství" navrhujeme zavést pětileté smlouvy státem navázané na základní strategické dokumenty, čímž by se otázky financování řešily v horizontu. K problematice Bílé knihy a vůbec reformních kroků se rovněž stručně vyjádřilo zmíněné usn zasedání pléna ČKR. Jestliže tu ČKR „deklaruje svůj záměr uplatňovat zásadní roli v předpo otevřené diskusi o principech reformy terciárního vzdělávání“, znamená to, že se dosud dis málo? Myslím, že formulace tohoto bodu usnesení je výstižná. Od začátků přípravy Bílé knihy terc vzdělávání po tzv. kostelecká jednání o paragrafovaných návrzích nového zákona mně prostor diskusi, pro otevřené posouzení kladů a záporů různých alternativ velmi chyběl a chybí dos takové diskusi, stejně jako zásadní role vysokých škol a jejich reprezentací v ní, je zcel A nepochybuji, že se tato diskuse musí týkat samotných principů reformy, nikoliv jen detai obsažené v Bílé knize, následně navíc více či méně deformované v paragrafovaných návrzích, skutečnou diskusí neprošly a jako základ je podle mého názoru akceptovat nelze. ČKR se také zabývala problematikou financování vědy a její reformy. To je téma, o kterém b dost slyšet v médiích díky různým protestním akcím zejména proti rozpočtovému poklesu AV Č škol týče, lze slyšet jak hlasy, že je reforma rovněž ohrožuje, tak názor, že si díky refo polepší. Jaký je Váš pohled? Je pravda, že střednědobý výhled schválený Radou pro výzkum a vývoj omezuje institucionáln pro AV ČR podstatně více než pro vysoké školy. Pro rok 2010 je pro vysoké školy plánován u který se však v letech 2011 a 2012 má změnit v pokles. Na druhé straně bez debat platí a l dokumentovat, že  vysoké školy a akademie jsou nejvýkonnějšími vědeckými institucemi v ČR. financování vědy si kladla za cíl, aby institucionální financování vědecky výkonných subje a naopak se omezilo plýtvání prostředky na ty instituce, které  kvalitních výsledků produk v situaci zmrazené celkové výše výdajů na VaV (což je v současné situaci do jisté míry poc některé země zasažené krizí více k podobnému kroku nepřistoupily) by mělo docházet k přesu k nejvýkonnějším subjektům. Skutečnost je však přesně opačná, což bohužel nemohu hodnotit v implementaci reformy, která byla schválena zejména na zasedání Rady vlády pro výzkum a v 2009, jsou závažné chyby. Zatímco v návrhu rozpočtu na rok 2010 se tyto chyby projevují re tak ve výhledech na roky 2011 a 2012 je jejich dopad velmi vážný, a tyto výhledy proto moh přijatelné. Říkám tedy, že bychom měli dosavadní implementaci reformy podrobit kritické an ji, a to dříve, než na jejím základě nastanou hluboké a možná i nevratné změny celého syst výzkumu v ČR. Souhlasíte s přidáním půl miliardy Akademii věd? Těžko se mně odpovídá. Na straně jedné chápu, co akademii k protestům a naléhavým žádostem druhé bych samozřejmě dával přednost tomu, aby prostředků bylo celkově více a byly stejným mezi všechny poskytovatele. Může za chyby v implementaci reformy mnohými kritizovaná, mnohými obhajovaná metodika hodn VaV? Větším problémem je přetrvávající nebo dokonce rostoucí alokace prostředků poskytovatelům, uplynulých letech nebyli schopni doložit alespoň průměrnou produkci přiměřeně kvalitních v výsledků. Jinými slovy, příliš málo prostředků jde na institucionální podporu (to jsou, zj řečeno, ty, které se rozdělují pomocí metodiky) a příliš mnoho peněz se přiděluje jako tzv prostředky. Obávám se proto, že dosavadní implementace jinak vcelku kvalitně připravené no podpoře vědy a výzkumu podcenila význam institucionální podpory základního i aplikovaného reforma byla připravovaná za předpokladu zásadního, zhruba osmiprocentního navýšení prostř Naprosto chápu, že se následně ti, kdo rozhodují o její implemtantaci, museli vyrovnat s t kdy nárůst nebude žádný. Nemohu ale souhlasit s tím, aby na to takto bolestně doplatil kva výzkum. A ona metodika? Zásadním problémem jsou zejména tzv. inovační výstupy, kde schválená metodika hledí pouze a nijak nezohledňuje kvalitu. To může svádět k účelové nadprodukci snadno získatelných, al užitečných výstupů, a tím k odkrojování větší části společného koláče prostředků na VaV. P v oblasti inovačních výstupů by nemělo být v principu obtížné – u inovací by měl být podmí hodnocení jejich konkrétní, doložitelný ekonomický přínos. To naopak nelze primárně čekat výzkumu, který je ale pro jakékoliv budoucí aplikace nutný. Proto navrhuji, aby financován a aplikovaného výzkumu na straně jedné a inovací na straně druhé bylo odděleno, a nemohlo vzájemnému odčerpávání prostředků. A pokud jde o vlastní metodiku hodnocení výsledků základního a aplikovaného výzkumu, není maximálně objektivní pohled na objem a kvalitu vědecké práce rozhodně potřebujeme a že fin tento pohled jednoznačně odrážet. V aktuálně použité metodice právě to kvalitativní hodnoc oborech chybí, a právě proto je zřejmé, že bude muset být oborově diverzifikována, což jse požadoval. Jiná situace je v oborech, kde lze využít impakt faktor, jiná situace je v obor Každopádně platí, že v dalších letech je již použití letos schválené metodiky vyloučeno. A odpustit poznámku, že červnové plošné shození připomínek vysokých škol k metodice – i když jen zčásti - opravdu nebylo šťastným krokem. Pomohou z těchto problémů tzv. kulaté stoly? Každopádně vítám iniciativu této vlády a osobně pana premiéra v celé této záležitosti. Dou podnět k pořádání kulatých stolů o situaci ve financování vědy a výzkumu, z nichž první se přispěje k nalezení  vhodných řešení.  Za rozhovor děkuje redakce i-FORA