Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D. ****************************************************************************************** * Na anketní otázky odpovídá Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D. ****************************************************************************************** Mohl byste nám prozradit, jaké povolání jste si představoval, že budete vykonávat, když js základní školy a co nakonec rozhodlo o Vaší volbě? Od základní školy jsem si přál studovat biologii. V období dospívání mne začala také zajím filozofie a pohrával jsme si s představou, že se jí budu věnovat i profesionálně. Dnes vím byl dán zvýšenou aktivitou dopaminu, ke které dochází v dospívání. Dopamin je neuromediáto mozku mimo jiné podílí na míře intenzity prožívání významu znaků, kterými k nám promlouvá  Volbu nakonec jednoduše rozhodla politická situace v období normalizace. „Kádrové“ požadav na některé lékařské fakulty byly tenkrát menší nežli pro Filozofickou nebo Přírodovědeckou nelituji protože psychiatrie mi umožňuje hezky spojovat všechny mé zájmy.     Vybavíte si okamžik, kdy Vám vědecká činnost přinesla největší radost? Těžko říci kdy byla radost největší. Každopádně velkou radost přináší okamžik, kdy se mi v souvislosti mezi již známými fakty. Jedná se poměrně krátký a moc pěkný moment, kdy se jed (gestalt) vložená mezi jsoucí data najednou překlopí ve strukturu jinou. Pak to již nikdy před tím a to dokonce i v případě, že je nová interpretace špatná. Velkou radost mi také p kdy začne konečně fungovat nový počítačový program, kdy dokončím studii, kdy odesílám prác Radostnou specifikou klinického výzkumu je také skutečnost, že občas některým konkrétním a osobně známým nemocným skutečně pomůže. Nesmírně radostné (naším jazykem „odměňující“) jso blízkých kolegů a studentů.      Za posledních dvacet let se věda hodně změnila. Jaký vývoj předpokládáte ve Vašem oboru v deseti letech? Bude pokračovat trend ke sbližování psychiatrie jako klinické disciplíny a dalších neurově Budeme jistě o něco lépe rozumět biologickému podkladu mysli člověka. To pomůže jak v lepš vzniku duševní poruchy, tak i v porozumění mechanismů, kterými náš nervový systém konstruu k posunu v oblasti nových terapií poruch nálady a psychóz. Tyto obecněji formulované vize budou podloženy zlepšování výzkumných metod naší disciplíny počínaje a novými radiofarmaky pro zobrazení molekulární procesů v mozku konče. Mým soukromým přáním také je, aby se rovněž kompletně revidovala klasifikace duševních por na nové poznatky. Tento, pouze zdánlivě jednoduchý cíl však v důsledku řady interferujícíc společenských) jistě nebude dosažen v horizontu deseti let.        Ve svém projevu u příležitosti jmenování profesorů v říjnu 2008 ministr školství zmínil: " bývá někdy stereotypně vnímán jako centrum potenciálního odporu vůči stávajícímu společens   Jaké kroky byste doporučil  budoucímu ministrovi školství? Tento citát sice neznám, ale líbí se mi. Proč ne? Společnost je otevřený systém, který se musí vyvíjet. To mu teprve umožňuje vykonávat „práci“. Ve společenském systému se vývoj od stávající homeostáze a děje se tedy nějakou formou odporu. Morální soud, zda je pro společ „lepší“ motivací akademický (tzn. idealistický) diskurz nebo touha těch, kteří „ještě-moc- aby se stali těmi, kteří „již-moc-mají“ nechám na jiných. Tipuji, že z historického pohled o mnohem méně jednoznačnou otázku, nežli by se mohlo zdát. Akademickým světem inspirovaný každopádně bývá intelektuálně zajímavější. Co bych doporučil budoucímu ministru školství? Aby moc nefilozofoval a byl dobrým, pořádný dodržujícím úředníkem, jehož prvním krokem ve funkci nebude výměna  všech náměstků.