Jaký je současný český venkov? Odpoví výstava Venkovy a venkované ****************************************************************************************** * Jaký je současný český venkov? Odpoví výstava Venkovy a venkované ****************************************************************************************** Výstava, jejímž autorem je RNDr. Radim Perlín z katedry sociální geografie a regionálního Přírodovědecké fakulty UK, sleduje společenské a ekonomické změny na českém venkově a ve v Cílem výstavy je upozornit jednak na rozdílné vymezení venkova v Česku a dále na změnu fun dotýkající se (nejen) tamních obyvatel. Vernisáž výstavy proběhla 15. 9. 2009 v předsálí Geografické knihovny v budově PřF UK a my příležitosti RNDr. Radima Perlína trochu vyzpovídali. Na zdar výstavy si při vernisáži symbolicky připili děkan Přírodovědecké fakulty UK prof. Gaš, CSc., (vlevo) a autor výstavy RNDr. Radim Perlín Sledování vývoje venkovského osídlení se věnujete dlouhodobě. V rámci jakého projektu vzni Venkovy a venkované? Na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje se zabývám problematikou venkova už 2 na celé řadě projektů, spolupracuji s ministerstvy, starosty či různými asociacemi. Tato v pětiletého projektu, nyní jsme v jeho polovině. Výzkumný projekt financuje Ministerstvo pr ČR. Jaká část projektu je již zpracována a jak bude výzkum dále pokračovat? Projekt má tři hlavní části. V první části jsme analyzovali na základě tvrdých, tedy stati český venkov. Výstupem je typologie, kterou najdou návštěvníci výstavy na jednom z prvních Druhá část se zaměřila na sledování měkkých faktorů rozvoje venkova. V rámci ní jsme prove dotazníkové šetření u 1 150 starostů vybraných tak, aby pokrývali jednotlivé typy venkova skupiny. Vyhodnocení stále ještě probíhá, některé výstupy jsou už k dispozici i na výstavě podpořit, nebo naopak vyvrátit typologii získanou z tvrdých dat. Třetí část projektu, kter následujícím roce, je zaměřena na konkrétní případové studie pro konkrétní vybrané mikrore získané teze potvrdili i ve zcela lokálním šetření mezi obyvateli vybraných oblastí. Kdo všechno se na projektu podílí – zapojili se nějakým způsobem i studenti katedry? Na projektu se podílí výzkumný tým tvořený členy katedry, studenty doktorského studia a ně magisterského studia. Výsledky celého výzkumného projektu ale budou sloužit i k inovaci př studenty. K venkovu již tradičně patří přivítání hostů chlebem a solí a lidová hudba Změnil se venkov za posledních několik let? Je naprostý rozdíl mezi venkovem v Čechách a na Moravě. Moravský venkov je mnohem stabilně homogennější, ale s horšími předpoklady pro rozvoj. Když hovoříme o českém venkově, tak ho do minimálně dvou, ale spíše tří kategorií. U jednoho typu se skoro ostýchám mluvit o venk suburbální pásmo kolem velkých měst, které se neustále rozrůstá a kam zasahují obyvatelé ž způsobem života. Druhá zóna je zóna areálů nebo také starých průmyslových oblastí, jako je severní Čechy, kde existují dílčí změny, které zhoršují kvalitu života na venkově. Třetí t periferní pásmo. Lokality, které nazýváme vnitřní periferie, najdeme na hranici Středočesk jiných krajů. Táhnou se od Rakovnicka, přes Plzeň-sever, Písek, Tábor až na Českomoravskou to místa s velmi hustou sítí malých sídel, v nichž jsou velmi špatné podmínky pro další ro Jak mohou být vaše výzkumy dále využitelné v praxi? Pevně doufáme, že výsledky budou využity ministerstvy pro místní rozvoj a zemědělství. Dík projektům může být cíleněji směřována podpora pro rozvoj venkova. Zatím existuje jeden typ celou republiku, takže se někdy podporuje to, co není zase tak potřeba. Výstava je přístupná v pracovních dnech od 9.00 do 17.00 v předsálí Geografické knihovny v Praze 2, Albertov 6. Vstup na výstavu je volný. Výstava potrvá do 30. 10. 2009. (Lucie Kettnerová)