Pravěk v nás. Rozhovor s Miroslavem Popelkou ****************************************************************************************** * Pravěk v nás. Rozhovor s Miroslavem Popelkou ****************************************************************************************** „Věci, kterými se archeologie zabývá, nejsou věci, které se staly a neměly pokračování. Co když uděláme tlustou čáru za tím vším,?“ říká doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc., tajemník pro pravěk a ranou dobu dějinnou Univerzity Karlovy. On a jeho tým kolegů připravili 28. p nazvané „Otázky neolitu a eneolitu našich zemí,“ které se uskuteční ve dnech 28. září až 1 konferenčních prostorách Mělnického zámku zasednou přední odborníci z České republiky, Slo Maďarska a Rakouska, aby diskutovali o problémech, které se nás dotýkají víc, než na první Vy jste tak poměrně velkou konferenci, která má 98 účastníků, skromně nazvali „pracovní se exkluzivní obor, jakým je pravěká a ranně dějinná archeologie, neobyčejně významná a silně Z názvu konference „Otázky neolitu a eneolitu v českých zemích“ mě nejvíc zaujalo slovo ot obvykle konference mívají své téma, vy však kladete otázky. Jaké tedy jsou podle vás ty ne nejzajímavější, které se týkají neolitu a eneolitu na našem území? To je obrovský komplex problémů. Setkání je, můžeme říci, už tradiční, letos se koná po os a všechno začalo nenápadným setkáváním se kolegů, kteří se zabývali těmi dvěma obdobími, z bylo kolem třiceti. Já sám jsem se těch prvních nezúčastnil, ještě jsem ani v té době neby studiem. A otázky se samy měnily, prostě byly variabilní, někdy se věnovaly sídlištím, něk pohřebnímu ritu a tak různě. Postupně ta setkání nabývala rozměrů, kdy počet účastníků byl pak šedesáti, a to už není možné diskutovat jeden problém. Třeba přišli kolegové, kteří us posledních dvou letech výzkum, který se toho období týkal, a protože do publikace je vždyc než do konferencí, tak první kontakt všech ostatních kolegů s problémem nového výzkumu byl setkání, čili oni tam viděli tehdy ještě pár diáků, dnes jsou to power pointové prezentace a měli základní informace. Někdo se zabýval teoretickým problémem, dal dohromady příspěvek tam. Vůbec to nemělo nějakou jednotnou linku a nemá to jednotné téma dodnes, protože ta ob jsou si zároveň velmi podobná, ale na druhé straně se v mnohém různí, proto to zůstává poř Vloni, předloni, před předloni, když počet účastníků narůstal, se objevily hlasy - nerozdě to jen otázky neolitu v našich zemích? A nebudou to zvlášť otázky eneolitu? Ale to také ne protože ti lidé se vidí jednou za rok, jsou zvyklí se setkávat, a kdybychom se rozdělili p tak bychom my neviděli své kolegy z období eneolitu a oni zase nás. Takže to neprošlo. Let bude muset začít řešit, protože kdyby to mělo takhle pokračovat… je to strašně náročná akc tady paní Ing. Renata Šmidtová mohla potvrdit, protože základní organizaci má na starosti lidí a kolik je s nimi práce. A k té první otázce, proč se to nejmenuje konference, to má zdůvodnění... - to všecko v rozhovoru bude? Určitě ano. ... (smích)... to je dobře. To je kvůli vyúčtování. My nemůžeme vyúčtovat konferenci, my m pouze věci, které se týkají pracovního setkání, protože prostředky, které jsme shromáždili myslím finanční, tak se nedají proúčtovat na slovo konference, ale na slovo pracovní jedná nerozumím, protože jsem asi jen študovaný archeolog. Podle toho všeho, co říkáte, to vypadá, že doba neolitu a eneolitu, která se zdá býti šerý uzavřená epocha lidských dějin a kultury, je v podstatě dynamický obor, který se neustále jak se rozšiřuje jeho poznání, vynořují se další otázky, které si třeba před dvěma třemi d archeologové nemohli klást. Můžeme tedy říct, že díky moderním technologiím ví archeologie z jednotlivých dat dostat víc informací? Stoprocentně. Kdybychom vzali zpátky třeba dvacet let, čtyřicet, šedesát, tak vždycky se b počet informací, které bylo možné získat z jednoho konkrétního artefaktu. A naopak, za des to bude zase větší množství znalostí, než máme dneska. Neumíme sice předpovídat, co bude, dobře, ale toto je fakt. Máte vy sám pocit, že se jako archeolog zabýváte obdobím, které je aktuální i v dnešní dob Já to shrnu. Obecně, nejsou velké a malé obory. Jsou jen obory. Otázkou je, jak se na ně z jak z nich velké a malé udělá. Věci, kterými se archeologie zabývá, jsou problémy, které s současnosti. Velmi často na to narazíme na přednáškách a při seminářích, protože to nejsou se staly a neměly pokračování. To není jako v angličtině s předminulým dějem, který se ode dějem minulým a nemá žádný účinek. To je naopak problém předpřítomného času, kdy se něco s účinek trvá. Byli bychom tady hodinu a já bych mohl uvést jeden konkrétní případ za druhým minulost do dneška. Koneckonců vždyť by to byla stejná otázka na historika, on je jen o kr námi, stejná otázka by byla na geologa – má smysl zabývat se geologickou minulostí země? A něčím se zabývat? Má smysl ráno vstát z postele? Má smysl život? Jsou lidi, pro které má s den, možná ten druhý nebo třetí, ale ten předvčerejší už ani ne, pokud se tedy nestalo něc dnešní den nějakým způsobem ovlivnilo. Ale to je podle mě obrovská chyba v přístupu ke vše jsme oblečení, všichni pijeme ze sklenice. Všechno má své dějiny, textil, sklo, keramika, zůstalo, když uděláme tlustou čáru za tím vším? Jak jsem se tak dívala na témata, o kterých bude na konferenci, pardon, na pracovním setká architektura sídlišť, těžba a zpracování kovů, umělecké techniky a technologie, zemědělstv demografického vývoje, nové nálezy, chronologie nebo datace - to vše ukazuje, jak je to ve složitá a pohyblivá disciplína, prostupná ve všech svých oblastech. Které z těchto témat j klíčové? Takové, které spojuje všechna tato hlediska, veškerou bohatou kulturu těchto dvou jakoby vrhne světlo na to, co pořád ještě o nich nevíme? Hmm, to je dost těžké zodpovědět. Nejklíčovější problém nebo téma by se vázalo spíš k neol jsme se dřív učili, že jsou ve světě nějaká centra vývoje, Přední východ, Čína, Mongolsko, s koncentrací na různé typy plodin a různé typy zvířat, ale to se v posledních dvaceti let změnilo. Zásadní otázka, která je otevřená, je problém neolitizace, tedy procesu, jak se r zemědělství a věci s ním spojené. Na to není odpověď. Nedá se říct, kdy to začalo, kde pře jakým způsobem se dostalo k nám do Čech nebo na Moravu. To neví nikdo. Existují různé teor tak klíčový problém, že v Americe, je z toho sborník referátů z roku 2002, vznikla pracovn řeší problém neolitizace Evropy. A od toho se všecko odvíjí. Pak je nějaká hranice, kterou neumí popsat, a to také patří k těm otázkám, kdy se neolit přelije do období, kterému se ř vývoj pokračuje dál. Nejstěžejnější je ale počátek, protože obě období jsou obdobími nejst Jak se zemědělství začne praktikovat a co všechno s tím souvisí - zakládání sídlišť, stavě objektů na neolitických sídlištích, pohřbívání lidí na pohřebištích, na jakých, jakým způs těla, nespalovat těla - to vše se odvíjí od toho, kdy má tato dvoj-epocha začátek. To si m skutečně klíčová otázka. Neolit je dobou rozvoje moderních technologií na tehdejší dobu. Když to vezmeme jako hodně paralelu, i dnešní dobu, a vlastně každou dobu, určují moderní technologie. Archeologie ne stranou vývoje. Jak se tedy archeologie sama jako obor z těch historických úplně nejhistor vlivem moderních technologií? Stejně tak bychom se mohli ptát, co bylo dřív a co má větší vývoj lidské kultury? Technologický pokrok, který následně zapříčiní společenské změny a r umění, nebo naopak jsou určující společenské změny, které s tím, jak se vyvíjí poznání, um technologie. Přirozený vývoj v kterémkoliv vědním oboru je na něčem závislý. Změny, které probíhají ve prostředí, zase na druhé straně na ty obory silně působí. Konkrétně bych mohl uvést, že na datovací metody, aby se dalo říct, je to tak a tak staré, souvisejí s rozvojem ne archeolo vědních oborů, se kterými archeologie – nevím, jestli je to správné slovo, spolupracuje, a bezprostředně potřebuje, aby se sama mohla rozvíjet. Nebo dokumentační techniky. Dneska js vytvořit trojrozměrné modely nebo plány neolitických a eneolitických sídlišť, to před těmi tahle technologie nebyla, vůbec nebylo možné. Moderní technologie a jejich rozvoj se promí archeologie, i když všechny není možné aplikovat. Některé přijdou do oboru dřív a osvědčil přijdou, neosvědčily se a tak se zase vytratí a některé tam teprve dorazí. A jsou také tec v některých vědních oborech už využívají, ale archeologie ještě ne. Ona to ale třeba ani n může použít, ne že by nebyla připravená, třeba jen ještě neudělala test, že ji lze použít. v rámci archeologie se na aplikaci nových metod specializuje, protože všichni všechno nedo pro obor, protože o to dřív se do něj nové technologie protlačí. Předem se omlouvám za tuhle otázku, a není to proto, že je archeologie ze své podstaty pon konzervativnější? Archeologie není tak úplně konzervativní, to se možná zdá zvenku. Archeologie je velmi dyn Samozřejmě, že jsou badatelé nebo byly nějaké školy badatelské, které byly konzervativní, jako taková konzervativní není. Nevím, jestli se dá říct, že když se třeba používá pořád s terminologie, že je to odrazem toho, že obor je konzervativní. My jako archeologové bychom nerozuměli, kdybychom každý používali pro jeden jev jiné označení, společná terminologie j ale že by byla konzervativní, to si nemyslím. Pravdou ale je, že některé věci se dlouhou d i ty, které se týkají našeho spíš neolitu než eneolitu. Uvedu příklad. Gordon Childe, svět archeologie, přinesl termín „neolitická revoluce,“ protože mu přišlo, že ten proces prostě aktu, kterému se říká revoluce. On sám byl marxista, takže mu to slovo bylo asi milé, a pr do oboru, kde vydrželo skoro celé 20. století. Až ke konci 20. století se termín začal zpo jestli to opravdu revoluce je, a nahradil ho termín „neolitizace.“ Principy nebo myšlenky pojmenování bylo dlouho konzervativní, to ano. Když už jsme u těch revolucí a podivných slov, existovala v neolitu/eneolitu politika? Určitě něco takového existovalo, politikaření existuje v každé době… ale to slovo je hrozn Škoda, že nejsou písemné záznamy o tehdejší politické situaci, to by bylo víc než zajímavé To ano, jistě něco takového existovalo i v paleolitu. A existovalo to v momentě, kdy byli jeden člověk. Když byli dva, už je to politika jednoho proti druhému, když jich bylo deset a když jich bylo padesát nebo sto v neolitické vesnici, musela existovat nějaká „věc veřej potřebuje probrat. A buďto jsme se shodli nebo neshodli, a když jsme se neshodli, jsme och jednoho, který rozhodne za nás? Myslím si, že nehlasovali, asi, ale vlastně nevím, já tam nás, ale něco takového určitě existovalo. Vraťme se ke konferenci. Její dějiště, krásné město Mělník, jste nevybrali náhodou. Ústav ranou dobu dějinnou Univerzity Karlovy tam má středisko praktické výuky archeologie. Byl t proč pořádáte konferenci tam? Byl to jeden z hlavních důvodů. Další byly ty, že bez ohledu na to, jestli je to padesát n ubytovat je v Praze je daleko složitější. Najít a pronajmout sál odpovídající takovému poč složitější, tady u nás na Filozofické fakultě něco podobného nejde realizovat, protože nej Dále ubytovací kapacity by byly třeba koleje, ale i to je komplikované. Město Mělník bylo naši lidé jsou ubytováni v penzionech, nejvzdálenější je 2 km od zámku, to je krásná proch čase, ti nejbližší jsou pouhých 5 minut chůze. Mělník jednak nabízí zázemí našeho domu, kt ústav díky fakultě k dispozici, ale tam se pouze zaregistrují, a všechna jednání se budou zámku v Mělníku. Na zámku je báječný konferenční prostor s překrásným výhledem na soutok V navíc je tam velmi atraktivní zázemí. Kromě restaurace, která je nám k dispozici, nabízí d jako jsou večerní prohlídka zámku s překrásným osvětlením a prohlídka zámeckých sklepů. Účastníky pracovního setkání jsou badatelé z muzeí, ústavů památkové péče a nejrůznějších pracovišť univerzit a akademií věd. Je nějaký rozdíl mezi univerzitní archeologií a archeo zkoumána na akademii věd? To je přece jednoduché, to by mělo být jasné. Tady se vychovává... - archeologický potěr? Přesně, tak bych to řekl asi taky, o tom to je. Zásadně by se obě archeologie neměly lišit Tamta je víc vědecko praktická a tahle je spíš vědecko pedagogická. Na akademii se nemusí a nedovedou si ani představit, co to znamená být v procesu a okolnostech výuky, ale to si nikdo, pokud tady neseděl nějaký rok. Co byste považoval za úspěch nadcházejícího pracovního setkání? Dá se vůbec v takové oblas Za úspěch budu považovat, když 1. října v odpoledních hodinách zůstaneme normální. Za úspě to, že si lidi nebudou stěžovat, jaká to byla hrůza. A hlavně budu za úspěch považovat to, povede vydat sborník, protože na to všichni čekají. Sborník příspěvků – to bude náš produk V jakém horizontu má vyjít? Položili jsme nůž na krk sami sobě. Obvyklé je, že do půli roku po konání konference se od rukopisy, ale my jsme si řekli, že bychom chtěli, aby do půli roku už sborník byl, byť v h Takže pro lidi je to možná trochu rána, ale už tuto informaci dostali a nikdo nás na dálku Chceme po nich, aby nám už na Mělníku odevzdali čistopis. Když ne, dáme termín do konce ří nejzazší termín, kdy ale potom už nezahrneme příspěvek do sborníku, bude polovina listopad se budeme snažit dát sborník do takové podoby, aby se dal předložit nakladatelství jako ru Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová)