Zpěvuchtivý VUS UK aneb Vysokoškolský umělecký soubor vstupuje do 7. dekády svého p ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Téma amatérského pěveckého sboru může být v dnešní době pokládáno za poněkud archaické, al ve volném čase scházejí, aby si společně zazpívali, je stále hodně. Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy, se svými téměř osmdesáti členy, je jední neprofesionálních pěveckých souborů v Praze a ČR, a díky svým nedávno oslaveným 60. naroze téměř nejdelší dobou působení. Co jsou zač všichni ti nadšení a obětaví zpěváci a kdo jsou pomáhají, aby všechno to snažení mělo úspěch? Název tělesa trochu klame, protože ve skutečnosti se nejedná o studentský sbor. Jméno Univ nese ve svém názvu od roku 1977, kdy Univerzita fungovala jako jeho zřizovatel. V současné není její organickou součástí, ale pojí je, kromě více než dvaceti let společné historie, spolupráci, která sboru zajišťuje základní podmínky pro jeho existenci – zkušebnu s nezbyt na oplátku každým svým vystoupením reprezentuje UK u nás i v zahraničí. Současný sbormistr Jakub Zicha (*1974) říká, že VUS UK je společenstvím zpěvuchtivých amat věku, profese a sociálního původu. „Jsme sice sborem akademickým, ale nejsme sborem školní nových členů k nám přichází po čas svého vysokoškolského studia, není to dogma. Věkové hra nemáme, nejmladší členové se u nás objevují už po čas střední školy, naopak nezřídka zůstá kdy jejich studium je již dávnou minulostí. Pokud jde o hudební vzdělání, všichni členové bývá i jednou z podmínek účasti na některých festivalech či soutěžích) a tedy bez důkladně vzdělání, výjimky lidí, kteří se třeba zpěvu věnovali na LŠU, by se daly spočítat na prste Přijetí za člena je v podstatě jednoduché - zájemce se dostaví ke sbormistrovi do zkušebny ulici v Praze 1 na přezkoušení a pokud je u něho potvrzen hudební sluch a zdravý hlas, je někdo zjistí, že kolegům nestačí, nikdo ho oficiálně nevyhazuje, takže se buď sám rozhodne nebo se snaží vyrovnat se ostatním třeba soukromými hodinami zpěvu a hlasové techniky. Perličkou sboru je, že i bývalí „VUSáci“, a ti se za ta léta počítají na stovky, jsou se s v kontaktu, spolu s rodinnými příslušníky tvoří důležitou část věrných posluchačů na konce posílají své potomky jako nové členy. Někdy se ve sboru objeví druhá a dokonce i třetí gen Obvyklé jsou i sňatky párů, které se poznaly ve sboru. Pokud někdo z nějakého důvodu musí přerušit, samozřejmě má právo se kdykoliv vrátit. Jak to funguje organizačně Hudební těleso této velikosti a provozu si vynucuje pevně stanovené vedení, jehož struktur jednoduchá. V čele stojí umělecký vedoucí, který je zodpovědný za umělecký vývoj souboru, sboru, na jehož bedrech leží problémy organizační. Součástí uměleckého vedení jsou dále dr a hlasový poradce, který se snaží zpěvákům vštěpovat základní technické pěvecké návyky. Ti profesionálové ve sboru určují rovněž další směřování sboru, skladbu repertoáru, výběr akc sbor zúčastní apod. V otázkách organizačních jsou předsedovi ku pomoci mnozí dobrovolníci, o notový archiv, distribuci zvukových nosičů, o technické zázemí jako např. stěhování větš koncerty atd. V otázce financí je to také jednoduché – sbor má to, co si vydělá. Členové sboru sice plat společné pokladny, ale to je částka veskrze symbolická. Většinu rozpočtu sboru tvoří konce pořadatele, za které sbor dostává honorář. Jak všude vidíme i slyšíme, situace se sponzori velmi neveselá, získat dlouhodobého sponzora je velmi obtížné – a o Praze to platí dvojnás Osobnost dirigenta Jakubova cesta k hudbě byla poměrně přímá - maminka je profesionální zpěvačka, její rodiče profesionální hudebníci. Jeho první kroky po základní škole tedy logicky mířily na konzerv tenkrát na violu. Napoprvé se na konzervatoř nedostal a tak strávil rok na gymnáziu a, svě ho na konzervatoř vzali rovnou do druhého ročníku. „V hudbě jsem samozřejmě chtěl pokračovat. Pod vlivem několika výrazných osobností, z nich rád jmenoval dirigenta Mario Klemense, jsem se rozhodl zkusit dirigování. Rovněž mě vzali ročníku. Tady musím vzpomenout na své učitele, jimiž byli postupně Hynek Farkač, Jan Kasal a v oblasti sborového dirigování Miroslav Košler. Oni mi dali základy, bez nichž bych neby Na doporučení dvou bývalých sbormistrů Miriam Němcové a Jaroslava Brycha dostal Jakub Zich před pátým ročníkem nabídku nastoupit na právě uvolněné místo uměleckého vedoucího VUS UK. neváhal, nabídku přijal a v souboru je již desátou sezónu. Je tak nejdéle sloužícím umělec šedesátileté historii sboru. V roce 1999 přešel na pražské konzervatoři z řad studentů do řad vyučujících. Mimo to poho spolupracuje jako dirigent s různými sbory a orchestry, je zván do porot mezinárodních hud (zvl. sborových), od roku 2004 spolupracuje s Národním divadlem, pro nějž hudebně připravi činohry. Od roku 2007 působí ve funkci regenschoriho v bazilice sv. Jakuba v Praze na Star nedostatek práce si stěžovat nemůže, ale všechno ještě dokáže skloubit s rodinným životem profesionálně na hoboj a právě na mateřské dovolené pečuje o jejich dva malé syny. I všechny ostatní hudební aktivity se Jakub snaží propojit do činnosti sboru, který často doprovodu jeho přátel hudebníků, snaží se do repertoáru sboru zapojovat i svoji oblíbenou „Každý muzikant má nějaký ten ventil, někdy zcela mimo, já zůstal uvnitř hudby. V polovině jsem se zamiloval do folklóru zejména zemí tzv. „karpatského oblouku“ a spolu s hudbou obd pokládám za muziku nejvíce „návykovou“ - a tam si někdy utíkám“. Repertoár sboru Repertoár sboru je daný podobou koncertní sezóny a jednotlivých vystoupení. Koncerty jsou připravované buď pro cizí pořadatele, kdy je repertoár zpravidla plně podřízen požadavkům agentur či přímo orchestrů, které si vystoupení objednají. To je třeba případ nedávného ak pozvánky k účasti na čtyřech koncertech cyklu „Pocta tvůrcům“, jehož pořadatelem byla Česk Tyto koncerty byly postupně věnovány skladatelům Zdeňku Lukášovi, Antonínu Tučapskému, Pet Josefu Bohuslavu Foersterovi a Bohuslavu Martinů. Podobným příkladem, i když trochu z jiného těsta, je pravidelná spolupráce sboru s Filharm Králové na provádění díla Carla Orffa Carmina burana, jehož se sbor účastní již po několik Rudolfinu a na dalších předních scénách v Praze i v dalších městech. A pak jsou tu vlastní sborové koncerty. Na jejich tvorbě Jakub spolupracuje s kolegou Jiří který působí ve sboru od roku 2003 jako druhý sbormistr. Repertoár je zcela nezávislý na v limity jsme stanoveny pouze časovými proporcemi, schopností sboru vybraný repertoár nastud technickými a ekonomickými podmínkami spoluúčinkujících profesionálních umělců, které ta č partitura vyžaduje. Zvláštní skupinou tvorby dramaturgie jsou společné koncerty s jinými amatérskými tělesy (n jejichž velká část se uskutečňuje při zahraničních zájezdech sboru. Nezřídka se takové sbo provedení společné skladby a tomu se pak vše podřizuje. „Musím přiznat, že velmi rád některé původní skladby upravuji. Zabývám se tím od mládí, kd osoba v mém hudebním vývoji s rolí snad největší - Pavel Jurkovič, rodinný přítel a kolega vynikajícího komorního souboru Pražští madrigalisté. Nenápadně a nenásilně formoval můj vz od samých počátků. On to byl, kdo mě vyzval k prvním úpravám lidových písní a vánočních ko soubor, s nímž uskutečňoval pravidelné vánoční podvečery pro Společnost pro starou hudbu a divadla Semafor a populární Vítání jara v Roztokách. Tady jsem si vyzkoušel první pokusy v nástrojů a později i lidských hlasů. Vlastní úpravy často užívám i pro repertoár VUSu, nap jsme na koncertě k 55. výročí sboru úspěšně uvedli cyklus deseti Biblických písní Antonína verzi pro smíšený sbor a komorní orchestr – seznámil jsem se v té době s úpravou sedmi těc Burghausera, ale chtěl jsem mít Biblické všechny a po svém. Na našem nejnovějším CD „Píseň zaznamenány Moravské dvojzpěvy stejného autora v úpravě pro sbor a komorní soubor – přišlo tuto takřka lidovou muziku „jen“ s klavírem“. Jinak ještě pro doplnění, v souladu s filosofií svého učitele Mario Klemense Jakub tvrdí, končí tam, kde začíná bigbít. Tedy populární hudba, která je v poslední době ve sborech, n soutěžích tak žádána a vyhledávána, to je něco, čeho se od něho jeho zpěváci nedočkají. Amatéři a profesionálové Sbormistr uvádí, že největší rozdíl v práci s amatéry nebo profesionály je v technické dis jednotlivých zpěváků a v rychlosti práce. Profesionální sbor zkouší pětkrát týdně tři až č zkouší dvakrát týdně dvě hodiny. Pro práci s amatéry prý nepoužívá žádnou zvláštní metodu. „Pokud jde o technickou stránku, jsou skladby, které se bez profesionálního školení nedají Neříkám, že se nedají zazpívat, ale kladu důraz na to slovo „hezky“. Na druhou stranu prác i jednu nezpochybnitelnou výhodu – ti lidé to dělají dobrovolně, rádi a většinou s chutí. nahradí i nějaký ten technický nedostatek. Navíc vyspělý amatérský sbor je schopen se vybi které hraničí s profesionálními. Sám říkám, že to, co nejvíc obdivujeme na profesionálních vyrovnanost jejich výkonů, nikoliv jednotlivé výkony samy.“ Plány do budoucna „Tady by se asi slušelo naznačit nějaké konkrétní cíle, nějaká předsevzetí, ale zůstanu v Naším největším oceněním - a teď mluvím za celé vedení sboru - je, když po koncertě přijde členů, nebo dokonce z bývalých sbormistrů, a pochválí samotný sbor nebo konkrétní vystoupe že přijdou, je pro nás pocta. Nebo úplně stačí, když současní členové po zkoušce nebo konc s tím, že se jim dobře zpívalo. Tedy plán do budoucna je co nejvíce spokojených zpěváků a posluchačů, protože jedno bez druhého nemá smysl.“ Jana Horníková – Chomátová www.vus-uk.cz