Zelený klenot uprostřed města. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK jako místo ****************************************************************************************** * Zelený klenot uprostřed města. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK jako místo na ****************************************************************************************** Voda prospívá rostlinám i lidem. Tím jako by se řídilo počasí, neboť proudy vody vylehčené hlavy těch, kteří 15. října v odpoledních hodinách přišli do tropického skleníku Botanické Přírodovědecké fakulty UK oslavit její 111. výročí otevření. Navzdory počasí byla atmosfér vyzdobeném skleníku báječná, sešli se tam ti, kteří s ní spojili své profesní směřování, k každodenní péči a pozornost nebo tam chodí načerpat sílu a inspiraci. Všichni hovořili o z a nejvyšším respektem. Co ještě by si oslavenkyně mohla přát? Má toho za sebou víc, než by přesto na ní není únava znát. V živém průběhu oslav byla žádanou osobou Mgr. Věra Hroudová ředitele Botanické zahrady PřF UK. Jeden z četných rozhovorů rušného dne poskytla i redakc Mgr. Věra Hroudová, zástupkyně ředitele Botanické zahrady PřF UK Co znamenalo pro Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze otev pravém břehu Vltavy v roce 1898? Jestli jsem to dobře pochopila, tato zahrada nahradila pů v jiných místech. Ano, zahrada se přestěhovala z jednoho břehu na druhý - ze Smíchova, kde její původní umís připomínají jména ulic jako je ulice V Botanice nebo ulice Preslova, pojmenovaná po jednom kteří se zasloužili významně o téměř veškeré české botanické názvosloví. Určitě na ně musí vzpomenout, když slyšíme taková jména rostlin jako například z mechů „šikoušek mnohotvarý“ Takže zahrada se přestěhovala ze Smíchova sem především proto, že trpěla povodněmi, neboť přímo na břehu řeky Vltavy, a navíc také docházelo k velkému spadu popílku a jiných nečist textilních továren.V roce 1890 po veliké povodni, která pobořila i Karlův most, bylo tedy přestěhování zahrady někam jinam. A místo se naskytlo právě tady, v lokalitě Na Slupi, kde od roku 1845 fungovala tak zvaná Společenská zahrada společnosti Böhmische Gartenbau Gesel sdružovala především šlechtice, kteří zde pěstovali exotické rostliny. Proto si tu postavi přestěhování zahrady velmi usnadnilo, v exteriérech zahrady už byly vybudovány terasy a by některé ze stromů, které dodnes v zahradě máme - velký platan nebo nejméně stoletá lapina jsou stromy, které tady zřejmě byly už za dob Společenské zahrady. dobová pohlednice Zahrada a její život jsou s Univerzitou Karlovou těsně provázány, jedna umožnila rozvoj té v této symbióze nějak výrazně její poslání? Vždycky, když je botanická zahrada dobře obhospodařovaná, je to krásný, reprezentativní ob myslím, že zahrada ve své historii vždy byla a měla by být i nadále výkladní skříní Univer Samozřejmě jejím primárním úkolem je pěstování rostlin zejména pro studenty dané vysoké šk pochopitelně i ostatních vysokých škol, dalších stupňů škol a v neposlední řadě i široké v která tady může nacházet poučení. V naší zahradě ho může získávat 365 dnů v roce - exterié zdarma, městská část Prahy 2 nám pronajímá část své plochy za velmi symbolickou cenu a Mag města Prahy nám přispívá na provoz, takže zatím si můžeme dovolit tento luxus - nechat zah veřejnost otevřenou. Hlavní vstup do skleníků Botanické zahrady PřF UK v Praze Můžeme říct, že zahrada umožnila rozvoj nových oborů na Univerzitě Karlově nebo je to jen pomůcka pro studující botaniky? - samozřejmě kromě jejích estetických a duchovních hodnot. Já si myslím, že určitě, těch aspektů je víc. Přinejmenším v době, kdy na Univerzitě Karlo samostatná Přírodovědecká fakulta, existovala pouze Filozofická fakulta a přírodověda byla měla zahrada jistě významnou roli v rozvoji přírodních věd a jejich studiu. Potom začátkem době počátku exaktních přírodovědných nebo botanických studií, se tu dělalo skutečně hodně opravdu sloužila k pěstování pokusných rostlin a samozřejmě tuto roli hraje i nadále. Slou rostlin pro studenty, tedy v zahradním zázemí, a tyto výzkumy posunují dnešní botanickou v Bez zahrady by těžko vznikaly některé především diplomové nebo doktorandské práce, které t vypracovávají. Takže význam zahrady pro rozvoj některých univerzitních oborů je nezastupit Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) patří mezi živoucí fosílie a patří k nej rostlinným skupinám Ve svém projevu jste se zmínila, že původní smíchovská zahrada měla 13 tisíc rostlinných e vy v současné době máte jenom zhruba 5 tisíc. I když se všechno nedá přepočítávat jen na č kusy, jak je to možné? Zahrada procházela v posledních, troufnu si říct třiceti až čtyřiceti letech poměrně probl obdobími. Nebylo tu vždy dobré vedení, byl tu socialismus, což mělo své negativní efekty i která, jak by se jinak zdálo, by v takových věcech měla být až na posledním místě. Samozře finančního charakteru jsou na místě. V zahradě se však i za složitých podmínek udělala za práce, zejména za vedení Ing. Pavla Smrže, který sem přišel z Liberce. Ten zpřístupnil veř skleníky, vybudoval nové expozice a sbírky významně rozšířil, přestože počet jeho zaměstna snižoval. My se samozřejmě budeme snažit co nejdřív pořídit nový soupis rostlin botanické poslední je z r. 1977) a vytyčit koncepci dalšího rozvoje zahrady. Teď, dvacet let po same kdy už přestává každý hledět jen na své komerční zájmy, nastává snad konečně čas i na tak záležitosti, jako je rozvoj a podpora vzdělávacích, kulturních a osvětových institucí. Štětkovce (Callistemon) z čeledi myrtovitých jsou domácí především v Austrálii a jsou nápa zbarvenými tyčinkami, které tvoří typické květenství v angličtině zvané "štětka na láhve" nakonec i české jméno má stejný původ... Zahrada často bývá přirovnávána k duši člověka. Co by bez ní byla? Nevím, jestli zahrada je přímo duší člověka, ale duše tady pookřeje a to v každém ročním o takovém pošmourném dnu, jako je ten dnešní, který se opravdu, co se týká počasí, moc nevyv člověk vždycky může něco najít, už jen to primární uklidnění, když odbočí z hlučné ulice a zeleně uprostřed města. Děkuji za rozhovor. Jarní paleta barev azalek (Rhododendron) u vstupu do botanické zahrady láká každoročně sto (Marie Kohoutová)