Rozhovor s prorektorem pro vědu a výzkum prof. MUDr. Pavlem Klenerem, DrSc. ****************************************************************************************** * Rozhovor s prorektorem pro vědu a výzkum prof. MUDr. Pavlem Klenerem, DrSc. ****************************************************************************************** Univerzita Karlova v Praze by se, pane prorektore Klenere, měla proměnit v tzv. „research kroky univerzita  v nejbližší době podnikne, aby se toto přání vyplnilo? Univerzita již kroky činí. Především zkvalitňuje výzkum a v současné době začíná s evaluac fakult, zaměřuje se na „inventuru“ vědecké činnosti. Samozřejmě se velmi obtížně srovnává na fakultách přírodovědných, lékařských a humanitních, nicméně lze najít některá společná Jedním z kritérií je například publikační činnost. Ukazatelem kvality publikací je ohlas n práce, zejména ohlas zahraniční, ten se v exaktních oborech dá poměrně snadno objektivizov citačním indexem, který samozřejmě není jediným kritériem, ale je to kritérium velmi důlež citovány jsou především práce, které jsou považovány za přínosné. Toto kritérium není však např.u právnické nebo filozofické fakulty, ale tam zase bude záležet na evaluační komisi. fakultách může být jistým ekvivalentem citačního ohlasu kvalitativní zhodnocení přínosu je publikací, jak se zohledňuje i při jmenovacím řízení. Univerzita má ovšem i některé směry (např. na pedagogické fakultě) a tam by asi bylo obtížné tímto způsobem hodnotit. Právě va pěstovaných na univerzitě vede k tomu, že jednotné kritérium pro posuzování práce není mož může třeba brát mezinárodní spolupráce, zapojení do některých mezinárodních studií, výměna důležitou složkou hodnocení může být i počet studentů doktorandského studia, protože budou univerzitě, ale i v České republice závisí na nové generaci a nová generace vědců vyrůstá postgraduálního studia. Hodnotit se musí ovšem nejen počet postgraduálních studentů, ale z úspěšně dokončených a obhájených Ph.D. studií. Kvalita vědecké práce se může zlepšit také tím, že se budou integrovat některé projekty vě celé univerzitě a k tomu může přispět nové kolo výzkumných záměrů, které je vyhlášeno na r Snahou vedení univerzity je, aby se podával omezenější počet výzkumných návrhů, než tomu b kole, kdy univerzita měla 74 výzkumných záměrů. V současné době je jich ohlášeno padesát. problematiky dosud řešené na jednotlivých fakultách se budou integrovat do jednoho výzkumn což může zefektivnit vědeckou práci. Výzkum bude i ekonomičtější, protože se nemusí duplic přístroje, které je třeba pro řešení úkolů. Odevzdání projektů na výzkumné záměry je ustan března 2004, takže v současné době probíhají mezifakultní jednání o integraci vědecké a vý Netrpělivě také čekáme na podrobnější informace, které MŠMT slíbilo, že uvede na svých web v nejbližších dnech. Třetí okruh, který bych rád zmínil, jsou výzkumná centra, která budou také vyhlášena na st jako výzkumné záměry, tedy na období 2005-2009. Klíčová role univerzity ve výzkumných cent tím, že ze zákona musí být v přihlášce jedním subjektem vysoká škola. Já osobně bych dával výzkumným centrům, která už v současné době pátým rokem existují, bylo umožněno pokračovat předpokladu, že jejich činnost bude ministerskou evaluační komisí kladně ohodnocena. Do je se investovalo nemálo finančních prostředků, vznikly spolupracující kolektivy, vychovala s studentů doktorandského studia. Kdyby mělo financování center ustat koncem roku 2004, tak za nerozumné a za ekonomickou ztrátu. Nikde není řečeno, že se stávající výzkumná centra n o pokračování nebo si podat novou přihlášku. Samozřejmě bude záležet na hodnotící komisi M školství a tělovýchovy, zda přijme projekt na výzkumné centrum do dalšího kola. Jak by podle vašeho názoru měly jednotlivé fakulty motivovat postgraduální studenty, aby z oborů a případně neodcházeli do zahraničí? Myslíte si, že po vstupu České republiky do EU směru ke změně? Nakolik se daří zapojovat talentované studenty do výzkumu? Součástí postgraduálního studia by měl být zahraniční pobyt, protože zahraniční zkušenost přínosná a pro budoucnost vědy by bylo užitečné, aby takovou zkušenost všichni postgraduál získali. Nejde jen o získání zkušeností, jde o mnohem více, protože stráví-li student rok pracovišti, naváže nové kontakty a to je zárodek budoucí mezinárodní spolupráce. Považuji studentů za naprosto žádoucí. Musíme ovšem vytvořit vhodné podmínky. V mnoha případech již jsou nebo se vylepšily natoli prostředí, které se doktorandům nabízí je srovnatelné se zahraničním pracovištěm. Jiná věc demotivuje, je jejich oceňování. Stipendia postgraduálních studentů jsou poměrně nízká a j že to jsou mladí lidé, kteří zakládají rodinu, kteří musí po dosažení dvaceti šesti let pl a sociální pojištění, nemají slevu na veřejnou dopravu a pokud nejsou z Prahy a studují, m ubytování. Někteří zakládají rodiny a stipendium řádově 5 – 8 tisíc je vlastně pod úrovní Mohou sice být odměňováni z grantu nebo výzkumného záměru, ale míra oceňování je taková, ž čistě z ekonomických důvodů přednost tomu, že zůstávají nebo si prodlužují zahraniční poby tady by byly možné určité změny , aby míra oceňování byla únosná a srovnatelná s jejich bý Jedním z kladných rysů při hodnocení výzkumných center typu A, na kterém jsem se podílel, postgraduálních studentů, kteří byli skutečně zapojeni do výzkumu a dokonce participovali Obecně také platí, že ve výzkumných centrech v převážné většině studenti studium Ph.D. dok na řadě fakult, které udávaly poměrně vysoké počty postgraduálních studentů se stejným výs nemohli. Zejména na lékařských fakultách se někdy stávalo, že postgraduální studium bylo t stanicí k tomu, aby se student uchytil na klinickém pracovišti a postgraduální studium pak to částečně být způsobeno problémem, o kterém jsem již hovořil, protože na klinickém praco ekonomické zajištění daleko lepší. Myslím si, že není šťastné, že se studentům povoluje dv postgraduální studium by mělo zaměstnat studenta celé. Myslíte si, že univerzita dovede účelně využívat zdroje financování – jako jsou různé gran zahraniční zdroje a spolupráce se sponzory? Zdroje financování pro výzkum univerzita podle mého názoru využívá racionálně. Grantová ag Karlovy (GAUK) pracovala velmi dobře a oborové rady se staraly a ručily za to, že finanční poskytnuty kvalitním projektům. Na oponenturách se navíc podíleli mimouniverzitní pracovní takže tu byla zaručena značná míra objektivity při hodnocení grantových projektů. Výsledky podpořených grantů GAUK byly každoročně publikovány a dokládaly, že prostředky byly v přev racionálně využity. Pokud jde o zahraniční zdroje, tak i tam se domnívám, že se univerzita snaží dělat maximum zahraniční kontakty byly iniciovány jednotlivými fakultami, což vyplývá z odborných kontak pracovních skupin, ale i z osobních kontaktů. Odborná spolupráce vede k získání zahraniční kromě toho jsou i jiné zdroje, jako programy Evropské unie. V současné době se aplikuje dr rámcového programu, univerzita je zapojena i do projektů jako je např. Barrande. Poněkud méně uspokojivá je spolupráce se sponzory, protože sponzory na vědu a vědeckou prá obtížné získat. Jedním z důvodů je i nedostatečná propagace vědy, takže sponzoři neví, co sponzorovat. Z části to není ani vina univerzity, ale médií, které propagaci vědy věnují m nejsou motivováni a to je škoda, protože financování vědy by mělo být vícezdrojové. Právě měl být přísun prostředků poměrně značný. Před několika lety byla vydána brožurka „Co nabí praxi“ a byla snaha vyzvat velké průmyslové podniky ke spolupráci a určité podpoře, nicmén setkala s poměrně malou odezvou. Samozřejmě by univerzitě pomohla i změna legislativy, nap úlevy sponzorům při podporování vědy. Mohl byste nám, jako prorektor-editor prozradit nové trendy edičního plánu univerzitního n Karolinum? Činnost nakladatelství Karolinum se rok od roku zlepšuje a to nejen kvalitou publikací. Ér skript je už pryč, většinou se vydávají učební texty formou knih s dokumentací, ale učební jedinou produkcí nakladatelství Karolinum. Nakladatelství vydává i beletrii – např. nedávn představen anglický překlad Jirotkova Saturnina, což je vlastně první snaha proniknout do totiž obtížné pronikat na zahraniční trhy vědeckou literaturou nebo učebními texty, takže vlašťovka je humoristický román, který může čtenáře zaujmout. Třetí oblastí, které se nakl věnuje jsou umělecké publikace (Sochařství české secese, monografie o Janu Blažeji Santitn Encyklopedie starého Egypta nebo Zlaté časy české reklamy, čtyřdílné Dějiny Univerzity Kar díla jsem jmenoval záměrně, protože byla oceněna jako nejlepší publikace roku Ministerstve Myslím si, že jen málo nakladatelství se může pochlubit tím, že čtyři roky po sobě byla oh publikace touto významnou cenou. Rovněž počet publikací je úctyhodný - téměř na každý den jedné publikace. Velmi pozitivní je také ekonomická situace nakladatelství. Poté, co se ro v Celetné ulici, začaly stoupat i zisky. Mohu prozradit zcela aktuální informaci, že v říj nakladatelství ve své prodejně kolem třech milionů a z toho asi milion korun bylo jenom za nakladatelství Karolinum. To jsou tržby v minulosti zcela nebývalé a svědčí o kvalitě nakl Hodnotím činnost nakladatelství velmi kladně, ale bude nutné ještě omezit vydávání duplici čímž nechci říci, že bych chtěl zcela eliminovat konkurenci. Problémy se kterými se naklad potýká způsobují především pozdě dodávané rukopisy a nedodržování autorských smluv. Každý předkládá dvěma recenzentům, pokud posudek není příznivý, žádá nakladatelství ještě třetí by z produkce Karolina neměly vycházet texty, které by dělaly ostudu nebo by nebyly odborn úrovni. Potom je tu ještě jeden problém, který není úplně vyřešen na univerzitě jsou obory učí z textů starších třeba deseti let. Není jich mnoho, ale jsou a ty by měly urychleně př modernizovaný nebo inovovaný učební text. Ovšem takových případů je čím dál tím méně a nao někde může vybírat z nabídky třeba pěti učebnic z jednoho oboru. V poslední době jste získal několik významných ocenění. Můžete našim čtenářům prozradit, k ve svém životě vážíte nejvíce? Vážím si každého ocenění, ale za nejvýznamnější považuji vyznamenání za zásluhy o stát v o které jsem dostal od prezidenta republiky u příležitosti 85.výročí založení ČSR. Množství gratulací, které jsem následně obdržel svědčí o tom, že vnímání hodnoty tohoto ocenění nen subjektivním pocitem. Mimořádnou radost jsem měl z blahopřání, ve kterých pisatelé v různý psali, že je sice neznám, ale oni znají mne a mou práci, které si váží a mají z mého oceně Děkujeme za rozhovor I-Forum