Výzkum akademických pracovníků předmětem kritické diskuse












            ******************************************************************************************

            * Výzkum akademických pracovníků předmětem kritické diskuse
            ******************************************************************************************
            Připomínky a výhrady k výzkumu akademických pracovníků organizovanému MŠMT zazněly v Modré

            Karolina dne 21.10. 2009 na semináři „Výzkum názorů akademických pracovníků VŠ“. Debaty se
            za diskusním stolem Jakub Fischer (MŠMT), Petr Pavlík (FHS UK) a Stanislav Štech (PedF UK)
            patnáctiminutové prezentaci jednotlivých panelistů se rozproudila věcná debata řízená Iren

            Pedagogické fakulty UK.

            Úvodní příspěvek Jakuba Fischera zaměřený především na popis průběhu a na výsledky výzkumu

            pracovníků vystřídala odborná kritika dotazníku a výstupů výzkumu přednesená Petrem Pavlík
            Štechem. Na konkrétních případech doložili své výhrady ke koncepci dotazníku – poukázali n

            „dvojitých“ otázek (má škola „strategickou vizi a je vedena manažerským způsobem“), nevyja
            některých používaných výrazů („hluboká reforma“, „manažerské“ vedení), manipulaci s dotazo
            vyplňování dotazníku (nebylo možné posoudit dotazník vcelku, na obrazovce se zobrazovala v

            otázka) a absenci možnosti vyjádřit vlastní názor volnou výpovědí.

            V případě dat a jejich interpretace se P. Pavlík a S. Štech soustředili na manipulaci s po

            ztotožňování „stoupenců reformy“ se stoupenci Bílé knihy), na absenci řady pozitivních výs
            se současného stavu vysokých škol nebo na způsob, kterým autoři výzkumu při prezentaci výs
            prostředky ovlivňují čtenáře (např. v případě pro ně nežádoucího výsledku hodnotí procentu

            skupin - 51% - „jen polovina dotázaných“, ale v případě pro ně žádoucí tendence odpovědí h
            souhlasících respondentů o „více než polovině“).


            V průběhu diskuse představitelé akademické obce – především statistici z různých vysokých 
            formulovali výhrady k metodologii a interpretaci výstupů výzkumu. Nereprezentativnost a za
            na část akademické obce kritizoval Mirko Navara (ČVUT), který vyjádřil pochybnost nad možn

            výsledky výzkumu při použitém vzorku části akademické obce.  Alena Škaloudová (PedF UK) vy
            nad možností zachovat anonymitu při jmenném rozesílání dotazníku a nad otázkami směrovaným
            ohodnocení akademických pracovníků směšujícími všechny druhy příjmů respondenta.

            Záměrem MŠMT bylo zmapovat postoje a názory všech 25 660 akademických pracovníků. Vzhledem
            při způsobu kontaktování dotazovaných se počet oslovených snížil na 9948, ale konečný soub
            6338 akademických pracovníků.

            J. Fischer jako vedoucí týmu pro reformu terciárního vzdělávání MŠMT na místě většinu otáz
            připomínek nezodpověděl, protože se s nimi seznámil až při prezentaci. Vyžádal si jejich z
            přislíbil, že na ně v dohledné době odpoví. Souhlasil, aby tyto odpovědi byly zveřejněny.


            Příští diskusní večer bude věnován výsledkům z průzkumu studentů, který MŠMT dokončí v prů
            týdnů. Lze jen doufat, že jeho realizace bude již prosta metodologických pochybení, na něž

            diskuse v Modré posluchárně.
            P.K.