Národní knihovna a studenti ****************************************************************************************** * Národní knihovna a studenti ****************************************************************************************** Teprve při studiu na filosofické fakultě se stala studovna brněnské Universitní knihovny m (…) kde jinde jsem mohl promlouvat o všem, co nás tehdy vzrušovalo, než ve svém nejoblíben salónu – na velkém vstupním schodišti.Kolik témat tu bylo probráno, kolik cigaret vykouřen poznáno!, píše v bulletinu Národní knihovny spisovatel, scénárista, dramatik a televizní d Ráž. Kolik z dnešních studentů ve svých memoárech na univerzitní knihovny podobně zavzpomíná? S i dnes před knihovnami studenti klábosí, pokuřují, poznávají nové tváře. Jen prostory knih obrazovky počítačů prosvětlují setmělé místnosti s filosofickou literaturou, lístkové kata Snad se změnil i vztah současných studentů Karlovy univerzity k fakultním a jiným důležitý setkávají? Je představa knihovny jako druhého domova jen čistým ideálem? Krátce po poledni postává před hlavním vchodem Národní knihovny několik mladých lidí, ostr vystupují mezi osamocenými studenty na lavičkách. „Jen tu cigaretu a zpátky do práce. Musí Dneska neodejdu dřív než před sedmou“, prohodí jeden z nich a dodává něco o blížícím se te práce. Lukáš studuje bohemistiku na filosofické fakultě UK a zastihnout ho v areálu pražsk není až tak obtížné. Uvnitř prý tráví několik hodin týdně, a to nejen v době blížících se prostředí knihovny na katedře bohemistiky je podle něj útulnější, bez textů v Klementinu s neobejde. Zatímco na většině ostatních fakult Karlovy univerzity již delší Filosofické fakultě jsou ještě v mnoha případech založeny výhrad nevidím, na vyplňování objednávek jsem si už zvykl,“ říká Lukáš. jiných katedrách Filosofické fakulty. „V Národní knihovně jsou p času při jejich hledání,“ dodává. Nedostatky ve fungování knihov absenčním výpůjčkám. Při studiu by se neobešel ani bez jedné z n Lukáš je jedním z těch, kteří v knihovnách tráví většinu volného času, a to nejen studiem doporučené studijní literatury. „Druhý domov,“ směje se, „možná se tomu tak dá říkat, ale spíše jako únik od shonu a starostí, domov ve mně evokuje úplně jiné představy,“ říká Luká hloučkem nově příchozích mizí ve dveřích knihovny. Areál Klementina je v tu chvíli ztichlý zůstala jen dvojice starších dam. Z budovy vychází menší dívka, v náruči několik knih. „Al se ptáte té pravé, já tu jsem sváteční host,“ odpoví mi, když chci slyšet něco o jejím vzt Pavla studuje medicínu na 1. Lékařské fakultě UK a přesto, nebo spíše právě proto mě její Mediků zřejmě v Klementinu opravdu příliš nepotkáte, přestože v knihách tráví podobné množ studenti bohemistiky. „To, že po studovnách budu trávit většinu volného času jsem čekala, zvykám jen pomalu. Jak se říká, přineste telefonní seznam a řekněte studentovi filosofie, zpaměti. Zeptá se vás proč, řekněte to samé právníkovi, zeptá se vás za kolik a medik - te hlavou a bude chtít vědět do kdy,“ směje se Pavla a dokládá mi, že sama myšlenku fakultní druhého domova často skloňuje. Největším nedostatkem je podle ní skutečnost, že fakultní k přítomnost nepřímo vynucuje, velká část literatury ze seznamu je v knihách označena „pouze Stesky po větším množství knih, které si může student alespoň krátkodobě půjčit, uslyšíte studentů, někdy nezbývá než si potřebnou literaturu opatřit na vlastní náklady. Skripta v formě jsou relativně dostupná, těch je ale minimum, z vlastní zkušenosti z fakulty sociáln doplnit, že v některých studijních oborech na ně téměř nenarazíte. Povrchní konstatování toho, že univerzitní knihovny se li fungování, je na snadě. Odlišnosti sahají od různé dostup lístkovým respektive elektronickým katalogům. Vztah unive úvodní od Romana Ráže. Před knihovnami, ale skupinky deba nich možná zůstanou vzpomínky, které oné představě „druhé