Protesty na univerzitě v Bonnu: za všechno může Boloňa ****************************************************************************************** * Protesty na univerzitě v Bonnu: za všechno může Boloňa ****************************************************************************************** Od vídeňských studentů, kteří minulý měsíc obsadili aulu univerzity, se později inspiroval nejen dalších rakouských, ale i německých a švýcarských vysokých škol. Mýlil by se ovšem t dojmem těchto zpráv představoval paralyzované univerzity, bitky s policií a škody na majet 17. listopadu v návaznosti na demonstraci, která probíhala v rámci celoněmeckého protestu studentstva, došlo i v Bonnu k obsazení největší posluchárny. Pokud někdo ale nemá přednáš učebně, obsazení se ho nijak nedotkne. Všude jinde probíhá výuka podle rozvrhu, chodby jso přebíhajících z kurzu na kurz. Přestože drtivá většina s požadavky protestujících sympatiz se účastní „pouze“ okolo 200 z 28 tisíc studentů. Ani v hlavní budově, kde se obsazená pos nachází, nepanuje žádný výjimečný stav a člověk si protestu ani nevšimne, pokud se nepřijd do obsazeného sálu. Zde probíhá vše organizovaně, studenti se snaží nedat záminku k zákrok času diskutují, o všem hlasují, vytvářejí plakáty a transparenty, udržují perfektní pořáde samozřejmě – třídí svůj odpad. Vedení univerzity již dvakrát – naposledy v pátek – nařídil posluchárny a přivolalo policii. Studenti po výzvě mužů zákona univerzitu opustili dobrovo „spontánní“ demonstrace navazující na vyklizení probíhala po domluvě s policisty. Po první zásahu však studenti druhý den obsadili učebnu znovu. Studentským akcím není věnována příl pozornost. Časté stávky a demonstrace patří k Německu spíše k folklóru, posluchači vysokýc stejné cíle do ulic naposledy v létě. Protestují zejména proti školnému (to se již několik let platí ve většině starých spolkový pohybuje se okolo 500 EUR za semestr) a v rámci boloňského procesu probíhající reformě vys Rozdělení studia do bakalářského a magisterského cyklu podle studentů vedlo k tomu, že pos bakalářského cyklu jsou přetížení a po ukončení studia mají malou šanci dostat se do magis programu. Zatímco totiž v ČR většina univerzit původní pětileté programy více méně rozděli bakalářského a dva magisterského studia, němečtí reformátoři vzali vážně cíl boloňského pr diplom z bakalářského studia by měl být dostačující k uplatnění na trhu práce. Vzhledem k vzdělávací systém chápe studium velmi rigidně jako přípravu na výkon konkrétního povolání, že se univerzity snažily do bakaláře vměstnat co nejvíce látky z původně čtyřletého univer Magisterské studium je pak pojímáno jako nástavba pro nejlepší studenty, některé univerzit magistru pouze pro 30% absolventů bakaláře. Tomu ale neodpovídá obraz, jaký má bakalář u v potencionálních zaměstnavatelů: podobně jako u nás není vnímán jako plnohodnotný titul. V bylo studium také strukturováno do modulů, což v porovnání s dřívějším poměrně volným syst znamená méně volnosti při sestavování rozvrhu a paradoxně ztížení možnosti přestupu na jin moduly často nejsou srovnatelné. Boloňský proces, který měl studium učinit flexibilnějším, německé studenty stal naopak symbolem byrokratizace a biflování. Přestože na vině je spíše reforem, Boloňa se teď stala pro studenty terčem a svalují na ni často i nedostatky, které dříve. Požadavky studentů jsou přijímány velmi vstřícně. Často se s nimi solidarizují pedagogové, jsou povzbuzováni veřejností. Dokonce i politici signalizují porozumění, včetně spolkové m školství Anette Schavan [ URL "http://www.cducsu.de/Titel__prof_dr_annette_schavan/TabID__ InhaltID__2/AbgID__226/abgeordnete.aspx"] – svou roli hraje i to, že v květnu proběhnou dů volby v Severním Porýní-Vestfálsku. Již nyní je obecně akceptováno, že reforma neproběhla ohradila se proti ní i řada renomovaných pedagogů. Situaci však komplikuje německý federal přidělením kompetencí: spolková vláda tvrdí, že školství je v zodpovědnosti zemí, země se že provedení reforem je v kompetenci univerzit a že potřebují od spolku více peněz, na fin upozorňují i univerzity. Přestože veřejné mínění je na straně studentů, nemohou toho zcela jasné, na koho ukázat. Ondřej Picka