Perspektivy vědy na vysokých školách. Scientia Pragensis – Den vědy na pražských vysok ****************************************************************************************** * Perspektivy vědy na vysokých školách. Scientia Pragensis – Den vědy na pražských vysokýc ****************************************************************************************** Pět pražských vysokých škol představí veřejnosti své vědecké a výzkumné aktivity v rámci t vědy, který se uskuteční na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze v pátek 27. listopadu 200 se budou moci osobně setkat s významnými osobnostmi české vědy, připraveny jsou zajímavé p prezentace vědeckých experimentů. (Praha 25. listopadu 2009, tisková zpráva) Cílem již třetího ročníku Dne vědy je ukázat studentům i široké veřejnosti atraktivní pohl takovou a její přínos pro praktické využití s konkrétními ukázkami výzkumných úspěchů. Pod vědě jednoduše a zábavně“ svědčí o tom, že se česká akademická obec snaží tuto oblast přib a to navzdory stále vysoce aktuálnímu tématu podfinancování vědy a výzkumu. Nedílnou součástí Dne vědy je i tisková konference, které se zúčastní rektoři pořadatelský vysokých škol (ČZU, ČVUT, UK, VŠE a VŠCHT) a na které se diskutují aktuální problémy rozvo na vysokých školách. Na tiskové konferenci dne 25. listopadu 2009 v prostorách VŠE, jejímž byly Perspektivy vědy na vysokých školách, byly předmětem debaty problémy spojené s realiz systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, zejména koncepce Metodiky hodnocení výsledků výzku specifického vysokoškolského výzkumu, a dále pak propojení výzkumu na vysokých školách s p spolupráce vysokých škol a Akademie věd. zleva: Prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c., rektor České zemědělské univerzity v Praze, Pr Havlíček, CSc., rektor Českého vysokého učení technického v Praze, prof. RNDr. Václav Hamp Univerzity Karlovy, Prof. Ing. Richard Hindls, CSc., rektor Vysoké školy ekonomické v Praz Josef Koubek, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c., rektor České zemědělské univerzity v Praze Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., rektor Českého vysokého učení technického v Praze Diferencovaný přístup k hodnocení vědeckých výsledků Letošní rok je rokem vážných diskusí nad novou Metodikou hodnocení výsledků výzkumu a vývo jedním z prostředků realizace schválené Reformy výzkumu a vývoje a zároveň i podkladem pro finančních prostředků výzkumným organizacím. Zástupci univerzit se shodují, že stále přetr ve financování české vědy, zejména v jejím objektivním hodnocení, a znovu apelují na reviz hodnocení vědy a výzkumu, která by měla sloužit jako klíč pro rozdělování institucionálníc na vědu a výzkum. Současný systém oborově nediferencovaného hodnocení výsledků výzkumu a v je založen na čistě kvantitativním přístupu, není dobrým systémem hodnocení. Zkušenosti z zemí dokládají nutnost diferencovaného přístupu k hodnocení jednotlivých oborů a využívání hodnotících postupů a využití jak kvantitativních, tak i kvalitativních hodnotících kritér Ing. Stanislava Hronová, CSc., prorektorka VŠE, k tomu doplňuje: „Hodnocení ve vyspělých z prvé řadě k hodnocení výzkumných institucí či programů, ale neslouží prioritně k rozdělová prostředků.“ Úloha specifického vysokoškolského výzkumu Specifický vysokoškolský výzkum – tedy výzkum prováděný studenty – je nedílnou součástí st školách. Studentům nejen umožňuje realizovat první výzkumné záměry, ale také je učí získat grantové činnosti a v řízení projektů. Již více než deset let ale trvá hledání optimální f dotací studentům tak, aby tyto prostředky směřovaly přímo k mladým vědcům. O její naplnění i poslední reforma. „Současná úprava, která umožňuje pouze jediný způsob financování, význ transakční náklady na zajištění celého procesu. Navíc je z provozního hlediska téměř vylou žádal o víceleté projekty vzhledem k disharmonii mezi finančním a akademickým rokem, a tak za podávání rozsáhlejších projektů přesune na bedra pedagogů, kteří tak budou o tyto finan soutěžit mezi sebou,“ říká k novele doc. Ing. Ivana Tichá, Ph.D., prorektorka ČZU. Systémové propojení vzdělání a výzkumu Otázka aplikovaného výzkumu, rozvíjejícího nové perspektivní technologie a mající přímý do efektivnost průmyslu, by měla být řešena systémově a komplexně. V této oblasti by mělo seh roli Ministerstvo průmyslu a obchodu, mající rozhodující vliv na výrobní výkonnost České r návaznosti na výsledky analýzy dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republi srovnání se západními systémy, ze kterých jasně vyplývá vysoká efektivnost výzkumu na vyso je nutné rozvíjet výhodné propojení výzkumných a vzdělávacích aktivit. Tuto skutečnost zdů doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc., prorektor VŠCHT, když řekl: „Rozhodně musí být technické v stimulovány k rozvoji center aplikovaného výzkumu, kde dochází k propojení tvůrčího potenc a doktorandů s vysokou erudicí a mezinárodními kontakty vysokoškolských profesorů.“ V této třeba velmi pečlivě rozlišovat mezi aplikovaným výzkumem a průmyslovým vývojem. Zatím se b vývoj, který by neměl být podporován z veřejných zdrojů, úspěšně maskuje jako aplikovaný v veřejnou podporou a vráží klín mezi základní a aplikovaný výzkum a vyvolává protesty a nev obce. prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., rektor Univerzity Karlovy Prof. Ing. Richard Hindls, CSc., rektor Vysoké školy ekonomické v Praze doc. Ing. Josef Koubek, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Nepostradatelnost spolupráce vysokých škol s Akademií věd V současnosti tak módní pojem globalizace se plně vztahuje i na vědu a znamená, že žádné s pracoviště se neobejde bez široké spolupráce jak v zahraničí, tak i doma. Největší vědecké České republice – vysoké školy a Akademie věd České republiky tak přirozeně musí spoluprac projektů, společně využívat nákladná experimentální zařízení, budovat společná pracoviště. nedostatku finančních prostředků na výzkum by neměly ve výzkumných programech v měřítku ČR zbytečné duplicity. V poslední době se ve sdělovacích prostředcích v souvislosti s realiza systému výzkumu, vývoje a inovací objevovaly někdy i vášnivé polemiky, stavějící univerzit proti sobě. Realita zejména v přírodovědných a technických oborech je ale jiná. Mezi jedno školami a ústavy Akademie existuje řada dobře fungujících smluv o spolupráci jak v doktors tak i ve vědeckých projektech. Synergické efekty této spolupráce jsou dobře viditelné a po českou vědu na úrovni, na které je alespoň v některých oborech vítaným partnerem pro vědec v nejvyspělejších zemích. Prorektor ČVUT prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc., k tomu dodává: by neměla konkurovat vyspělým zemím levnou pracovní silou, ale intelektuálním potenciálem vědeckými výsledky včetně jejich aplikace do praxe. Toho lze dosáhnout jen společným využi dostupných vědeckých kapacit a reálnou podporou vzdělávání a vědy jako klíčových priorit z dlouhodobý rozvoj země.“ Spolupráce vysokých škol a Akademie věd v praxi – BIOCEV Právě díky spolupráci vysokých škol, v tomto případě Univerzity Karlovy, a Akademie věd vz podpory Evropské unie špičkové biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV. „Studentům umožní vystudovat pod vedením nejlepších odborníků z Akademie věd i vysokých škol a v labo mimořádně kvalitním přístrojovým vybavením. Díky tomu můžeme získat generaci špičkových vě se uplatnit jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu,“ vysvětlil přínosy projektu prof. CSc., prorektor UK. *** Scientia Pragensis – Den vědy na pražských vysokých školách Mladí lidé i široká veřejnost budou mít v rámci této akce opět příležitost pohovořit s věd výsledky jejich práce a dozvědět se řadu zajímavých informací. Vyslechnout si mohou např. téma: Kůrovec versus smrk – kdo je vítěz a kdo poražený?, Jak mohou být Galileo, GPS a dal navigační systémy užitečné, Shakespeare a divadlo řeči, Od geniální myši ke slepici snášej Možná řešení hrozícího nedostatku vody, Jak počítač vidí a rozpoznává objekty a mnoho dalš koná v pátek 27. listopadu 2009 od 9:30 hodin na Vysoké škole ekonomické v Praze. Záštitu primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém. z tiskové konference ke Dni vědy, 25. 11. 2009, Vysoká škola ekonomická v Praze Více informací je k dispozici na www.sciprag.cz [ URL "http://www.sciprag.cz/"] *** Informace a kontakty pro média Česká zemědělská univerzita v Praze, navazující na stoletou tradici zemědělského vysokého u nás, je předním a mezinárodně srovnatelným centrem vysokoškolského vzdělávání a výzkumu věd o živé přírodě, včetně jejich interdisciplinárního propojení s vědami ekonomicko-manaž sociálními. V současné době studuje ve všech formách studia na 5 fakultách ČZU (Fakulta ag potravinových a přírodních zdrojů, Fakulta lesnická a dřevařská, Fakulta životního prostře ekonomická fakulta, Technická fakulta), jednom vysokoškolském ústavu (Institut tropů a sub na celouniverzitním pedagogickém pracovišti (Institut vzdělávání a poradenství) v 46 akred bakalářských, 49 magisterských a 33 doktorských studijních oborech (10 z nich je v angličt tisíc studentů. Absolventi ČZU nacházejí díky své univerzální průpravě kombinované s odbor uplatnění v široké škále různých profesí v ČR i v zahraničí. ČZU má se svými zahraničními celkem 202 bilaterálních dohod v rámci  programu EU - LLP Erasmus a 61 smluv o vzájemné sp 2007 se stala členem sdružení 7 špičkových evropských univerzit působících v oblasti věd o Euroleague for Life Sciences. Hlavní výzkumná zaměření, v nichž pracovníci ČZU dosáhli výz jsou oblasti biotechnologií, využívání alternativních zdrojů energie a celkově ochrany živ ale i sféra rozvoje venkova, ekonomiky a řízení. Bližší informace naleznete na www.czu.cz www.czu.cz"]   České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým ško V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikál architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje n 000 studentů. Pro akademický rok 2009/10 nabízí ČVUT svým studentům 85 studijních programů 323 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizíc jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT se v tom mezi 400 nejlepšími univerzitami světa, které vyhodnocovaly britské The Times. Mezi světov univerzitami obsadilo 171. místo. ČVUT dlouhodobě zaštiťuje technologický výzkum a vývoj n technologií v této zemi. Příkladem je Centrum Josefa Božka zaměřené na automobilový průmys s řadou mezinárodních firem automobilového průmyslu, robotické centrum nebo centra R&D pří Ericsson a Vodafone v mobilních komunikacích. Škola také spolupracuje s velkou řadou globá jsou ABB, Bosch, Daimler, GE, GTS Novera, Hitachi, Honeywell, McKinsey, Rockwell, Siemens, Volkswagen a Toyota. Více informací najdete na www.cvut.cz [ URL "http://www.cvut.cz"] Univerzita Karlova (založena 1348) patří mezi nejstarší světové univerzity. V současnosti je dlouhodobě mezinárodně nejrespektovanější vysoká škola v ČR a jedna z nejvýznamnějších výzkumných univerzit. Univerzita je jedinou českou vysokou školou, která se pravidelně umí publikované první pětistovce nejlepších světových univerzit obou nejrespektovanějších žebř Higher Education Supplement (THES) a Academic Ranking of World Universities (ARWU). Hlavní tohoto renomé je vysoká úroveň vědecké práce a její úzké propojení s výukou, a to v meziná a spolupráci.  V hodnocení objemu vědecké práce váženém jeho kvalitou, kterou provádí vlád výzkum a vývoj, byla v roce 2008 UK se skoro čtvrt milionem bodů nejvýkonnější vědeckou in Jiný pohled na vědeckou činnost UK, počet záznamů v mezinárodní databázi Web of Science, v 13% (rok 2008). Tomuto vědeckému výkonu odpovídá i vysoký podíl akademických pracovníků UK prestižních oceněních vědecké práce, od státních vyznamenání (prof. Armbruster, prof. Petr hlavu (prof. C. Höschl) po ceny ministrů školství (doc. Krtous, prof. Grim) a zdravotnictv prof. Rob, prof. Mazánek, prof. Třeška, doc. Seeman) či předsedy Grantové agentury ČR (doc UK zavedla také svoje vlastní ceny za tvůrčí počin a cenu za prezentaci UK. Pro využití kr potenciálu studentů (zejména doktorandů) byly prostředky distribuované Grantovou agenturou téměř o 10 % na 99,5 milionů korun. Významnou skutečností v oblasti vědy je také zapojení 23 projektů 7. rámcového programu EU. Více podrobností na www.cuni.cz [ URL "http://www.cu Vysoká škola ekonomická v Praze je největší ekonomickou univerzitou v České republice. V s zde vzdělává téměř 19 000 studentů na šesti fakultách, ve 12 studijních programech a více studia. V roce 2008 získala a v roce 2009 obhájila ocenění "1st Business School in Eastern v rámci projektu EDUNIVERSAL, a stala se tak nejlepší školou v oboru ve středo- a východoe VŠE spolupracuje s více než 100 partnerskými univerzitami po celém světě, je rovněž členem evropských manažerských škol CEMS, ve kterém může být z každé země pouze jediná univerzita získala VŠE certifikát Evropské komise "ECTS Label" za správnou implementaci evropského kr a zároveň certifikát "DS Labe"l za udílení dodatku k diplomu všem absolventům. Absolventi významné funkce v soukromém i veřejném sektoru. Nejvíce jich směřuje do různých odvětví pr marketingu, bankovnictví, veřejné správy, účetnictví, auditu, cestovního ruchu a do oblast technologií. Čestný titul VŠE "doctor oeconomiae honoris causa" převzala řada významných č zahraničních ekonomů, např. nositelé Nobelovy ceny prof. Robert A. Mundell, prof. Milton F Gary S. Becker. Více informací na www.vse.cz [ URL "http://www.vse.cz"] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se svými čtyřmi fakultami je největší technick s výukou chemie a příbuzných oborů ve střední Evropě. Na VŠCHT Praha studuje 4 000 student více než 15 % v doktorských studijních programech. VŠCHT Praha patří mezi nejúspěšnější če a vysoké školy v hodnocení výsledků vědy a tradičně úspěšnou spolupráci s průmyslem. Výzku představují významný zdroj příjmů VŠCHT Praha, v r. 2008 podíl základního a aplikovaného v celkovém ročním obratu překročil hranici 55 %. Kvalitních výsledků je dosahováno i v rámci spolupráce ve výzkumu a vývoji, objem finančních prostředků získaných pro řešení prestižní projektů 7. Rámcového programu již přesáhl 3 mil. €. Velmi dobré výsledky výzkumu a vývoje způsobem ovlivňují i oblast pedagogiky a vzdělávání. Každému studentovi se otevírá přístup analytickým přístrojům a technologiím, nabízejí se rovněž možnosti zahraničních stáží. Mag doktorský diplom je následně vstupenkou k dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí. absolventy VŠCHT Praha patří např. prof. Otto Wichterle, objevitel kontaktních čoček, nebo Prelog, nositel Nobelovy ceny za chemii. Více informací na www.vscht.cz [ URL "http://www. Kontakty Česká zemědělská univerzita v Praze Ing. Prázová Ladislava, MBA Oddělení pro vědu a výzkum E-mail: prazova@rektorat.czu.cz Tel.: 224 382 231 České vysoké učení technické v Praze Mgr. Andrea Vondráková Vedoucí odboru vnějších vztahů E-mail: vondrako@vc.cvut.cz Tel.: 224 353 423 Mobil: 605 763 506 Univerzita Karlova v Praze Mgr. Václav Hájek Tiskový mluvčí E-mail: pr@cuni.cz Tel.: 224 491 248 Vysoká škola ekonomická v Praze Ing. Jan Martin Rolenc Tiskový mluvčí E-mail: pr@vse.cz Tel.: 224 095 754 Mobil: 731 124 440 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Mgr. Ivana Picková Vedoucí oddělení vnitřní a vnější komunikace Tel.: 220 444 459 Mobil: 733 690 543