Vzdělání místo zbrojení ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Staří dobří Einstein a Goethe Zpočátku jsem se stávce trochu smála. "Bildung statt Rüs "Geld=Macht=Bildung", "peníze=moc=vzdělání", nejsou zrov to stávkující studenty brzo přestane bavit. Na první sch přitom patnáctitisícový. Každý den se ale přidávají noví to znamená, že ji zdobí plakáty „Dieser Hörsaal ist bese Na přednášky a jiný běžný provoz ji stávkující uvolňují a pracují na svých požadavcích a p materiálech či popíjejí kafe a brnkají na kytaru v prostorném předsálí. Už z toho je pozna stávku proti vzdělání, ale za vzdělání. Na rozdíl od Berlína či Mnichova v Saarbrückenu na demonstraci za vzdělání 17. 11. nedoraz jen stovky mladých. K vytrvalé práci a tlaku na vedení školy se ale mají i zde. A o co stu univerzity, ale i jinde v Německu a Rakousku, na mnoha desítkách institucí, usilují? V narážce na Luthera studenti své požadavky zformulovali do devíti a půl tezí: 1. Zrušení poplatků za studium. (V některých spolkových zemích se platí jen za překročení za druhé studium, zde v Sársku se v prvním a druhém semestru platí 300 euro, v semestrech euro. Mnozí studenti mi řekli, že nějaké poplatky by vzali, ale takhle vysoké? Nájem tu st euro za měsíc.) 2. Rovnoprávnost při jednání o záležitostech univerzity jako základní podmínka spravedlivé akademickém senátu zde totiž studenti mají pouze jednu čtvrtinu hlasů a v praxi toho mnoho 3. Transparentnost univerzitních financí. (Z jednorázového účetního přehledu celého roku n důležitého nevyčte, říkají.) 4. Přepracování náplní bakalářských a magisterských kurzů. (Některé obory bakalářem získal pouze místo jedenácti semestrů daná látka naměstnala do šesti. Mluvil o tom student bioinf se to týká. Prý se nyní studium nedá stihnout ani za sedm semestrů, které zde maximálně mů Problémem jsou také místa na magisterském studiu, pouze asi čtyřiceti procentům absolventů stupně je na základě jejich známek umožněno studovat dál.) 5. Zrušení tzv. Numerus clausus. (V určitých oborech existuje tzv. numerus clausus, studen místo na medicíně či politologii podle svých známek na konci střední. Místa přiděluje cent zde na rozdíl od např. Velké Británie neexistují jednotné závěrečné zkoušky. Školství je t jednotlivých spolkových zemí. Numerus clausus si – a to je velký rozdíl ve srovnání s ČR – vylepšit přijímačkami.) 6. Současný vzdělávací system na základních a středních školách a gymnáziích je neudržitel (Nespokojenost studenti vyjadřují zejména s osmiletými gymnázii a s uzavřeností školského nedává rovné šance dětem ze všech sociálních vrstev.) 7. Ekonomizace vzdělání vede k chovnému vztahu k lidskému kapitálu. (Připadají si, že je u připravuje jen pro trh, ale nevzdělává. Alespoň tak jsem to pochopila.) 8. Stávka je logickým důsledkem školské politiky. 9. Využití peněz z poplatků. (Taky by mě štvalo, kdyby mi vedení slíbilo, že peníze z popl nové učitele a tedy na to, aby ve třídách bylo méně studentů, nebo na rozšíření nabídky př poplatky univerzita staví a opravuje. Hlavní potíž ale tkví v tom, že studenti nemají možn která z nových budov je opravdu potřeba, a kde jsou evidentně nevyužívané volné místnosti. 9,5 Pýcha předchází... Ve foyeru se nyní pracuje na dalších, konkrétnějších požadavcích, studenti mají týdenní pl se podle zájmů do pracovních skupin (poplatky, ekonomizace vzdělání, PR, sociální uzavřeno systému...) a v domluvenou hodinu si sdělují dosavadní výsledky. Vše působí kultivovaně, v (kdo hlasuje pro to, abychom nyní hlasovali?) a jen někdy zazní na můj vkus příliš radikál aktivistů se spíš bojí, aby je ostatní nevnímali jako lenochy, kteří nechtějí platit a prá nevoní. Zřídili proto i informační stánek a přehršel plakátů a různých materiálů vysvětluj zlepšit. Jen poutavé slogany na krabicích se siluetami Einsteina či Goetheho jsou trochu zavádějící Einsteins NC (numerus clausus)? – Jakýpak měl průměr známek Einstein? – a Credit points fü – Kredity za Fausta? – sice zní dobře, ale pomíjejí realitu. Samozřejmě, že se najdou tale střední propadají, a že leckteré hodnoty nelze přesně změřit a přidělit jim body dle jedno systému. Pro většinu to ale, troufnu si tvrdit, neplatí. I literaturu je třeba nějak hodno početních omezení by některé obory prostě nemohly prvních několik semestrů fungovat. Jiná vede k horšímu numeruses clausus u potenciálních studentů z určitých sociálních skupin, to pracovní skupina „základní a střední školství“. V Česku sice na státních vysokých nemáme školné, zato problémů je u nás určitě víc. Už jen přinejmenším zde v Saarbrückenu – neprotestuje kvůli nespokojenosti s celkovou kvalitou vz vypovídá. Stávkujícím asi nejvíc vadí, jak je nastavený celý systém, ale když už studují, vyučujícím tolik výhrad nemají. Co z této perspektivy pro mě jako Češku znamená teze číslo logickým důsledkem školské politiky? Možná to, že mám sníženou citlivost k špatně nastaven plánům, nerovným šancím pro lidi ze znevýhodněného prostředí či k aroganci vedení. Nebo že se ptát, co vlastně je vzdělání. Tady se tuhle otázku stávkou snaží přinejmenším oživit. Text byl v téměř stejném znění zveřejněn na richterova.blog.respekt.cz [ URL "http:// richterova.blog.respekt.cz/"]