Centrum vizuální historie Malach: brána k 52 000 lidských osudů ****************************************************************************************** * Centrum vizuální historie Malach: brána k 52 000 lidských osudů ****************************************************************************************** Centrum vizuální historie Malach na Univerzitě Karlově je v současné době jedním ze tří př archivu Institutu USC Shoah Foundation pro vizuální historii v Evropě. Slavnostní představ médiím proběhlo 29. 1. 2010 v prostorách MFF UK, kde je přístupový bod umístěn. Před zaplněný sál malostranského refektáře předstoupili kromě děkana MFF UK  prof. Zdeňka UK prof. Václav Hampl a Stephen Smith, výkonný ředitel Institutu USC Shoah Foundation. Ten připomněl své první setkání se Stevenem Spielbergem, režisérem filmu Schindlerův seznam, k natočit příběh holokaustu tak, aby byl zachován na věčnost. Proto vytvořil projekt s názve jenž zachytil skutečné příběhy lidí, kteří toto nelehké období přežili. Stephen Smith se v devadesátých letech minulého století spolupodílel na založení britského centra  pro studiu V té době se také tento britský projekt prolnul se Schindlerovýmv seznamem. „Každé svědect historicky velmi cenné vyprávění. Každá z obětí hovoří o životě, rasismu, nenávisti, odpor přežití, což je velmi důležité pro naši další komunikaci s celým světem. Proto jsem rád, ž v Praze a slavnostně otevírat toto nové středisko,“ řekl Stephen Smith a zdůraznil: „Při k se Stevenem Spielbergem mi připomíná, že slíbil těm, kteří přežili holokaust, že jejich vz navždy zachovány.“ Zleva: děkan MFF UK  prof. Zdeněk Němeček, rektor UK prof. Václav Hampl a Stephen Smith, v Institutu USC Shoah Foundation Rektor UK prof. Václav Hampl zdůraznil, že zaznamenané příběhy a osudy lidí by měly být me současnou generaci i ty příští: „Jak však plyne čas, i tito autentičtí pamětníci odcházejí s sebou odnášejí i své vzpomínky a prožitky, svá poselství, jejichž historická i lidská ho nadsázky nenahraditelná a nevyčíslitelná. Neboť jejich výpovědi by nás měly varovat před n tolerance a před lhostejností, které jsou v dnešní době vzrůstajícího extremismu velmi akt Jak jinak se vyvarovat opakování fatálních chyb, jež mohou mít nedozírné následky, než tím z omylů, slepých uliček a tragicky špatných rozhodnutí minulosti.“ Zároveň zmínil význam c výzkumné aktivity: „Jako rektor univerzity, integrující nejrozmanitější oblasti lidského p – bych však chtěl zvlášť vyzdvihnout také jeho přínos v rovině mezioborové spolupráce, pro tradičně separované vědní obory. Zcela nepochybně není mnoho takových projektů, u kterých např. historici, učitelé, lékaři, psychologové, antropologové, sociologové, politologové, i filmoví tvůrci, a který je navíc ukotvený na Matematicko-fyzikální fakultě.“  Celý proje Václava Hampla. [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-8557.html"] Prof. Jan Hajič, ředitel Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK, představil proje technologické Databázi záznamů a práci s ní představil Martin Šmok, konzultant Institutu pro mezinárodní působící v Praze, který rovněž poskytl návod, jak materiály uchopit v rámci výchovně-vzděl Každé z interview zachycuje vzpomínky na události před druhou světovou válkou, během ní a také záběry dokumentů, fotografií a dalších artefaktů poskytnutých pamětníky. Průměrná dél je dvě hodiny. V archivu vizuální historie se nachází celkem 4 557 vzpomínek pamětníků, kt zemi narození uvedli Československo, v České republice bylo natočeno 566 svědectví pamětní pak dalších 656 interview. „Kromě osobních historií lidí, kteří byli nacisty označeni za ž vlastně zachycuje také celou historii dvacátého století viděnou těmi, kdo ji prožili – se totalitními režimy, vlnami emigrace, perzekucí a traumaty – ale také s neutuchající vírou, se lidé z minulosti poučí,“ řekl Martin Šmok. Materiály samy o sobě nemohou být učební pom zkušenosti Institutu v mnoha zemích ukazují, že médium audiovizuálního svědectví poskytuje informační zdroj, který jim může pomoci doplnit, prohloubit a personalizovat historická fa „Archiv není soubor politických tvrzení, ale soubor lidských životních příběhů,“ zdůvodnil vhodnost jeho využití ve vzdělávání. (Lucie Kettnerová)