Každý student by měl vyjet do světa ****************************************************************************************** * Každý student by měl vyjet do světa ****************************************************************************************** 02.02.2010, autor:MARTIN RYCHLÍK OSOBNOST Latinská Amerika je krutě opomíjena, říká profesor iberoamerikanistiky Josef Opat Tři pedagogové a zhruba šedesát studentů. Taková je vizitka Střediska ibero-amerických stu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, malého, ale elitního pracoviště, jehož vedoucím je Často vystupuje v médiích, čile publikuje. Větší autoritu na Latinskou Ameriku v tuzemsku to vlídný profesor sám nikdy nepřiznal. Naštěstí to vědí jiní. Od španělského krále obdrže prestižní Řád Isabely Katolické. "Byl jsem velmi poctěn, neboť s ním dosti šetří," říká au a článků. * LN Kolik máte v současné době studentů? Možná to čtenáře překvapí, že jich je relativně málo; nemáme totiž bakalářské studium. Mám magisterské a doktorské studium. V magisterském programu je 32 studentů a v doktorském tři často přecházejí do doktorandského studia. Ovšem nemít bakalářské studium má i svou výhodu řadě případů - víme to, protože učíme bakaláře na jiných pracovištích FF UK - je vidět, že nevědí, co chtějí dělat. Když přijdou na fakultu, není jejich představa jasná, zatímco u n studia jsou už to zpravidla lidé, kteří mají zkušenost: jdou za jistým cílem a výsledek je lepší. * LN Nezasloužila by si latinskoamerická pestrost kultur více českých specialistů? Přece j není vzhledem k významu kontinentu nejvyšší... Tady budu velmi kritický. Myslím si, že Latinská Amerika v české společnosti a v úřadech, o orientaci České republiky, zůstává naprosto opomíjena. Uvedu jeden děsivý příklad. Předl v ČR brazilský prezident Lula da Silva, jenž také navštívil Nizozemsko a Belgii, české veř prostředky jeho návštěvu úplně ignorovaly, zatímco nizozemská média týden před tím a čtrná nemluvila skoro o ničem jiném! Byl tady Lula a to otevíralo velké možnosti. * LN To je skoro až ostuda... Myslím, že je to škoda. Na druhé straně si naši studenti uvědomují význam Latinské Ameriky Naše středisko už samozřejmě není jediným, kde se mohou mladí lidé něco o Latinské Americe světě dozvědět; v posledních letech přibyly Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové, obj jako Pardubice. * LN Ale SIAS je nejtradičnější... Tradice je důležitá. A důležitá je ještě jedna věc; od našeho založení roku 1967 vydáváme Ibero-Americana Pragensia. Tehdy to byla první ročenka, jež vycházela ve střední a východn španělském jazyce. A už tehdy v ní publikovali významní představitelé nejen české ibero-am hispanistiky, ale protože měl profesor Josef Polišenský kontakty po celém světě, tak napří Albornoz, jeden ze světových představitelů oboru, napsal pro Ibero-Americanu studii. Po ro možnosti multiplikovaly, takže k nám píší lidé jako Franklin Knight, John Fisher nebo Cons Orovio, kteří mají obrovskou autoritu. Přitom dbáme na to, aby se periodikum vycházející v popřípadě portugalsky stalo také tribunou pro naše mladé kolegy. * LN Vaše středisko má jen tři interní pedagogy. Jak to stíháte pokrýt? Stíháme. Tato podoba je plodem širší diskuse ze začátku devadesátých let. Rozhodovali jsme velké pracoviště, jež pokryje všechny oblasti kultury a historie, nebo zda budeme spolupra fakultními ústavy. Literaturu a jazyk u nás proto dělají odborníci z Ústavu románských stu Nejnovější historii u nás učí kolega z Ústavu světových dějin FF UK. My jim to takříkajíc pro jejich studenty nabízíme v kurikulu základních kurzů dějiny Latinské Ameriky. * LN Změnila se v poslední době témata diplomových prací? Že by se od historických či lite prací přesouvaly více k současnějším tématům? To je důležitá otázka. Témata diplomových prací by měla vycházet jednak z potřeb pracovišt zájmu studentů. Náměty, které jste zmínil, se objevují v tématu inkorporace indiánských ko latinskoamerické společnosti. Vyvstává otázka, zda je možné v našich podmínkách tyto probl Ano, protože naši studenti do Latinské Ameriky jezdí a mohou pracovat v terénu. Vztahy mez a Latinskou Amerikou měly nejrůznější podobu. Jsou oblasti, které tradičně přitahovaly poz činnost jezuitů z -České provincie. I tak tu zbývá hodně práce, ale v 19. století a v době působila v Latinské Americe řada Čechů a výsledky jejich působení nejsou zmapovány vůbec. pokoušíme o položení nějakých základů. * LN Jedna z diplomantek se například věnovala dílu opomíjeného "cestopisce" z třicátých l Přesně tak, takových témat máme více, ale jedno děvče zpracovalo osudy Alana Forejta, což autor, jenž napsal celou řadu publikací, přitom se o něm nic nevědělo. Diplomantka se ovše Forejtově dceři a k materiálům, jež nebyly v odborném prostředí známy. Dalším takovým cest Čech-Vyšata a další. Literární hodnota jejich děl není velká, pakliže vůbec jaká. Měli tud literární vědci jejich cestopisy ani neregistrovali. * LN V SIAS vznikl text i film o ekologickém pěstování kakaa v Bolívii nebo chilských náro Rodí se též antropologické práce z pobytu mezi indiány? Ano. Před pár lety jsme měli dva mládence, kteří pracovali v Michoacánu ve venkovské komun pokoušeli zjistit, jak vypadá tradiční zemědělství v kontaktu s moderní společností. Práce toho, že s Mexikem existovala vládní dohoda o stipendiích, takže oni využili tohoto stipen poslední době si řada studentů zařídila různá stipendia na školách v Argentině a jinde. Te v karibské oblasti, další se chystá do Dominikánské republiky. Ovšem je to vždy složité ad vyřizování. * LN Vaši absolventi se uplatňují jako historikové? Jaké zaměstnání se jim nabízí? Musím říci, že jako historikové se moc neuplatňují (smích). Protože spíše míří takříkajíc jich skončilo v diplomatických službách, jiní se nemohou od hispánského světa odtrhnout a agenti cestovních kanceláří nebo mají vlastní cestovky, které se věnují hispánskému areálu nejrůznějších kulturních institucích. Samozřejmě jsou i tací, kteří se rozhodnou využívat šířit "slávu" jazyka, když učí na různých středních školách. Většina lidí, kteří u nás stu uplatnění nestěžuje. * LN S jakými zahraničními institucemi udržujete nejčilejší vztahy? Předně musím zmínit vazby s Technologickým institutem v Monterrey, který vychovává mexicko elitu a s nímž spolupracujeme přes deset let. Dobré kontakty máme se Španělskem, jež má hi Latinské Americe blízko a je tam několik vynikajících pracovišť. Máme kontakty s Barcelono s USA i Velkou Británií. Studenti z programu Erasmus jezdí na Kanárské ostrovy do La Lagun * LN Jaké má SIAS nejbližší plány? Chceme rozšířit možnosti studentů ve výjezdech do ciziny. Okruh destinací je už nyní velký je, aby vyjížděli všichni. Ale je to trošku problém. Z generace studentů, kteří začínali j devadesátých let, chtěli do zahraničí všichni. Nyní kupodivu najdete i takové, kteří tuto jsou spokojení. Do jisté míry to chápu, nicméně si myslím, že by měl do světa vyjet každý. aby strávili venku. * LN A nemáte strach, že už se vám pak nevrátí? Nemám. Nesdílím přesvědčení, že české vysoké školství je tak špatné a zanedbávané, aby se Problém je v "úživnosti". Nicméně to platí nejen pro Českou republiku, ale potýkají se s t kolegů v Německu či Británii. Ve Španělsku jsou vynikající absolventi, kteří nenajdou upla tam vysokých škol skutečně hodně. Hledají potom místa různě ve světě - jeden z takových op historiků pak učil španělštinu na pražské VŠE. Je to tak: ten, kdo se neuplatní doma, hled to je asi v pořádku. * LN Nestrachujete se o budoucnost české iberoamerikanistiky? Strach skutečně nemám. Doufám, že počet našich studentů bude růst či aspoň nebude klesat. mají: význam Latinské Ameriky nepoklesne určitě. Naopak: myslím si, že vzroste. Zatím jsme podporu iberoamerikanistiky ze strany FF UK i ze strany univerzity. Děkani a rektoři náš o podporují. *** Naši absolventi míří do světa. Několik skončilo v diplomatických službách, jiní se nemohou světa odtrhnout a působí jako agenti cestovních kanceláří nebo mají vlastní cestovky. Profil Josef Opatrný Historik a iberoamerikanista, v letech 1963-68 studoval historii a češtinu n fakultě UK, poté pracoval ve Středisku ibero-amerických studií (SIAS). Roku 1992 se habili nato byl jmenován profesorem obecných dějin. Přednáší na FF UK, VŠE a v zahraničí. Od roku a renomované periodikum Ibero-Americana Pragensia. Zabývá se hlavně dějinami Kuby 19. stol Latinskou Amerikou a Evropou. Kromě odborných prací o kubánské společnosti v 19. století p populárně-naučných děl o Mexiku, USA, Kubě a dějinách obou Amerik. Medailon má v encyklope Cambridge Who's Who. V roce 2003 obdržel za zásluhy španělský Řád Isabely Katolické, v roc cenné španělské vyznamenání Za občanské zásluhy. Foto popis| Nesdílím přesvědčení, že české vysoké školství je tak špatné a zanedbávané, ab zahraničí nevraceli Foto autor| Foto LN - František Vlček O autorovi| MARTIN RYCHLÍK, Autor je reportér týdeníku EURO