Tomáš Klír: Je to jako umění, je to krásné ****************************************************************************************** * Tomáš Klír: Je to jako umění, je to krásné ****************************************************************************************** Kdo si netroufá na přírodní vědy a myslí si, že se jim dnes lze vyhnout v oborech, které j považovány za společenské, jako je třeba archeologie nebo historie, toho vyvede z omylu pr PhDr. Tomáše Klíra, PhD., odborného asistenta Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou Filo Univerzity Karlovy. Je specialistou na archeologii středověku, archeologii krajiny, dějiny a sociálně-ekonomické dějiny a z jeho prací publikovaných v odborných časopisech (např. Sr studium areálů zaniklých středověkých vesnic na základě analýz fosforečnanů. Zaniklá střed Schwarzenbach u Chebu) je zřejmé, že moderní výzkum a badatelská práce vůbec nemohou exist interdisciplinární spolupráce mnoha oborů, z nichž ty přírodovědné rozhodně nehrají pouze Tomáš Klír je posledním z šestice oceněných Bolzanovou cenou. Proč jste si zvolil pro svou práci téma Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku a proč je důležité ho zkoumat? Byla to práce o památkách středověkého osídlení v krajině, které jsou všude kolem nás, a týkala se osídlení písčitých půd. Tyto půdy byly později opuštěny, ale památky zůstaly. Byla to práce archeologická nebo spíš historická či etnografická, jaké příměsi z těchto ne tam bylo víc? Podmínkou Bolzanovy ceny je, aby byla interdisciplinární, a tahle práce byla na pomezí arc historie, geografie a ekonomické antropologie, z historie se týkala nejvíc agrárních dějin těžké ji vymezit, protože v podstatě není ani společensko vědní, jsou v ní zastoupeny obor společenských a přírodních věd. Jak dlouho trval sběr dat, jejich vyhodnocení a pak následné psaní textu? Vlastní psaní textu vždycky vyžaduje koncentraci myšlenek, člověk ho má plnou hlavu od rán každý den, a to trvalo půl roku. Sběr dat a všechno další před tím bylo dlouhé období asi říci, že taková práce je vždycky kolektivní. Když se například dokumentují památky v kraji nemůže nikdy dělat sám, takže za tím stojí ohromná pomoc spolužáků nebo studentů. U takový vždycky důležité zázemí, jak mu pomáhá jeho rodina. Člověk může být nevím jak chytrý, ale tolerantního zázemí nemůže tvořit. Teď jsem trochu dojatý... Co vy sám jako autor jste si na této práci nejvíc užil? Obor, když byl ve svých počátcích, stál na kontaktu s jinými, ale jednotlivé obory se běhe století hodně vyprofilovaly a postupně ztrácely kontakt s obory příbuznými. Myslím, že nej práce byl, že například do archeologie byly zase vtaženy poznatky ostatních příbuzných obo které archeologové znají, najednou dostaly úplně nový obrys a jiný rozměr, začaly být znov Obor, jak stárne, stává se nudný, nic se neděje a jen naplňuje šuplík poznatky. Když se al prorazit, pak je to jako umění, je to zase krásné. V čem je významné zkoumat osídlení písčitých půd pro poznání naší historie? Řada věcí, třeba ekonomické rozhodování člověka a to, jak se v určitém prostoru chová, je podmínkách těžko poznatelná. Když se ale člověk dostane pod tlak například extrémních přír a musí se vyrovnávat s nejistotou a rizikem, všechno vystoupí mnohem plastičtěji. Zeměděls půdy jsou tak zajímavé proto, že mají ohromný informační potenciál. Například jedna kapito je věnována vesnici v kerském lese. Myslím tím skutečně Hrabalovo Kersko, chata Bohumila H nedaleko této vesnice. Všude kolem je les, to víme my všichni, kteří jezdíme z Prahy do Hr toho lesa je vesnice, která má náves o třetinu větší, než je Václavské náměstí. To samo o vesnice je jedinečná památka a je důležité si toho všímat. Jak tehdejší lidé své sídlo zan ho opustili, tak tam zůstalo a místo samo ovlivňuje už jen příroda - pozůstatky domů a jed postupně mizí, zahlazují se a dnes už není možné je vidět. Kerský les a písky byly zajímav že se v něm nacházejí přímé doklady středověku, ale vesnice je mimořádná i vztahem, který století měla k Praze. Takže významné je to v mnoha ohledech. Jakou hodnotu má pro vás Bolzanova cena – převažuje ryze osobní pocit úspěchu nebo je jaks tom smyslu, že s její pomocí budete usilovat o získání dalšího grantu? Tohle skončilo už před rokem a člověk je pořád v takovém běhu, že teď řeší už jiné věci. P Bolzanova cena šok a ohromná motivace pro další práci. To asi záleží na lidské povaze. Něk kontakt s okolím a je dobré, že ho cena povzbudí k dalšímu výkonu. I když cenu asi neudělu archeologii, o to hezčí je, že práce zaujme někoho z úplně jiného oboru. Děkuji za rozhovor. PhDr. Tomáš Klír, PhD., Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, FF UK další informace o Bolzanově ceně v rubrice Studenti [ URL "IFORUM-2043.html "] (Marie Kohoutová)