Co bychom byli bez optimizmu a bez naděje? Thomas Jefferson a ti druzí ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Ve své době velmi „křehký plán svobody“ Thomase Jeffersona, jeho vize, filozofické myšlenk politiky a diplomacie, ale také Jeffersonovy osobní záliby, úvahy o zdraví, rodinném život představil ve své přednášce přední světový odborník na život a dílo tohoto myslitele Eric York, USA), host Katedry amerických studií FSV UK a Katedry sociální a kulturní ekologie F pro studenty a zájemce katedry uspořádaly 4. května 2010; k dispozici jim byla také útlá b výtah z Petersenovy knihy Light and Liberty, Reflections on the Pursuit of Happiness. Knih Jefferson nikdy nenapsal,“ má 34 kapitol a vyšla v nakladatelství Random House, Inc. v roc knihy a autor přednášky dr. Petersen knihu tématicky sestavil do celků, které jsou praktic návodem na dosažení štěstí: Víra, Vděčnost, Naděje, Štěstí, Zdraví, Radost, Odevzdání se, Odpuštění, Přijetí života, Svoboda, Vlastenectví, Jednota, Hledání pravdy a další. (více o "http://www.lightandliberty.org"] ) Eric S. Petersen vystudoval Brownovu univerzitu se zaměřením na americké dějiny a právnick Univerzity v Chicagu. Od roku 1993 se zabývá studiem Jeffersonových politických a státnick proslovů a Jeffersonovy osobní korespondence, která čítá na 20 000 dopisů. V současné době advokát v New Yorku. Pražský speciální seminář věnovaný Jeffersonovi zahájil před zcela zaplněnou posluchárnou Čechů a Slováků za svobodu od vzniku Československa do současnosti. Pro prezentaci Jeffers které působí svým čistým idealizmem a vírou v dobro, moudrost člověka a pokrok lidstva až i dnes, natož v druhé polovině 18. století, kdy byly myšlenky o tzv. lidských právech směl odvážných vizionářů, zvolil Petersen citlivý až básnický styl jazyka. Jeho sršící optimizm nazval Prof. PhDr. Martin Procházka, CSc. z Ústavu anglofonních literatur a kultur „Jeffer štěstí.“ Proč jste se rozhodli uspořádat přednášku zrovna Prof. PhDr. Martin Procházka, Přednášku nám nabídl člověk, který pracuje jako aCSc., Ústavu anglofonních Petersena, a já jsem ji celkem nadšeně přijal, prliteratur a kultur, FF UK je velmi dobré doplnění pro naše studenty a jednak, i když sám na toto téma přednáším, přece jen ho tak důkladně pokrýt nemůžu, takže to byla vynikající zkratka. Neobvyklé také je, že se dr. Petersen se zabývá celou oblastí. Většinou se Jefferson studuje buď jako politik nebo jako literát, autor dopisů nebo jako právník a podobně, ale tak vybalancovaný a vyvážený pohled na Jeffersona a jeho dílo je skutečně neobyčejně zvláštní a výjimečný. A když jsem prostudoval knihu dr. Petersena, rozhodl jsem se, že by to pro naše studenty bylo nejlepší. Bude takový koncept přednášek nebo speciálních seminářů věnovaných americkým dějinám pokra To spíš záleží na nabídkách americké strany, já sám jsem k nám zval různé americké odborní ale tohle je skutečně něco výjimečného i proto, že mluvčí je právník. Je tudíž samozřejmě určité stránce Jeffersonovy osobnosti, ale má živý zájem i o jiné věci a vidí ji ve vybala syntetičtější podobě, než jak je to třeba u jiných Jeffersonovských specialistů, jejichž k Škoda, že se nedá zajistit taková tradice, kdy bychom mohli někoho zvát třeba jednou měsíč předmětů, takže bohužel svou aktivitu musím rozdělovat a nemůžu se některým vybraným probl systematicky. Co pro vás osobně přinesla přednáška nového v pohledu na Thomase Jeffersona? Především propojení všech aspektů Jeffersonovy osobnosti. Já sám jsem se zabýval například Jeffersona k Indiánům, dále různými ideologickými manipulacemi s dílem Thomase Jeffersona, ponurým, smutným zneužitím Jeffersona fašisty konkrétně Ezrou Poundem, jedním z vedoucích amerického modernismu, který o Jeffersonovi a Mussolinim napsal knihu. Takže jsem studoval různých stinných i pozitivních aspektů a interpretací jeho díla, ale celostní perspektiva nebyla. V tom byla pro mě tato přednáška velice zajímavá a užitečná. Jaký aspekt Jeffersonovy filozofie, vizí nebo myšlenek je pro vás nejpřitažlivější? Myslím, že především tolerance, což nebylo pravidlem u všech vůdců amerického osvícenství revoluce, a pak onen dějinný optimizmus. Ono se zdá, že každý optimizmus končí fiaskem, al byli bez optimizmu a co bychom byli bez naděje? A jestliže jsem končil úvod k této přednáš optimizmus a naděje jsou důležité v časech po bombardování amerického světového obchodního za tím bych si stál, protože my opravdu potřebujeme myšlenky ne apokalyptické, ale plné na konstruktivní základ. A to si myslím, že Jefferson dodnes představuje. Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová)