Hnízdo sportu a jeho kontrasty. Rektorský sportovní den 2010 na FTVS UK ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Tak tedy překážky rozhodně nejsou moje oblíbená disciplína,“ prohlásil rozmrzele přesvědč nespokojený se svým výkonem, když doběhl do cíle v pořadí třetí závodní disciplíny atletic který byl pro návštěvníky Rektorského sportovního dne připraven v atletickém areálu Fakult a sportu Univerzity Karlovy. Tomuto tvrzení se ale nedá moc věřit, protože téměř všichni, zúčastnili, byli, kromě čtyř matfyzáků, zdejší, tedy z FTVS UK, - kdyby královna sportu ne jejich srdce a mysl, jistě by nepřišli. Závodili statečně pod mračnou oblohou, s chladným vlastními silami. V rozlehlosti atletického závodiště vypadalo oněch jedenatřicet přihláše 25 mužů a 6 žen, skoro ztraceně. Jsou ale zvyklí bojovat sami za sebe, s únavou, nepřízní neúspěchy, když zrovna nemají právě nejlepší den, a tak si ničeho, natož zimomřivě se chou nevšímali. Soupeřili v disciplínách 60 m, dálka, 200 m překážek, koule a 1000 m běh. Copak FTVS, nemají sportu dost? Nebylo by jim lepší doma na kanapi? „To rozhodně ne,“ směje se b a učitel zeměpisu, „sportu není nikdy dost. Čím víc závodů, tím lépe, je to lepší než trén zanedlouho první kolo ligy a tohle je další možnost, jak zlepšit přípravu.“ Rektorský spor tedy není žádnou novinkou nebo vybočením z normálu, ale vítaným dnem dřiny navíc. Výraznou sportovců tedy byla cílevědomost. Přišla sem i absolventka FTVS, která dnes pracuje jako i dětí a mládeže hlavního města Prahy. Pro ni účast ve víceboji znamená zpestření a odreagov dětmi a tak trochu návratem k sobě. „Byla jsem zvědavá, jaká je moje současná forma, zatím ne zlepšila, ale stabilizovala jak forma, tak i technika, jsem spokojená...“ Totální kontrast Tak by se oproti atletickému závodišti daly přirovnat zdi plné pavoučích mužů a žen jištěn lany; místo šustění větru cvakání karabin, kmitání rukou při obratném vázání uzlů, místo t jednoznačného výstřelu startovní pistole povely instruktorů a rady kamarádů. Prostor Sport Evropská v budově FTVS UK ve Vokovicích, ve kterém jsou pro sportovce a zájemce vybudovány stěny, vypadal velmi těsný, leč velmi vysoký; s různobarevnými a různě tvarovanými výstupk na šedohnědých, nakloněných stěnách s hrubou strukturou sám vypadal jako velkorozměrné umě dílo. Živo tu bylo dost, mladí se sem sotva vešli. Lezecká stěna - fotogalerie [ URL " http://iforum.cuni.cz/IFORUM-9164.html "] Hlavním důvodem, proč přišli na Rektorský sportovní den právě sem na lezeckou stěnu, když sportovních disciplin na výběr, byla především zvědavost a touha zkusit ve sportu něco nov nich rádi chodí po horách, ale jak známo chození není lezení, takže si chtěli nacvičit něc v přípravě na letní sezónu, kdy to možná zkusí naostro přímo v terénu, mohlo hodit. Třeba ale ať jste tu oslovili jakéhokoli studenta, na 90 procent byl z Matematicko fyzikální fak to tu mají matematici jako vedlejší pracoviště napomáhající koncentraci, lézt se totiž mus inteligencí a rozvahou. Podle těchto matematiků – horolezců/amatérů/začátečníků – musí mít kvality jako jsou především zodpovědnost, smysl pro humor, zdravá tvrdost a schopnost snáš horolezectví, když se umí, v podstatě nepovažují za rizikový sport. V převaze matematiků se rozhodně neztratily dvě dívky studující dějiny umění, Tereza na KT na FF UK, které k pokusu zdolat lezeckou stěnu přiměly kromě zvědavosti také pocity výjime neobvyklosti. „Ke stěně se jen tak nedostane, kdežto aerobic, plavání nebo atletiku můžete trénovat každ vážně Tereza, zatímco čeká, až bude volný jeden z instruktorů. Lezení dívky nikdy nezkusil postupovat krok za krokem od upoutání se do sedáku, vázání uzlů na lanech, zacházení s nim lezeckého pohybu. Na umělecký dojem ze samotných stěn zřejmě nebudou mít v tu chvíli čas. (Marie Kohoutová)