Erasmus očima třech finských studentek ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Mari Jännetyinen, Milla-Mari Naukkarinen a Minna Lappalainen jsou tři finské studentky pro Erasmus, které během zimního semestru 2009/10 studovaly na Univerzitě Karlově v Praze. Str studiem oboru Výtvarná výchova na Pedagogické fakultě, což jim dalo jedinečnou možnost por výuce tohoto předmětu na Univerzitě Karlově a jejich domácí vysoké škole, Laponské univerz Během svého studijního pobytu v Praze se dívky zapojily do doprovodného erasmovského progr dělá školu [ URL "http://www.europamachtschule.de/"] , který na Univerzitě Karlově zabezpe Club Filozofické fakulty. Celkem odučily 24 školních hodin na Základní umělecké škole Oleš Požádali jsme je o rozhovor o jejich studiu v Praze a účasti v tomto dobrovolnickém progra Vaší domácí univerzitou je Laponská univerzita v Rovaniemi, jedna ze dvou finských univerz studijní program Výtvarná výchova. Tento rok jste strávily jeden semestr na katedře výtvar Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak se tyto dvě univerzity liší, co se výu týče?  Minna: Jedním z hlavních rozdílů je, že katedra výtvarné výchovy je na Univerzitě Karlově Pedagogické fakulty, zatímco na Laponské univerzitě probíhá výuka výtvarné výchovy na Faku designu. Naše domácí univerzita má tedy odlišný přístup k výuce umění, ale katedra spolupr fakultami Laponské univerzity a studenti výtvarné výchovy v Rovaniemi musí absolvovat něko na Pedagogické fakultě. Studium je možné ukončit titulem bakaláře, magistra nebo doktora u umění a design). Milla-Mari: V oblasti výuky umění stejně jako dalších oborů se naše domácí univerzita zamě a arktická témata v souvislosti s tím, že Laponská univerzita je nejseverněji položenou un Evropě. Naše vysoká škola spolupracuje také se sektorem cestovního ruchu, protože turismus nejvýznamnějších odvětví v Laponsku.  Jaká je nabídka Pedagogické fakulty v Praze pro výměnné studenty oboru výtvarná výchova? V zvláštní kurzy pro studenty výtvarné výchovy programu Erasmus, jako je zvykem u řady jinýc oborů, nebo jsou přednášky společné pro české i zahraniční studenty? Minna: Některé kurzy jsou zaměřené jen na studenty programu Erasmus, ale měli jsme možnost i kurzy společně s českými studenty. Myslím si, že pro nás bylo velmi důležité chodit na b protože jinak by bylo těžké seznámit s českými kolegy. Mně osobně kombinace běžných kurzů určených pro erasmovské studenty velmi vyhovovala. Vyučující k nám byli velmi milí, a poku problémy s porozuměním, tak nám čestí spolužáci pomohli. Milla-Mari: Naše oborová koordinátorka programu Erasmus v Praze, docentka Marie Fulková, v sil vytvoření programu pro výměnné studenty oboru výtvarná výchova. Tento rok se na něm po z Kanady, Andrea Dancer, která nás provedla celým semestrem a pomohla nám docílit nejlepší našich osobních výtvarných projektech; kromě toho nás také vzala do řady pražských galerií tedy, že nabídka na fakultě a celý náš pobyt v Praze určitě splnil naše očekávání. Ještě předtím, než jste se seznámily s programem Evropa dělá školu, jste měly zájem o peda České republice. Jak probíhají pedagogické praxe na vaší domácí univerzitě? Milla-Mari: Pedagogické praxe jsou na naší domácí univerzitě velmi dobře zorganizovány. Ně škol v Rovaniemi přímo spolupracuje s Laponskou univerzitou. Praxe pro nás domlouvá univer nemusíme školy sami oslovovat. V těchto školách pracují také školení instruktoři, kteří ná praxí mentorují. Každý rok studia máme jednu pedagogickou praxi a délka praxe závisí na je začínáme v první třídě základní školy a její délka je 30 hodin (samostatná výuka, mentorin dohromady) a poslední, pátá, probíhá na střední škole a obnáší 70 hodin. Mari a Milla-Mari jsou v šestém ročníku a po návratu do Finska se chystají pracovat na svý pracech. Minna je ve třetím ročníku studia. Až ukončíte studium, chcete jít učit a nebo má Mari: Mně se pobyt v Praze líbil natolik, že jsem se rozhodla si ho prodloužit i na letní pracovat zde na své diplomové práci. Po promoci se budu s největší pravděpodobností ucháze zaměstnání, ale mám zájem i o různé umělecké projekty. Doufám, že se mi v každém případě p do nějakého projektu v oblasti umění nebo výtvarné výchovy. Také přemýšlím o práci v zahra Finsku. Minna: Já ještě určité plány do budoucna nemám, ale samozřejmě bych chtěla pracovat ve výt Mám zájem o účast na různých uměleckých projektech, ale také si dokážu představit, že bych učitelka. Necháme se překvapit. Naštěstí si můžeme zapsat vedlejší předměty, které nejsou s uměním, takže máme možnost hledat si práci i v jiných oborech než jen umění a výtvarné v studenti si vybírají velmi rozdílné obory, aby například mohli učit více předmětů, pokud s Já osobně se momentálně soustředím jen na studium výtvarné výchovy.    Milla-Mari: Momentálně plánuji, že po promoci půjdu učit, abych získala reálnou zkušenost výchovy. S největší pravděpodobností se budu ucházet o učitelské místo na základní škole. bylo jít do zahraničí získat ještě jednu mezinárodní zkušenost, buď v rámci dalšího studia stáže.  Vaše učitelské projekty v rámci programu Evropa dělá školu se uskutečnily v jedné z pražsk uměleckých škol. Existují ve Finsku podobné instituce? Jak je ve Finsku strukturovaná výuk výchovy? Milla-Mari: Základní umělecké vzdělání je ve Finsku poskytováno komunálními a soukromými š získávají vládní granty na základě počtu obyvatel daného města. Poskytovatelé umělecké výu získat dotace na základě potvrzeného počtu odučených hodin. Základní umělecké vzdělání se základního vzdělání, protože účast na něm je dobrovolná, probíhá ve volném čase a poskytov požadovat odpovídající poplatky. Cíle a náplň výuky jsou určeny v národním vzdělávacím plánu Finského národního výboru pro Základní umělecké vzdělání má být cílené a postupovat z jedné úrovně do druhé. V prvních l mají seznámit s různými uměleckými oblastmi, technikami a materiály. Později se žáci mají do různých delších projektů. Celkově je záměrem uměleckého vzdělání podporovat schopnosti sebevyjádřování a rozvíjet jeho nadání potřebné pro další vzdělání ve zvolené umělecké obl Váš první projekt v Základní umělecké škole Olešská se zaměřil na finské Vánoce. Jak jste toto téma a co jednotlivé skupiny dětí malovaly nebo kreslily? Mari: Naše první hodiny v Základní umělecké škole Olešská byly naplánovány na prosinec, a inspirovalo k tomu, abychom si připravily hodiny zaměřené na finské vánoční svátky. Rovani studujeme, se nachází jen 5 kilometrů od polárního kruhu, kde podle pověstí žije Santa Cla si, že by bylo hezké dětem spolu s námi představit i naše město a způsob, jakým slavíme Vá cestou jak doslova přenést finské Vánoce do třídy bylo upéct finské vánoční cukroví a přev Santa Clausovy elfy. Hodiny naladily i nás, učitelky, do vánoční nálady. Pět skupin dětí, se kterými jsme pracovaly, mělo nakreslit nebo namalovat soba Santa Claus Rovaniemi a dostal se do Prahy. Některé děti malovaly Rovaniemi, jiné Prahu a další cestu soba do České republiky. Na závěr si každá skupina vzala razítko z bramboru, kterým na vel mapě Evropy označila, kudy běžel její sob. Tímto způsobem všech pět skupin dětí vytvořilo vlastních obrázků i jedno velké společné umělecké dílo. Milla-Mari: Téma a úkol zaujaly obzvlástě malé děti, které se zcela ponořily do světa pohá nálady. Celá řada výkresů vznikla na pozadí dojemných příběhů. Jak se dětem zamlouvaly finské Vánoce? Dozvěděly jste se na oplátku něco o českých vánoční Mari: Kontaktem s dětmi jsme zjistily, že finské a české Vánoce mají řadu společného, ale i rozdíly. Důležitou součástí těchto svátků v obou zemích je strávit čas s rodinou a užít a pokojného času. Malé děti ve třídě se samozřejmě těšily na dárky, které v Čechách nosí J Finsku Santa Claus. Santa Clause děti už znaly ze zahraničních filmů a knížek.  Mluvili jsme také o jídle a o tom, že ve Finsku je tradičním vánočním jídlem šunka, různé a salát z červené řepy a mrkve, kterému se říká rosolli. Stejně jako v České republice, i doma ozdobený stromeček. Důležitou součástí finských Vánoc je ale také návštěva sauny a hř zapalujeme svíčky za své zemřelé příbuzné.     Váš druhý projekt v Základní umělecké škole Olešská byl zaměřen na Kalevalu, finský národn nám tuto knihu krátce představit? Mari: Kalevala je finský národní epos. Byl sestaven a zapsán Eliasem Lönnrotem na základě vyprávění, které nashromáždil při cestách po Finsku a Karélii v 19. století. Kalevala (náz ”Kalevova země”) obsahuje příběhy lidí žijících na Severu. Začíná vyprávěním o stvoření sv se zlatýma očima a pokračuje příběhy o sporech mezi jednotlivými kmeny a vyprávěními o ces Hlavním hrdinou je muž zvaný Väinämöinen, který je popisován jako starý a moudrý muž s kou citerou ze štičí čelisti. Úkolem dětí v projektu zaměřeném na Kalevalu bylo namalovat, nakreslit nebo vymodelovat ”s tento tajemný předmět a v jakých technikách ho děti zobrazovaly?  Mari: Sampo je ústředním motivem Kalevaly. Je to kouzelný předmět popisovaný jako mlýn neb dokáže vyrobit vše, co si přejete a přináší svému majiteli štěstí. Byl vyroben kovářem Ilm pro paní dvorce Pohjola, královnu Severu. Sampo bylo darem pro královnu, aby souhlasila se dcery.  Na konci příběhu bylo sampo ale ukradeno a Kalevala upadla do zlých časů. Byla vys která měla získat sampo zpět, ale v rozhodující bitvě bylo sampo rozbito a ztraceno v moři Milla-Mari: Protože neexistuje žádné tradiční zobrazení sampa, nikdo neví, jak by mělo vyp třídě dostaly děti za úkol představit si, jak by sampo mohlo vypadat, a zobrazit ho ve tří podobě. Sampo mohly buď vymodelovat nebo udělat jeho reliéfní zobrazení z různých materiál látky, karton nebo plast. Myslím si, že to pro ně byl zajímavý úkol, protože některé děti o tom, jak by sampo mohlo vypadat v dnešní době a vytvářely ho tak, aby mohlo vyrábět něco přály.  Minna: V mojí třídě jsme dělali kolografii, což je jednoduchá grafická technika. Nejprve p svůj obrázek na čtvrtku za použití různých materiálů. Potom matrici pokryjete barvou a na obtisknete konečný obrázek. Děti vytvářely sampo z různých materiálů, jako jsou látky, pro papír. Pak jsme matrici nabarvili a tiskli konečné obrázky na tenký, průsvitný papír za po lisu. Mari: Moje třída dostala za úkol namalovat obrázek sampa spadlého na mořské dno po konečné vlastnictví. Děti pracovaly s vodovými barvami, protože jsem měla pocit, že to bude nejpři jak zobrazit vodu. Výsledné obrázky se mi velmi líbily, všechny se velmi vydařily. Pracovaly jste v základní umělecké škole s dětmi různých věkových kategorií. Se kterou sku pracovalo nejlépe a proč? Mari: Mně se většinou nejlépe pracuje s malými dětmi, a tak tomu bylo i tentokrát. Hodiny tak, že tématicky nejlépe vyhovovaly právě této věkové skupině. Kouzlo Vánoc je pro malé d a dokáží ho přenést i na dospělé. Příběh soba, který utekl Santa Clausovi, byl nejzábavněj a také příběh o sampu měl největší ohlas u této věkové skupiny, protože malé děti mají tol představivosti, že je pro ně snažší se vžít do mýtického světa legend. Minna: Ráda pracuji s dětmi všech věkových kategorií, ale také si myslím, že naše témata b pro malé děti. Úkoly pro starší skupiny jsme odpovídajícím způsobem upravily. Milla-Mari: Stejně jako Mari, i já nejraději pracuji s malými dětmi, protože obvykle nemaj Začnou pracovat hned, jak se dozví téma práce a jejich nadšení je tak skutečné! Nikdy mě n překvapovat svými úžasnými nápady a nespoutanou fantazií. Někdy mi připadne, že starší stu více povzbuzení a přesvědčování a také více vysvětlování, než jsou připraveni začít pracov výkresu. To bylo v tomto případě těžké, protože bylo obtížné se studenty skutečně komuniko jazykové bariéře. Protože nemluvíte česky a děti a vyučující ve škole neovládají plynně angličtinu, musely j za pomoci tlumočníků (studentky Filozofické fakulty Veronika Víšková a Kamila Mádrová). By obtížné? Mari: Pracovat přes tlumočníka bylo občas těžké. Bylo problematické mluvit s žáky během ho jich na jejich práci nebo ji komentovat a chválit. Také to bylo trochu matoucí pro děti, k svoje hotové práce ukázat tlumočníkům spíše než nám, učitelkám. Ale i tak to byla dobrá zk příležitost seznámit se s českou uměleckou školou. Nemyslím si, že by docházelo k nedorozu a námi, ale musely jsme pracovat intenzivněji, abychom získaly zájem studentů, což je v ta obtížné, i když mluvíte stejným jazykem. Celkově ale spolupráce s tlumočníky probíhala vel jsme se naučily také hodně o umění tlumočit. Minna: Byla to zajímavá příležitost pracovat s tlumočníky – myslím si, že naše spolupráce dobře. Za běžných okolností, když mluvím stejnou řečí jako děti, si se žáky ráda povídám a osobní kontakt. Tentokrát to bylo náročnější, ale myslím si, že se nám povedlo vytvořit bě atmosféru, i když jsme nekomunikovali společným jazykem.  Milla-Mari: Učit za pomoci tlumočníka bylo novou zkušeností pro nás všechny, ale spoluprác byla dobrá a nálada ve třídě výborná i přes tuto překážku. Jen jsme musely vzít do úvahy r kterých bychom jinak nepřemýšlely: musely jsme výrazněji artikulovat, mluvit jasně a použí aby bylo pro tlumočníky jednodušší překládat naše instrukce. Množství informací, které jsm předat, bylo potřeba zredukovat na půlku, protože to trvalo dvakrát tak dlouho, než se inf skutečně dostaly.  Pro mě bylo nejtěžší, že jsem nemohla přímo komunikovat s dětmi. Vždy jsem si myslela, že vytvořit si důvěryhodný a otevřený vztah k žákům tím, že s nimi člověk mluví, ale v této s občas připadala od žáků vzdálená a bezmocná. Ale celkově si myslím, že jsme s tlumočníky s dobře a že to pomohlo dotvořit dobrou náladu ve třídě. Jak se vám líbil koncept základní umělecké školy a jaká byla spolupráce s učitelkou ve tří Horká)? Mari: Myslím si, že učit v základní umělecké škole je velmi vděčná práce, protože žáci ve o umění. Je to skvělá příležitost pro děti a mladé lidi, jak ukázat a rozvíjet svůj talent standartní školní výuka nenabízí mnoho hodin umění. S participující vyučující se nám praco O hodinách jsme společně mluvily a paní učitelka Horká se s námi podělila o své zkušenosti umělecké škole. Milla-Mari: Jsem za tuto zkušenost velmi ráda, protože jsem ještě nikdy neučila ve škole j umělecká škola Olešská a také jsem nikdy neučila v cizím jazyce v zahraničí. Spolupráce s třídě byla výborná. Ve škole jsme byly vřele přivítány a vyučující nám nabídla svoji asist jsme měly několik poučných rozhovorů a myslím si, že my i učitelka jsme se dozvěděly řadu zemích, vzdělání a kultuře. Děkuji za rozhovor Ivana Herglová