Kdokoli s Indií zachází, nevystačí jen s angličtinou. Univerzita Karlova hostí mezinárodní indologickou konferenci ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Oceněním nepřetržité péče o rozvoj studií a všech oblastí vědeckého bádání vztahujícímu se subkontinentu a zejména důrazu, jaký česká indologie od poloviny minulého století kladla n moderním jazyků Indie, což byl v té době ve světě průkopnický čin, bylo rozhodnutí uspořád půdě Univerzity Karlovy mezinárodní konferenci „Indological Studies and Research: Language History and Culture - Indological Identities.“ Dvoudenní konference začala v Císařském sál dopoledních hodinách uvítáním delegátů z Indie, ČR, Chorvatska, Polska, Litvy a Bulharska. zleva: C. Rajendran, University of Calicut, Kerala, Siniruddha Dash, University of Madras Konferenci spolu s Ústavem jižní a centrální Asie FF UK upořádaly Velvyslanectví Indie v Č pro kulturní vztahy z Nového Dillí. Zúčastnilo se ho dvacet odborníků z Univerzity Vilnius Karlovy, University of Madras, Jagelonské univerzity Varšava, Orientálního ústavu AV ČR, U Džaváharlál Néhrú University, University of Calicut, Kerala, Univerzity Sofie, University Andhrapradéš, Panjab University, Chandigarh, Pondicherry University a Univerzity Varšava. Účastníci konference se věnovali takovým odborným okruhům jako jsou „Tradice gramatiky a j ve starověké Indii,“ „Část a celek – most mezi indologií a identitou v dnešní Indii,“ „Isl zkušenosti jižní Asie a jeho vliv na politiku, společnost a kulturu,“ „Poznámky k jazykové a historické interpretaci Kabira,“ „Význam výuky moderní indické historie v indologii,“ „I sociálních vědách pohledem střední Evropy,“ „Indologie ve virtuálním prostoru (e-Space)“ a část příspěvků konference byla věnována seznámení delegátů se současným stavem, statusem a indologie v jednotlivých zemních střední Evropy (Chorvatsko, Polsko, Litva) a s tradicí in studií na jednotlivých evropských univerzitách. Indologie může být příkladem situace, kdy vědecký obor má problémy sám se sebou – tedy s v – a to z mnoha příčin. „Obor je velmi široký," říká prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc., ředitel Ústavu jižní a centrální Asie FF UK, "začínal v Evropě v 19. století poté, co indický génius, tedy ta historická stránka indického génia, prozradil Evropanům, že jsou si jazykově blízcí. William Jones v Kalkatě roku 1786 přednesl slavnou přednášku o tom, že sanskrt, řečtina, latina a další evropské jazyky jsou příbuzné a to dalo podnět k velmi systematickému studiu." „Během 19. století se obor postupně konstituoval tak, že byl velmi filologický, protože ta tradice filologického bádání, a jen postupně se během 20. století začal obracet i k jiným nejen literatura a jazyk a samozřejmě i srovnávací jazykověda, to vše bylo módní v 19. sto to otázky, které si zejména v dnešní době, kdy svět je stále menší a Indie je jedna z před počtu obyvatel i co do síly očekávání budoucnosti, musíme klást. Na jedné straně my ty jaz musíme je učit, protože kdokoli s Indií zachází, nevystačí jen s angličtinou, to je falešn druhé straně proto, že oni pořád ještě prožívají své jakoby národní obrození, kdy emancipa s jazykem v jednotlivých regionech jsou neustále velmi silné. Takže v dnešní globalizované indologie najít optimální kombinaci – bez jazyka se to neobejde, a k tomu musíme znát kult Indie, ale zároveň by indologie měla zahrnovat politologii, sociologii a další obory,“ řík (Marie Kohoutová)