Jsou archiváři historikové? Univerzita Karlova hostí mezinárodní konferenci archivářů vysokých škol a vědeckých institucí ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Pohled na odlišné tradice a pojetí archivní práce i samotné archivářské profese přináší me konference archivářů, která dnes začala v Modré posluchárně Karolina a která potrvá do 3. organizátory jsou spolu s Ústavem dějin UK a archivem Univerzity Karlovy Masarykův ústav a věd ČR. Výroční konference archivářů vysokých škol a vědeckých institucí je také prostorem požadavky nové, postmoderní „doby elektronického záznamu,“ nad vztahem mezi archivy a hist novou perspektivou se zvláštním zřetelem ke specifickému postavení univerzitních archivů. Jak v úvodu konference zdůraznila Juliane Mikoletzky, šéfka Section on University and Research Archives (SUV), téma konference „Archivní tradice a praxe: Jsou archiváři historikové?“ není jen formální, obecně položenou otázkou a není jen o tom, jak sbírat a uchovávat archivní dokumenty; je mimo jiné také o aktivní roli a vlivu archiváře při výkladu a „psaní" historie. Příkladem takového vlivu mohla být hned první panelová diskuse zahajovacího odpoledne na téma: „Slunce, moře a písek? Role archivářů při definování post-koloniální historie Západní Indie,“ autorů Cherri Ann Beckles, Sharon Alexander-Goodinga a Stanley Griffina. „Je objektivní rozhodování v archivech mýtem?“, táže se svým příspěvkem nazvaným Vystoupen William J. Maher, jeden z prvních řečníků konference. Obrácenou otázku naopak pokládá Matě historikové archiváři? Možnosti a limity psaní univerzitní historie.“ Konkrétním problémům práce a archivní praxe, akvizic, oceňování a popisu archiválií, národních i mezinárodních univerzitních archivů, digitální knihovně evropského registru historických pramenů, úloze společností při uchovávání historického dědictví, ale i archivování umění – roli archiváře oblasti umění a designu –  byla věnována další témata přednášek a diskusí přítomných odbor Sešlo se jich na čtyřdenní pražské archivářské konferenci téměř pět desítek z 19 států: Če Francie, Španělska, Norska, Barbadosu, Švédska, Spojených států, Velké Británie, Spojených emirátů, Kanady, Polska, Jamajky, Lotyšska, Severního Irska, Rakouska, Belgie, Švýcarska, Brazílie. Aby účastníci konference osvěžili po namáhavé práci své smysly pohledem na krásu pro ně připravili exkurze a prohlídky Karolina, světoznámé knihovny Strahovského kláštera, památky kláštera v Plasech a také společenská setkání. (Marie Kohoutová)