Karolinský dialog Jaroslava Fragnera - 35 let od dokončení obnovy Karolina a jeho a ****************************************************************************************** * Karolinský dialog Jaroslava Fragnera - 35 let od dokončení obnovy Karolina a jeho areálu ****************************************************************************************** Mezi historickými památkami České republiky zaujímá Karolinum jedno z nejčestnějších míst. stavební komplex s gotickým jádrem, nepřetržitě využívaný pro potřeby univerzity více než kontinentální Evropě zcela ojedinělý. Není jen symbolem nejstarší středoevropské univerzit kulturní památkou českého národa; zde se spoluvytvářela česká kultura a národní dějiny. Václav IV., snažící se dostát odkazu svého otce, věnoval roku 1383 Karlově koleji sídlo no palác královského mincmistra Jana Rotleva se po nutných stavebních úpravách stal centrem c Budova se postupně rozšiřovala a podstupovala v průběhu staletí další stavební úpravy. Kaž na tváři Karolina více či méně zřetelný či trvanlivý otisk, jeho slohová podstata ale zůst Chronický nedostatek prostředků ji uchránil před zásadními přestavbami. Barokní adaptace p významné, ale nikoli podstatné zásahy do stavebního organismu Karolina. Cenou, kterou za t platilo, bylo nezadržitelné chátrání jeho konstrukce. Na tom nic nezměnila ani rekonstrukc sporná, karolinského arkýře z konce 19. století. Do 20. století tak vstoupilo Karolinum oh stavební podstatě. Blížící se výročí založení pražského vysokého učení vedlo univerzitu, nikoliv v této souvi Karolinum rekonstruovat. Byla vytvořena Komise pro obnovu Karolina, podniknuta veřejná nár průzkum i některé nutné zabezpečovací práce, pokud ovšem dostačovaly finační prostředky. P okupace. Naštěstí postup a posléze konec války nedovolily provést zamýšlenou zásadní přest Rozhodující obrat přinesl až rok 1945. Vládní rozhodnutí o generální rekonstrukci již neje areálu, tvořeného dalšími budovami získanými univerzitou, dalo pracím zcela novou dimenzi projektantem se stal architekt Jaroslav Fragner, profesor Akademie výtvarných umění, stojí závažnosti svěřeného úkolu. Ponechat vše architektonicky cenné a vytvořit nový prostor pro syntetizovat staré a nové v nový, umělecky svébytný a funkční celek Precizní a neústný Fragner přistoupil k rekonstrukci pietně, ale bez zbytečného sentimentu kvality, která kladla základní otázky architektonického ztvárnění a současně přinášela i n tvůrčím dialogu zbavil Karolinum nánosů bezcenného balastu, vnesl do něj vzduch, světlo a na nositele sjednocující ideje přirozené ušlechtilosti a vznešenosti. Jeho organická, vnit uměleckého výrazu s monumentální přesvědčivostí, bez prostorových a slohově násilných hiát První etapa téměř čtvrt století trvající rekonstrukce se zaměřila na Velkou aulu a přilehl dokončena rekonstrukce starého Karolina, především reprezentační prostory a tzv. Vlastenec Třetí etapa, zásadně ukončená v roce 1969, dva roky po Fragnerově smrti, zahrnovala rekons zodpovědností jako k rekonstrukci Karolina. Zdevastovaný stav objektů, některé byly vyhoře samy určily řešení. Některé domy byly zbourány, z většiny ostatních byla ponechána sklepen dispozice. Fragner vyšel z logiky prostoru středověkého Karolina, propojil je s provozně v se stal Čestný dvůr se vstupem do rektorského křídla, logický, dynamicky jednotný prostor architektonického vrstvení; přejímání a pokračování jako tvůrčího východiska. Fatální rok 1948 a jeho důsledky poznamenaly i rekonstrukční práce, zvláště třetí etapu. F vyznění, v němž architektonický detail hrál mnohdy dominantní úlohu, negativně ovlivnilo i řemesel. Fragnerova architektura, ač ochuzena, však nezjalověla, nesklouzla do bezmyšlenko Obnova Karolina a jeho areálu je bezesporu vyvrcholením Fragnerovy tvorby a jedním z nejvý organismu je dílem, které můžeme zajisté obdivovat nebo s ním naopak polemizovat. Musíme h dílo v části i v celku. Respektovat a oceňovat musíme i práci těch, kteří vynaložili všech dalším generacím. Jiří Přenosil, AUK