Projev rektora – 20 let od založení Fakulty sociálních věd ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Spectabiles, honorabiles, cives academici, vážené dámy a pánové, milí kolegové, přátelé, gratulanti a příznivci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, oslava narozenin je radostný společenský rituál, při kterém se scházejí ti, kteří mají k o vztah, žijí s ním ve více či méně úzkém (mnohdy takřka rodinném) společenství, nezřídka s identické zájmy, řeší společné problémy – a v neposlední řadě ho zpravidla také mají rádi. takových narozeninách stvrzujeme svůj vztah k jubilantovi a v zásadě tak vlastně i deklaru provázet ho dál na společné cestě (v dobrém i v tom horším), protože k němu cítíme respekt sympatie, protože je nám s ním dobře. A toto všechno činíme každý za sebe a po svém, neboť náš vztah vyvěrá především z našich d prožitků a zkušeností, ze společného soužití s jubilantem, jež nutně provází i radost a sm společných nálezů a ztrát. Teprve skrze tuto všední každodennost pak s ním dospíváme až na svátečních, jako je tento. Neznám žádný zásadní důvod proč by toto všechno nemělo platit a proč bychom to takto nemoh a prožívat i v případě, je-li tímto oslavencem fakulta. Vítám vás, dámy a pánové, zde ve Vlasteneckém sále a je mi ctí i potěšením setkat se tu s příležitosti 20. výročí založení druhé nejmladší fakulty naší Univerzity Karlovy – Fakulty věd. Psal se červen porevolučního roku 1990 a nikdo z těch, kdo tehdy s dobrými úmysly, al minimálními zkušenostmi ze života ve svobodné akademické obci stáli u zrodu nové fakulty, tušit, jakým způsobem, do jaké míry či dokonce zda-li vůbec se tyto úmysly naplní. V tuto fakulty i univerzity) historickou chvíli bylo učiněno to, co totalitou zdevastované společ obory tolik potřebovaly. Vznikla zde solidní báze pro jejich konstituování a svobodný rozv to zejména na poli sociologie, politologie, ekonomie a budoucích mezinárodních a komunikač studií.                                                                                    U těchto historických počátků stála řada významných osobností, z nichž řada dnes také přic popřát, neboť jí zůstali věrni. A na děkanském stolci postupně usedli ti, kteří ji formova jí její (a také svou) tvář. Čistá osobnost a první porevoluční děkan Čestmír Suchý, „zkuše výmluvností od Pánaboha Miloslav Petrusek, na jehož rady pamětníci dodnes vzpomínají, char Lubomír Mlčoch, elegantně překračující hranice svého oboru (jak se na děkana sluší a jak s a Jan Ámos Víšek, jenž rozvinul a stabilizoval jejich odkaz tak, že Fakulta sociálních věd důstojné, nepřehlédnutelné a svým způsobem jedinečné místo v akademickém svazku Univerzity To je bezesporu zásluha nejen těch, kteří působili v jejím čele, ale také (a v řadě prakti možná především) i těch, kteří stáli jako jejich opora za nimi, ale především jako jejich nich. Bez nich, bez tohoto dělného společenství spřízněných volbou, by totiž jen stěží (pa dokázali realizovat své děkanské programy a naplňovat své vize. Protože fakulta, to jsou k individuality, jež navzdory své jedinečnosti tvoří tým, který táhne za stejný provaz (a to vždy stejným směrem). Těm všem, kteří jsou ochotni a schopni tomuto dostát, je třeba poděk aby právě tato soudržnost, sebezáchovná vnitřní koheze a smysluplná kontinuita zůstaly tét zachovány. Protože si je zaslouží a protože je potřebuje. Stejně jako potřebuje kreativní a vůdčí osobnosti, etablované ve svých oborech a uznávané diskurzu, osobnosti schopné dostát svým programům a projektům, formulovat nové vize a čeli výzvám. Neboť tyto nepochybně přijdou a budou mnohdy vyžadovat rozhodnutí odvážná, ale nik flexibilní, ale nikoli impulsivní, rozhodnutí uvážlivá a zralá. Chtěl bych Fakultě sociální věd popřát právě takovéto prostředí pro její další směřování a každá vydobytá pozice není dar jednou provždy daný, ale něco, co je třeba neustále potvrzo a obhajovat. Všichni víme, že dobré jméno je křehký statek, který se velmi obtížně vytváří lehce ztrácí. Přeji této fakultě, aby své dobré jméno dále posilovala, přeji jí studenty, rádi studovat, absolventy, kteří se k ní budou hrdě hlásit, a talentované vědce a učitele, spojí svůj život. Přeji jí, aby to byla fakulta erudovaná a fakulta slušná a její sebevědomí bylo vždy prová odpovědnosti. A byl bych rád, kdyby všichni, kteří jí projdou, mohli vždy nahlas a zřeteln byla nejlepší (nebo alespoň dobrá a naplněná) léta jejich života. Přeji to vám, sobě, nám univerzitního QUOD BONUM, FELIX, FAUSTUM, FORTUNATUMQUE EVENIAT.