Idea slovanské mise. Zvláštní úkaz na kulturní mapě Evropy. O Konferenci mladých slav ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** „Jsem rád, že se můžu zúčastnit zahájení dalšího z řady vědeckých sezení mladých slavistů této akce se už stává tradice. Doufám, že pod záštitou Ústavu slavistických a východoevrop bude pokračovat i nadále, byť z mladých slavistů se jistě stanou slavisté starší a posléze už to chodí,“ přivítal s úsměvem účastníky 6. Konference mladých slavistů doc. PhDr. Rudol ředitel ústavu. Dvoudenní mezinárodní konference za účasti padesáti delegátů ze čtrnácti e uskutečnila 4. a 5. listopadu 2010 v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Konference mladých slavistů je projektem studentů a doktorandů Ústavu slavistických a vých studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚSVS FF UK). Cílem akce je umožnit setkáván odborníků, vytvořit prostor pro prezentaci výsledků jejich badatelské činnosti a fórum pro rozmanitých vědeckých metod a pohledů na slovanský areál. Na konferenci jsou zváni student slavistických pracovišť v ČR i ze zahraničních univerzit. své mladé kolegy přivítali také organizátoři konference Sandra Vlainić a PhDr. Marek Příhoda Ph.D., vedoucí semináře východoevropských studií Tématem letošní slavistické konference byla „Etnicita slovanského areálu (historické promě stav),“ rozdělená do dalších pěti sekcí: Etnicita a etnogeneze prizmatem slovanských jazyk etnika a jejich jazyky ve střední a jihovýchodní Evropě, Kultury a jazyky mezi internacion národní exkluzivitou, Historický mýtus a jeho role při konstituování moderních národů a Ot sebeidentifikace v literatuře 19. a 20. století. Slavisté byli rozděleni na dvě pracovní s jedna vybraná témata diskutovala z hlediska filologického, druhá z hlediska kulturněhistor zaznělo referátů: Česká republika 13, Slovensko 7, Ukrajina 6, Chorvatsko 5, Polsko 4, Rus Bělorusko 2, Srbsko 2, Makedonie 1, Francie 1, Slovinsko 1, Rakousko 1 a Velká Británie 1 Zvolení tématu konference má hlubší důvody. Hov nich doc. Chmel: „Už před pěti lety jsme se pok zásadnější reformu slavistického studia, jak to z názvu vaší konference. Tradiční filologickou jsme transformovali na slavistiku areálovou a a pojali také etnicitu, to znamená, že do areálu jsme inkorporovali i jazyky, literatury a kultu nejsou slovanské, ale v tomto regionu na sebe v působí, a které byly ve slovanském moři spíš iz integrovány. Takovým způsobem se do našeho ústa balistika, hungaristika, rumunistka a dokonce a doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc., ředitel ÚSVS FF UK „Jsem výjimečně rád, že se v referátech reflektuje donedávna ne příliš zdůrazňované téma a minorit, zejména jazyků národnostních minorit, které nejsou vždycky slovanské, ale je třeb na sebe působí jazyky menšin a většiny. Témata, která jsou předmětem vašeho vědeckého zájm i s aktuálním stavem celkového společenského vývoje v tomto regionu a v širším slova smysl souvisí s identitou, národní identitou, menšinovou identitou, sebeidentifikací s globální partikulární národní a národnostní exkluzivitou. To vše jsou témata, která přináší nová re se musí vyrovnat i moderní slavistika.“ Uznání organizátorům a především výděkan Filozofické fakulty UK doc. PhDr. Michal Stehlík, předchozích slavistických konferencPh.D.etošnímu tématu vyslovil také děkan Filozofické fakulty UK doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.: „Vidím-li výstupy z jednotlivých ročníků konference, musím konstatovat, že vaše akce je dlouhodobě zajímavá a úspěšná. Těší mě soustředění mladé generace slavistů na témata, která překračují úzký rámec konkrétního oboru ať již lingvistiky, historie nebo etnologie, a že se propojují a zkouší spolu hovořit. Je to jeden z momentů, které jsme se pokoušeli do pražské slavistiky vnést, a který má konkrétní, úspěšné výsledky a jsem za ně rád.“ Prof. PhDr. Vladimír Svatoň, CSc. Startovací, zásadní příspěvek, od kterého se odv konference Prof. PhDr. Vladimír Svatoň, CSc.: „V badatelů dává lepší odpovědi na otázky položené zapomenuty a nastupující generace nastoluje otáz slavistice, které se ocitla v situaci radikálně podoba. Slovanstvo bylo tradičně chápáno jako zv a hodnoty přirozeného společenství především v r literatur, a uchovalo si i mentalitu ranného kře moderním racionalismem a individualismem." „Zkušenost 20. století poskytla nepřeberný počet dokladů, že tomu tak není. Slovanská etni na všech excesech moderní historie, na válkách, bestialitě i totalitních režimech. Nebyla jiné národy, ale nebyla ani lepší. Nakonec na sklonku 20. století se stala hlavním motivem o nápravu poměrů touha připodobnit se co nejvíce Evropě západní především v konzumním a be životním stylu. I umění se inspirovalo převážně západními výboji nebo dokonce módami. Tak slovanské mise.“ celý text přednášky prof. Svatoně [ URL "IFORUM-9971-version1- Vladimir_Svaton_Konference_mladych_slavistu.doc"] sborník příspěvků z loňské Konference mladých slavistů (Marie Kohoutová)