****************************************************************************************** * Projev rektora UK prof. Václava Hampla 17.11. 2010 ****************************************************************************************** Dobrý večer, vážené dámy a pánové, Srdečně vás všechny vítám na tomto našem tradičním univerzitním slavnostním setkání při př jednašedesátého výročí studentské revolty proti nastupující totalitě a následného nacistic proti českému studentstvu a českým vysokým školám. Postoje našich studentů oslovily světov do té míry, že ještě v první polovině druhé světové války byl 17. listopad prohlášen Mezin studenstva. A studenti tomuto svému svátku nemohli udělat větší čest, než když téhož dne o později zažehli řetězovou rekci, která další totalitu – tentokrát komunistickou – svrhla. mezníky vyznačují symbolický počátek a symbolický konec „temných let“ našeho národa, vyzna a namnoze traumatické období dějin naší alma mater. Obracíme-li se k nim, musíme vzpomenou z řad našich učitelů i studentů, kteří zahynuli v lágrech a na popravištích především naci také komunistického režimu nebo kteří padli na frontách II. světové války v řadách exilový kterých statečně odešli dobrovolně a často navzdory velkým obtížím a nebezpečí. Musíme vzp studenty, učitele i absolventy naší university, kteří museli z rasových i politických důvo a jejichž intelektuální potenciál nemohl pomoci rozvoji a zrání české společnosti a naší u nebo tak mohl učinit jen nepřímo nebo se zpožděním, nejednou desítek let. Měli bychom si p mladé a nadané lidi, kteří v těžkých desetiletích nacismu a komunismu nesměli studovat neb jim nebylo umožněno studovat ty prestižní obory, které jim byly blízké, pro něž měli nejvě motivaci. I o ty nás všechny, naši společnost a zejména naši universitu okradla ona temná Měli bychom ale vzpomenout i všech těch, kdo přes tyto těžkosti nevzdali své úsilí a za ne svízelných podmínek dokázali udržovat kontinuitu studia, výuky a vědecké práce: hovořím o přednáškách v lágrech, věznicích a později v tajných kroužcích a podzemní universitě předl období, o českých studentech, kteří za války i v poválečných desetiletích dostudovávali na svobodných universitách, o vědcích, kteří se dokázali akademicky uplatnit v emigraci – a k na svoji vlast a vykonali mnohé pro to, aby se nám po revoluci roku 1989 velmi rychle poda plynulé začlenění do mezinárodní komunity vědců. 17. listopad roku 1989 nám dal svobodu a umožnil, abychom tuto svobodu kultivovali ve form institučně zbudované a právně zakotvené akademické samosprávy a autonomie. Po létech nesvo 17. listopadu 1989 opět stali obcí těch, kdo studují a kdo vyučují, těch, kdo se na svobod půdě scházejí k řešení vědeckých problémů a k diskutování závažných společenských otázek. Otevřela se nám vynikající příležitost oživit universitu jako dělné, mezinárodní a svobodn lidí zaujatých vědou a její rolí ve společnosti. Universita Karlova těchto příležitostí za dekády hodně využila. Vytvořili jsme kvalitní a produktivní síť partnerství, která obepíná Z instituce nahlížené významnými světovými univerzitami zpočátku s opatrností až nedůvěrou průběhu 90. let a o to více dnes stali tak vyhledávaným partnerem, že si své protějšky peč s ohledem na jejich prestiž a vědecký a studijní přínos spolupráce. UK je dnes universitou největších akademických mobilit mezi evropskými i světovými universitami. Vzhledem k tomu, že dnes má plný smysl pracovat, podáváme také nesrovnatelné větší a lepší dříve: za oněch 21 porevolučních let se zhruba zesedminásobila vědecká publikační aktivita Z akademické instituce s tak malou vědeckou publikační produkcí, že by se bývala ani neobj světových rankingů (kdyby tehdy existovaly) jsme se dnes v rodině světových vysokých škol 1.5% výkonnostně nejlepších. Nejde jen o znásobení a zefektivnění našeho výzkumného úsilí uplatnit naše výsledky na světovém fóru. Prosadili jsme se i jako relevantní partner insti mají vědeckou práci  za svůj jediný a dostačující úkol. V 50. letech panovala sovětským mo představa, že výzkum patří akademii věd a universita pouze pedagogicky zprostředkovává jeh Toto bolševické vyhnání vědy z univerzity je dávnou minulostí. Dnes máme prakticky stejně mezinárodně úspěšnou vědeckou publikační produkci jako souhrn ústavů AV, a to – mimochodem počtu akademických pracovníků. Nezapomínáme přitom, že spolu s výzkumem je naším zásadním a nenahraditelným posláním příp vědecké nebo šíře akademické generace, výchova špičkových expertů, které potřebuje společn na ne právě malé výzvy globalisace.  UK se otevřela studentům a celé české společnosti: Ve rokem 1989 máme dvojnásobek studentů. V nabídce výuky máme širokou paletu oborů, učíme sko striktně technických oborů. S předstihem a s daleko menšími problémy než jaké jsou diagnos většině západoevropských zemí, jsme se zapojili do boloňského procesu.  Opět na rozdíl od zemí se snadnější nedávnou minulostí se můžeme pochlubit minimální nezaměstnaností našich i v evropském a světovém měřítku. Ohlížíme –li se na těch 21 porevolučních let, můžeme s hrdostí říci, že závazek a odpovědn evropské společnosti, kterou UK přijala spolu s porevolučním ohromným rozšíření horizontu svobody a autonomie, byla vrchovatě naplňována, že se tato důvěra českého státu a veřejnos kreativitu nejstarší  středoevropské university nebyla zklamána. Zkusme se proto dnes na chvíli společně zasnít a představit si, kde můžeme stát za další d jestliže nepolevíme z nároků na naši výkonnost, kompetenci a kritičnost. Pokud budeme své schopnosti, talent a nadšení svobodně a autonomně rozvíjet nejméně stejně jako tomu bylo dosud, pokud udržíme atraktivnost UK pro mladou generaci a dokážeme průběžn vědecký i učitelský potenciál aniž bychom ztráceli moudrost a nadhled generace našich doye pravděpodobně pokračovat i dosavadní nárůst vědecké produkce UK.  Myslím, že máme reálnou oborů hodně přiblížit i tak prestižním institucím, jako jsou kupříkladu university v Oxfor Dnes vytváříme – s vědomím, že to není jednoduché přesně změřit - ročně přibližně 40% toho Oxford. Před 20 lety, na začátku našeho svobodného nadechnutí,  to bylo míň než 10%. Průmě aktivita akademického pracovníka u nás ovšem zatím ještě pokulhává za těmito evropsky čeln nejsme tedy na žádném nepřekročitelném maximu. O stabilisaci a další rozvoj směrem k akcen   naší práce, tak, aby docházela uznání světové komunity vědců, je třeba aktivně pečovat. víc, že stávající hodnotící a motivační mechanismy státního hodnocení a financování vědy m oborech (a to zvl. v humanitních a společenských vědách) motivovat spíše k preferenci množ její kvalitou. Tomu je nutné čelit etablováním mezinárodních standardů úplně všude na naší V budoucnosti, o které uvažuji, bude na UK přibývat pracovišť, která nejen že budou vysíla zvláště doktorské, a akademické pracovníky na partnerské zahraniční univerzity, ale která magnetem pro stáže nadaných mladých akademiků z ciziny. Tvrdé úsporné programy řady západn možná přivanou vlnu zájemců o finančně dostupné a přece kvalitní studium. Snažme se, abych mohli vybírat a vychovávat partnery s velkou budoucností. Využijme problémů dnešní doby pr naší university. Vědeckou kapacitu UK dále posílí vyřešení problematiky univerzitních nemocnic a prohlouben těsných vztahů s kvalitními pracovišti ústavů AV. Kombinací těchto faktorů a proaktivních se naše univerzita v budoucnu stane domovem i několika světově nejprestižnějších vědců - o kteří figurují v databázi nejvíce citovaných vědců až po držitele Fieldsovy medaile či Nob Nejprve budeme tyto vědecké a učitelské osobnosti získávat odjinud, posléze si k těmto nej osobnosti sami dovedme. UK bude v budoucnu jednou z nejvýznamnějších doktorských škol střední Evropy - vědecký výk přitahovat nejlepší doktorandy nejen z ČR, ale mezinárodně. A naši nadaní a schopní doktor magnetem pro zajímavé akademické pracovníky - opět mezinárodně. Vnitřní prostředí UK tak z letech ještě více mezinárodní charakter. Řada doktorských programů se čím dál více bude et společné školy s prestižními evropskými a snad i mimoevropskými univerzitami. Jako škola bude UK blízké budoucnosti velmi výběrová, zaměřená dominantně na pokročilé stu pevně ukotvené v kreativní a vysoce expertní vědecké a odborné činnosti společných učitels týmů. UK pak bude ještě více než dnes známa jako místo přípravy vyspělých, samostatných, o flexibilních osobností. Učitelé mohou doktorandskou generaci  motivovat k maximalizaci jej především, ne-li výhradně svým vlastním příkladem, inspirativností a vysokými odbornými ná na studenty i sebe sama. To nelze uskutečnit v masové podobě výuky. Poměr počtu studentů k budoucnu takový, aby individuální a partnerský přístup učitelů k pokročilým studentům byl i běžný. Když už tu sním s otevřenýma očima, mohu snad vyslovit i přesvědčení, že v této U dnešní tíživé prostorové problémy stanou definitivně minulostí. Jaké jsou podmínky pro to, aby se toto všechno stalo realitou? Nutným základem je podpora Pojďme ji pro to zkusit nadchnout. S tím souvisí - a je nepostradatelná - i vyšší finanční akademickou vědu. Ta musí odpovídat výkonu a standardně vysoké kvalitě ve všech oborech. B snížení už tak v mezinárodním srovnání velmi nízkých veřejných výdajů na vysoké školy, obs projednávaném návrhu státního rozpočtu na příští rok, rozhodně není cestou k naznačeným am Obdobně nepostradatelná bude pro UK i průběžně modernisovaná infrastruktura našich pracovi ovšem vlastně jako obecnou podmínku a předpoklad pro budoucí úspěch UK, musím jmenovat udr naší akademické autonomie  - a naše moudré a odpovědné zacházení s ní. Možná některé z těchto mých představ znějí někomu z vás příliš optimisticky a snad až nere jsem přesvědčen, že naše země a naše budoucnost v globálně extrémně kompetitivním světě ně potřebuje. A také si moc dobře pamatuji svůj deprtesivní pocit z let předcházejících 17. l když se mi zdálo, že svobodná, mezinárodně bohatě kooperující a vědecky i studijně věhlasn tak, jak ji máme dnes, je nerealistickou utopií. Neuměl jsem si představit, že by mohla na doba, jakou v tomto smyslu dnes žijeme. Ale – stalo se, dokázali jsme to. A tak i do nadch dekád nám může být inspirací a motivací ona památná a moudrá výzva, která před 21 lety poh kdy, když ne teď, kdo, když ne my! Dámy a pánové, děkuji vám moc za pozornost a za to, že jste na naši oslavu 17. listopadu p