Komu prospěje zavedení školného- přenáška Jana Kellera ****************************************************************************************** * Komu prospěje zavedení školného- Přenáška Jana Kellera ****************************************************************************************** V rámci akcí pořádaných k Mezinárodnímu dni studentstva proběhla v pondělí 15. listopadu 2 hlavní budovy FF UK na Palachově náměstí přednáška Jana Kellera Deset falešných a jeden sk proč zavádět školné. Přednášku zorganizovala za podpory Studentské komory Rady vysokých šk ProAlt, jíž je Jan Keller členem, a prof. Keller zde v rozšířené podobě přednesl svůj přís sborníku iniciativy  Vzdělání není zboží! Proč nezavádět školné. Falešné důvody Jan Keller nejprve představil deset argumentů, které jsou používány zastánci zavedení škol dokazoval jejich neplatnost. Například argument, že studium je čistě osobní investicí, tak aby náklady na vzdělávání jen pro některé hradila společnost jako celek. Dle Kellera však prakticky není možné odhadnout, jaký díl vzdělání je čistě osobní investicí a jaký má blah celou společnost. Je např. v zájmu všech (včetně těch, kteří nestudovali a jejichž děti ne nás byl dostatek kvalitních lékařů či učitelů češtiny. Argument tvrdící, že školné představuje finanční stimul, který zajistí, aby studenti řádně Keller odmítl s poukazem na to, že v současné době se průměrné náklady na studium pohybují Kč měsíčně, přičemž studenti jsou sociální skupinou, jejíž životní náklady vzrostly za pos nejvíce, a to 2,3krát. Podle Kellera jsou tedy studující z chudých rodin existujícími nákl cílevědomému studiu motivováni i bez školného (případně jsou jejich výší již dnes od studi a studenty ze zámožnějších rodin, které nyní náklady na studium nemotivují k co nejřádnějš stěží motivovat platba nějakých deseti tisíc korun za půl roku navíc. Obhajobu školného zakládající se na tom, že zavedení školného vylepší finanční bilanci veř škol, Keller odmítl s tím, že při notorickém nedostatku financí ve státní pokladně lze oče stejnou částku, kterou studenti školám přinesou, se sníží objem financí pro vysoké školy z rozpočtu, přičemž záruky o opaku každopádně neexistují. Za zcela absurdní označil tvrzení, že zavedení školného přispěje ke zvýšení sociální rovno vzdělání, když již za současného stavu děti chudších a méně vzdělaných rodičů studují vyso často než děti bohatých nebo vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Navíc je prokázáno, že zatím a ženy volí v otázce dalšího vzdělávání většinou strategii minimalizace rizika, tak bohatš volí spíše strategii maximalizace zisku. Neboli v situaci, kdy člověk z určitých důvodů ho na dokončení vysokoškolského vzdělání jako nižší či nízké, tak ženy a chudší vzhledem k ná s sebou studium nese a které se jim v případě neúspěchu nevrátí, se raději na vysokou škol zatímco muži a bohatší lidé si řeknou, že možný úspěch (ukončené vysokoškolské vzdělání) s případní finanční ztráty. Skutečné důvody: bankovní produkt a soukromé VŠ Ve druhé části svého příspěvku Keller upozornil na dva důvody, které podle něj skutečně st prosazování školného. Jeden důvod je obecný a druhý specificky český.  Obecný důvod spočív jelikož se počítá s tím, že většina studujících nebude moci školné platit rovnou, ale bude brát půjčky, objevuje se zde prostor pro nový bankovní produkt. Tento produkt je o to výho návrzích školného se počítá s vysokým úročením (aby prý zámožní studenti s úvěry nespekulo že pokud absolvent nepřekročí hranici průměrného příjmu, nad kterou začne mít povinnost pů bankám půjčku i s úroky splatí stát (tedy všichni daňoví poplatníci). Jedná se tudíž o půj bankovní sektor nepředstavují žádné riziko a zajišťují vysoké výnosy. Specificky český důvod pro zavádění školného podle Kellera vysvítá v prohlášeních, že škol zavést do roku 2013. Proč zrovna tento termín? Klíčem leží ve vývoji porodnosti v České re Zatímco v letech 1992 a 1993 se narodilo v ČR každém roce zhruba 120 000 dětí, v letech199 bylo každoročně zhruba jen 90 000 dětí. Tato skutečnosti znamená, že zatímco dnes se část vysokoškolské studium (ročníky za začátku devadesátých let) nedostane na veřejné vysoké šk soukromých vysokých školách, kde za vzdělání platí, tak až bude generace z let 1996 – 2003 se její příslušníci budou hlásit na vysoké školy, jejich poptávku po vysokoškolském vzdělá pokryjí stávající veřejné vysoké školy. Zájme o soukromé vysoké školy tak zřejmě poleví. C zajistí soukromým vysokým školám zcela určitě uchazeče a tak i přežití? Když veřejné vysok svou komparativní výhodu – nabídku bezplatného vzdělání. Keller rovněž upozornil, že propa vývoji se projeví o čtyři roky dříve ve středním školství a že tato skutečnost může vysvět ministr Dobeš tolik tlačí na optimalizaci sítě státních středních škol. Jak se bránit reformě a jak zajistit více financí V následné diskusi pak Jan Keller reagoval na dotazy z publika, například na obhajobu zave vznesenou Radimem Valenčíkem, či na výzvy, aby přiblížil svou představu o tom, jak se brán prosazované reformně terciárního vzdělávání a výzkumu, a aby představil kroky, o nichž se zajistí financování vysokých škol a vědy a výzkumu na vyšší než současné úrovni. Prof. Kel že současní reformátoři se řídí strategií „rozděl a panuj“ (akademie věd proti vysokým ško brněnské vysoké školy proti regionálním vysokým školám) a jedinou obranou proti tomuto pos akademické obce. Co se týče lepšího financování, zde Keller obhajoval mimo jiné následujíc potírání korupce, které zvýší příjmy státního rozpočtu; snížení aktuálního počtu veřejných škol, kde jako nástroj doporučoval, aby v akreditacích figurující profesoři a docenti mohl jeden plný úvazek na jedné VŠ (tedy žádné 1,5 či 1,75 úvazku); vyšší zdanění nejvýše odměň obyvatelstva, přičemž zdůraznil, že tyto skupiny z 90% tvoří vysokoškoláci a o těchto vyso rozdíl od mnohých jiných) je možné s jistotou říci, že se jim vysokoškolské vzdělání finan Zuzana Kubišová členka iniciativy ProAlt