Novověká archeologie a genetická informace na Dnu vědy ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** V pořadí čtvrtý ročník akce Scientia Pragensis se uskutečnil tradičně poslední listopadový VŠE v Praze. V rámci Dne vědy na přednáškách prezentovali nejnovějšími poznatky z oblasti odborníci z pražských vysokých škol. Univerzitu Karlovu reprezentovali doc. PhDr. Václav M Fakulty humanitních studií UK a prof. Ing. Zdeněk Sedláček, DrSc., působící na 2. lékařské Celkem deset přednášejících se vystřídalo 26. listopadu v moderní aule hostitelské Vysoké Z každé zúčastněné instituce – České zemědělské univerzity v Praze, Českého vysokého učení Univerzity Karlovy, Vysoké školy ekonomické v Praze a Vysoké školy chemicko-technologické příležitost před posluchače předstoupit dva přednášející. V dopolední části programu vystoupil s humanitně zaměřeným tématem doc. PhDr. Václav Matou který je od roku zaměstnancem Fakulty humanitních studií UK, kde na katedře obecné přednáš archeologie. Svůj vědecký zájem směřuje na archeologické studium novověku, a to zejména na třicetileté války a problematiku industriální archeologie. Docent Matoušek rozdělil svých přidělených 30 minut do dvou částí. V té první seznámil pos s archeologií novověku jako s mladou výzkumnou disciplínou, která vychází jednak z domácí archeologického výzkumu středověku, jednak z obecně historické antropologie. Vzpomenul i n tohoto oboru. V druhé části se věnoval konkrétním výzkumům, které byly provedeny v rámci d či během doktorského studia studenty FHS UK. Oblast přírodních věd zastupoval prof. Ing. Zdeněk Sedláček, DrSc., který pracuje v Ústavu lékařské genetiky 2. LF UK a FNM. Ve svém výzkumu se zabývá molekulární genetikou člověka, genetických defektů u pacientů trpících různými dědičnými chorobami, genetickou predispozi onemocněním a genetikou autismu a mentální retardace. Profesor Sedláček si zvolil hodně odborné téma a před posluchače předstoupil s přednáškou můžeme dočíst v genetické informaci člověka. Analýza genomu například přinesla překvapivé počet našich genů výrazně nepřevyšuje počet genů méně komplexních organismů a že náš genom poloviny tvořen parazitickými repetitivními sekvencemi. Mezi sebou se ovšem navzájem genet občasnými nukleotidovými záměnami, ale i většími přestavbami chromozómů. (Lucie Kettnerová)