Probouzet nadšení v ostatních. Čtvrtý Den vědy pražských vysokých škol ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Poutavé, hravé a atraktivní – takové byly stánky pětice pražských vysokých škol, které náv ročníku Dne vědy nechaly nahlédnout alespoň do některých oblastí mnoha vědních oborů, kter Den vědy se konal v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze v pátek 26. 11. 2010 a krom VŠE se ho zúčastnily Univerzita Karlova, Vysoká škola chemicko-technologická, České vysoké a Česká zemědělská univerzita. Bylo opravdu na co se dívat a o čem přemýšlet. Upoutalo vás „vaření“ chemických substancí hustým čoudem nebo přemýšlíte o tom, co vlastně jíte v potravinách? Pak vaši volbou byl zř (Ústav konzervace potravin a technologie masa) s estetickým nádavkem expozice o špercích a (Laboratoř molekulové spektroskopie). Zajímá vás výzkum antilopy losí nebo funkce a proměn předmět výzkumu? Pak jste se určitě museli zastavit u prezentace České zemědělské univerzi tropů a subtropů, Fakulta lesnická a dřevařská a Fakulta životního prostředí). Líbí se vám závody Formule 1, chcete pochopit složitý systém řízení obrovských železničních labyrintů rekonstruovat dopravní nehodu? V tom případě vás okouzlily modely vláčků, schéma výpravy v nebo expozice Ústavu soudního znalectví v dopravě Fakulty dopravní ČVUT. A tak by bylo mož Svá želízka v ohni ale měly i jiné renomované instituce – Národní technické muzeum prezent edukativního programu, Národní technická knihovna, Český rozhlas Leonardo a také Národní i mládeže, podporující vědeckou činnost středoškolských studentů. Méně už si mnozí návštěvníci dovedli představit, že lze dělat vědu i na studijních pedagog protože podle převládajícího mínění se tam studenti jen „učí učit.“ Po návštěvě stánku Ped Univerzity Karlovy už byl tento typ návštěvníka ve svém poznání o kousek dál. Atraktivitu založila Pedagogická fakulta UK na překvapivých souvislostech vědních oborů, které propoju tak banálního, jako je „učení se“ a „učení někoho.“ Tři prezentace uspokojily jak toho, ko moderní technika a informační technologie, návštěvníkům je přiblížila Katedra informačních technické výchovy PaedF UK, tak toho, koho zajímají zákoutí lidské mysli věku dětského i d se chtěl dozvědět něco o tom, jak lze na rozvoji člověka pracovat a učením zlepšovat jeho není učení jako „učení“ ukázaly expozice Katedry matematiky a didaktiky matematiky a Kated PaedF UK. na stánku si pohrála i Radka Wildová, Doc. PaedDr., CSc., děkanka Pedagogické fakulty UK Nejlépe tyto expozice představí jejich autoři ve třech kratičkých zastaveních. V případě K informačních technologií a technické výchovy PaedF UK to byli doktorandi Daniel Tocháček, a Miloš Prokýšek, v případě Katedry psychologie PaedF UK to byly odborná asistentka Gabrie Málková, PhD.a PhDr. PaeDr. Anna Kucharská, PhD., proděkanka pro studijní záležitosti. Zastavení první Zleva: Jakub Lapeš, Daniel Tocháček a Miloš Prokýšek, Katedra informačních technologií a t PaedF UK Co znamená všechno tohle hemžení podivných robotků, které na vašem stánku vidíme? Daniel Tocháček: Vidíme tu přehlídku edukační robotiky - stavebnic Lego NXT, které používá hlavně v didaktice, abychom naše studenty, budoucí učitele, připravili na to, že se s tímt mohou setkat ve výuce na základních a středních školách a byli schopni se svými žáky a stu konstruktivistické úlohy. Znamená to být připraven řešit s nimi zadání od nějakého počátku po finalizaci robotů, kteří budou něco dělat. Takže jste autory těchto úžasných robotků? Komponenty jsou dílem firmy Lego, ale jejich sestava je naše autorské dílo, i když jsme se nechali inspirovat jinými modely, které jsme viděli, myšlenka je naše. Jeden z našich hlav je používáme ve výuce, je naše studenty, a potom zprostředkovaně naši studenti své žáky, d vymysleli vlastní model, zkonstruovali ho, kompletně naprogramovali a uvedli do provozu. Vypadá to na první pohled jako hra, ale má samozřejmě daleko hlubší smysl a účel. K čemu b didaktických pomůcek, takové robotky prakticky využít? Lidi jsou koumáci, přijdou na ledac chtít usnadnit práci, neboť lenost je velkým hybatelem pokroku... Měli jsme různé návrhy. V praxi takovou věc asi těžko k něčemu použijete v tom smyslu, že vozilo, hlídalo dům nebo vařilo kávu, ale pravda je, že projekty našich studentů i naše ná šly tímto směrem. A skutečně, pokud by bylo trochu robustnější vybavení, teoreticky by se Naši studenti, když vymýšleli některé projekty, které by potom mohli se svými žáky realizo často přikláněli k dopravním modelům, tedy dopravovat něco/někoho/někam. Byly to převážně jako autobusů, jako vláčků, jako metra, ale i na těchto modelech bylo vidět, že při použit robustnějších technologií, skutečných motorů, skutečných senzorů, by se v praxi využít dal například automatického metra. Vařit čaj nebo kávu by teoreticky také bylo možné. Voda se pomocí robota, vařič se už třeba pomocí robota zapne, a poté, co se voda uvede do varu, by základě dotykových teplotních čidel také bylo možné. Proč by ti, kteří se chtějí zabývat kybernetikou, robotikou, programováním a tak dále, měl k vám na Pedagogickou fakultu UK a ne třeba na ČVUT? Nějací teoretici z oblasti robotiky, kybernetiky a podobných směrů asi nejsou úplně přesně studenti. Ideální zájemce je pro nás ten, který by tyto technologie, nejen robotiku, to je z celého spektra oborů, které nabízíme, měl zájem rozvíjet, ale také současně využít v ped Neměli by to být jen teoretici navrhující roboty, ale ti, kteří budou schopni své znalosti učit a probouzet nadšení v těch ostatních, se kterými se setkají. Takže ideální zájemce je jaký? Kdyby měl přijít přímo k nám na katedru, by to byl někdo, kdo vidí trochu do matematiky, f o počítače a všeobecně o techniku a technologie. Takového u nás určitě rádi uvidíme. Děkuji za rozhovor. Zastavení druhé 3D brýle vyzkoušel i prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc., prorektor pro doktorské studium a aka kvalifikace UK Vedle těchto všelijak se hýbajících robotků je ještě jedna malá statická expozice, která j v pozorování monitoru s 3D brýlemi. Když si je vezmu na sebe, co tam uvidím? Miloš Prokýšek: Tato expozice je ukázkou aplikace pro výuku stereometrie. V současné době o účinnosti 3D technologií a 3D zobrazování ve výuce a pomocí této aplikace testujeme, jes lepší dopad a účinnost použití této metody, než použití klasického 2D zobrazení. A má? To je otázka, u někoho ano, u někoho ne. Studentům s dobrou prostorovou představivostí sta zobrazit ve 2D a dál si ho dokáží představit sami, zatímco studenti, kteří představivost d veškerou svou intelektovou kapacitu spotřebují na to, aby si představili, jak předmět vypa jim nezbývají síly na to, aby se věnovali tématu samotnému. Pro studenty s nízkou prostoro jsou tedy 3D technologie výrazně efektivnější než u studentů s dobrou prostorovou představ Kolik máte každý rok zájemců o studium na vaší katedře? Máme obory dva, jeden je orientován spíše do technického směru, protože jsme katedra infor technologií a technické výchovy, takže tam je víc technické výchovy, víc elektroniky, víc druhý je zaměřen více do informatiky, to znamená více programování, více algoritmizace a d ročníku a na každém oboru začíná kolem dvaceti studentů. A končí? Končí různě, ale z každého oboru každý rok vyprodukujeme zhruba deset studentů. Děkuji na rozhovor. Zastavení třetí Zleva: Gabriela Seidlová-Málková, PhD. odborná asistentka, PhDr. PaeDr. Anna Kucharská, Ph pro studijní záležitosti, Katedra psychologie PaedF UK Když vidíme tyto expozice vedle sebe, kontrast nemůže být větší. Vedle pomyslného vrcholu otevřeným prostorem do nekonečna, jsou tady úplné začátky výchovy a vzdělání. Je to expozi děti se začínají učit číst, psát a počítat. To je přímo dojemný kontrast, nemyslíte? Proč stánky koncipovali tak výrazně odlišně? Gabriela Seidlová-Málková: Protože každý reprezentujeme jinou část fakulty a myslím, že je věda je diverzifikovaná, že není jen o nejmodernějších technologiích, ale že může být i o věcech, které se dotýkají světa dětí. Jako psychologové pracujete s lidmi z různých oblastí nebo s těmi, kteří by studovat chtěl potřebné schopnosti nebo sebedůvěru. Je charakteristika uchazeče o studium matematiky výra toho, kdo by chtěl studovat jazyky, archeologii nebo jiný obor humanitního zaměření? Anna Kucharská: Nemusí to být zas tak rozdílné, i k nám se třeba hlásí uchazeči, kteří maj psychologii a současně je baví matematika, protože psychologie a matematika může být hodně právě třeba ukázka výzkumu, který tady prezentujeme, protože jakýkoliv výzkum psychologick pojatý, je potom kvantitativně zpracovávaný. Co se týče schopností pro studium matematiky, se ptala, určitě to je celá paleta schopností a u každého můžou být jinak namíchány. Zálež jak se vzájemně propojují, ale i na tom, jak je člověk pro obor motivován. Určitě mezi ně myšlení, prostorová představivost, představa času, schopnost řadit, tvořit posloupnosti a Co by si měl student, který sem přijde, z vaší expozice odnést? Vidíme zde začátky čtení, v předškolním věku, kousek vedle už jsou pokročilejší formy uvažování a matematického myšl panelu jsem viděla například ukázky sudoku, ale také veliký panel věnovaný šifrám, kódům a jazyků. Anna Kucharská: Dva panely prezentací "sudoku" a "kódy a šifry" patří Katedře matematiky a matematiky, ale na dalších dvou prezentacích jsme my chtěli ukázat, že s dítětem můžeme pr před tím, než se začne učit číst a psát, že jsou určité dovednosti, které dítě v předškoln zvládnout, aby se dostalo na určitou vývojovou úroveň a pak mu to jde a ve škole se mu dař také ukázat, že je zapotřebí a že vyplácí se dětem, které mají dílčí nedostatky, se věnova v době, kdy to jde. A také musíme znát, jaký je vývoj všech těchto předpokladů pro pozdějš o tom jsou další dva postery. Takže návštěvník by měl odcházet s představou, že ještě před učí číst a psát, je nějaká doba, která je pro čtení a psaní důležitá. Můžeme říct, že schopnost matematického myšlení předchází schopnosti číst a psát nebo se r nimi? Anna Kucharská: Pro matematiku musí dítě mít také vývojové předpoklady a v předškolním věk ale naše prezentace je víc zaměřená na čtení a psaní. Existují výzkumy, které tvrdí, že čt nesouvisí s inteligencí, třeba, například, zatímco matematika souvisí s obecnými schopnost samozřejmě pro matematiku je také důležité, jak se dítě učí číst a psát, ale nerada bych t příčinně nebo dávala do souvislostí. Dovednost vymýšlet kódy a šifry patří spíš do schopností psychologie nebo matematického a myšlení? Gabriela Seidlová-Málková: Určitě bude sehrávat významnou roli kreativita myšlení toho člo schopnost vyvazovat se z navyklých způsobů přemýšlení o věci a matematické schopnosti budo klíčové, protože se to týká čísel. Dobře. Jaký je rozdíl studovat psychologii na Pedagogické fakultě a na fakultě filozofické Gabriela Seidlová-Málková: Studovat psychologii na Pedagogické fakultě je dobré, pokud lid pracovat s dětmi. Pokud se chtějí věnovat diagnostice dětí, poradenství i klinické práci s pedagogická fakulta rozhodně lepší volbou. Máme absolventy, kteří nezůstali v oblasti prác struktura studia u nás je k tomu mnohem lépe připravuje. Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová)