Profesor Vratislav Schreiber osmdesátníkem ****************************************************************************************** * Profesor Vratislav Schreiber osmdesátníkem ****************************************************************************************** Profesor Schreiber je krásným příkladem toho, že člověk může zůstat mlád, i když je mu osm Protože co to znamená „zůstat mladý“? Jistě jsou různé definice. Ale mně se líbí tato: „Čl mladý pokud je schopen se učit, získávat nové vlastnosti a snášet odlišné názory ostatních Eschenbachová). A mohu potvrdit, že profesor Schreiber tuto definici mládí naprosto věrně z toho jediné: můžeme klidně za těchto okolností profesorovi Schreiberovi tu osmdesátku př Profesor Schreiber patří spolu s profesorem Charvátem mezi zakladatele nejen české, ale ce endokrinologie. Je nejen zakladatelem, ale bezesporu největším experimentálním endokrinolo jsme kdy měli. Patří mezi badatele, kteří proslavili naši vědu v zahraničí i za mimořádně podmínek komunistického režimu. Režimu, s kterým se přitom nikdy nekompromitoval. Je nejen vědeckou, ale velkým člověkem. Velkým člověkem svým charakterem, svými etickými postoji, s svým rozhledem a svými názory. Velmi bych si přál, aby postava profesora Schreibera se sta příkladem dorůstajících mladých generací našich lékařů i vědeckých pracovníků vůbec. Z toh chtěl na stránkách časopisu „Diabetes, metabolismus, endokrinologie, výživa“ předložit veř profesora Schreibera. Snad poslouží k zamyšlení, snad v mnohém i k následování. A to by by profesora Schreibera největší odměna za jeho dosavadní práci. Mládí Prof. Schreiber se narodil 29.6.1924, jeho otec Josef Schreiber (1887-1963) byl úředník a Hrouzková – Schreiberová (1901-1983) učitelka. Vystudoval reálné gymnázium v Praze-Vršovic středoškolských studií vynikal v přírodních vědách, k nimž ho přivedl profesor přírodopisu Černohorský, pozdější profesor botaniky na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Pra fakulty. Za prospěch v přírodních vědách byl vyznamenán v roce 1942 diplomem přírodovědeck „Vesmí“. Během středoškolských studií se stal členem skautské organizace Junáka. I tam se vyznamena a bystrostí a postupně se stal tajemníkem oddílu a získal opakovaně oddílová vyznamenání, vítězství ve skládání tzv. odborných zkoušek. Po rozpuštění skautingu nacisty musel činnos přerušit. V r. 1945 se po osvobození na jistou dobu ke skautingu vrátil a byl vedoucím 47. Praze – Vršovicích. Maturoval v roce 1943 se zvláštní pochvalou za prospěch v přírodních vědách. Od roku 1943 nasazen v Českomoravských strojírnách, zprvu jako kreslič a pak jako pomocný dělník. Studium medicíny Po pádu nacismu a osvobození v roce 1945 začal studovat lékařskou fakultu Karlovy univerzi začínající student se ohlásil u profesora Josefa Charváta se žádostí o fiškusování. Profes přidělil do biochemické laboratoře, kde na podzim 1945 po několik měsíců nejprve sám a poz laborantkou prováděl biochemická vyšetření moče, vyšetření krevního obrazu, žaludeční šťáv metabolismu. V té době se za plného provozu a pod vedením zkušeného asistenta kliniky Václ seznámil se základními laboratorními technikami. Profesor Josef Charvát, přednosta III. interní kliniky tehdy jediné lékařské fakulty v Pra zakladatelem československé endokrinologie a svou kliniku také zaměřoval po stránce klinic Není divu, že medik Schreiber se tímto směrem začal také orientovat. Ještě v r.1945 přešel ústav Lékařské fakulty k profesoru Vilému Laufbergerovi. Důvodem bylo získání zručností v výzkumu, který Charvát plánoval provádět i na III. interní klinice. Na Fyziologickém ústav oblasti neurofyziologie nejprve pod vedením asistenta Holubáře, pak však přešel do oddělen fyziologie, vedeného profesorem Karáskem, a pracoval ve skupině docenta Poupy, který se za velkou pracovní skupinou metabolismem a endokrinologií. Tam vznikaly prvé vědecké práce me – a nebylo jich málo: Za dobu jeho lékařských studií to bylo 15 vědeckých sdělení v časopi takových, jako byl a je Nature. Věnoval se experimentální endokrinologii, tehdy zejména vl činnost endokrinních žláz. Během studií medicíny byl medik Schreiber členem Čsl. strany sociálně demokratické a po ně referentem organizace mládeže této strany ve Vršovicích. Po sloučení Československé strany demokratické s Komunistickou stranou Československa po komunistickém převratu v roce 1948 vzniklé strany. Sociálně-demokratická orientace se mu však stala předmětem politické diskr letech. Jako medik na Fyziologickém ústavu byl postupně demonstrátorem, pomocnou vědeckou silou a asistentem a podílel se na výuce – praktických cvičeních z fyziologie. V roce 1946 se jako doc. Poupy účastnil dvouměsíčního studijního pobytu v Kodani. V roce 1948 byl Spolkem medi dvouměsíční studijní pobyt ve Francii, kde navštívil ústavy profesorů Curriera, Benoita, C Řídil se vždy a všude, stejně jako po celý svůj život, Exupéryovským heslem: „Čím bych byl neúčastnil? K tomu, abych byl, musím se účastnit“. Po promoci Promoval v roce 1950. Po promoci mu nebylo dovoleno zůstat na ústavě a odešel na pouhé dva Okresní nemocnice v Děčíně. Od 1.9.1950 byl totiž povolán do základní vojenské služby na d 1952 byl pak zvláštním povolávacím rozkazem odveden na další tři roky do armády – bylo to války. Strávil tedy na vojně 5 let. I během této doby se mu podařilo vědecky pracovat: se ženou Olgou napsal a vydal základní monografii „Základy pokusné endokrinologie“. Tato knih 1954 a druhé vydání v roce 1957. Po propuštění z armády v roce 1955 nastoupil jako sekundář na III. interní kliniku Fakulty lékařství UK v Praze, kde byl v roce 1957 převeden na místo vědeckého pracovníka v Laborat endokrinologii a metabolismus, vedené akademikem Josefem Charvátem. V této laboratoři prac když po odchodu do důchodu v roce 1996 již jen na částečný úvazek. Světově známým vědcem V Laboratoři pro endokrinologii a metabolismus se prof. Schreiber věnoval nadále experimen endokrinologii, zejména neuroendokrinologii. Zabýval se především otázkou mozkové regulace hypofýzy. Studoval tak také vliv hypotalamu na funkci hypofýzy a v roce 1960 získal doklad specifického hypotalamického faktoru, řídícího sekreci hypofyzárního tyreotropinu, který b TRH – tyreotropní regulační hormon. To byl mimořádně významný a světově prioritní objev! T základě těchto studií TRH se stal světově známým endokrinologem a byl jako takový zařazen biografické monografie „Pioneers in Neuroendocrinology II“, (Plenum Press, New York and Lo mezinárodní věhlas vzrostl i jeho soubornou monografií v angličtině: „Hypothalamo-hypophys vydanou v r.1963. Profesora Schreibera začali navštěvovat v jeho velmi skromné laboratoři na III. interně př neuroendokrinologové. Od každého z nich si prof. Schreiber vyžádal jeho fotografii s podpi známá galerie předních světových odborníků v oblasti hypotalamu a hypofýzy, která zdobila Schreiberovy pracovny. Samozřejmě, následovala i četná ocenění domácí, ceny řady vědeckých vědecké rady ministerstva zdravotnictví i jeho prvá státní cena. Druhým velkým Schreiberovým objevem byl objev endogenní digitalisu podobné aktivity krevní se svými spolupracovníky prokázali v extraktech z nadledvin (1981). I za tento objev byl, vyznamenám státní cenou. Významně se též podílel na zjišťování funkcí plynového hormonu ox NO/ v endokrinních reakcích, zejména při regulaci funkce adenohypofýzy, na studiích vlivu hypofýzu, na studiu úlohy ceruloplasminu a kyseliny askorbové v hypofýze, na výzkumu vlivu agonistů na hypofýzu apod. Z jeho iniciativy se v Laboratoři pro endokrinologii a metaboli studovat také hormon tukové tkáně, leptin. Známý a monografií korunovaný byl též zájem pro o stresové děje. Když se to vše sečte, jeho experimentální práce vystačila na 7 monografií některé se dočkaly opakovaných vydání a zahraničních překladů, 463 originálních časopiseck devíti kapitol v kolektivních monografiích i řady kapitol v učebnicích (Vnitřní lékařství, fyziologie). Jsou dokladem velkého soustředění, píle, nadání a vědeckého nadšení profesora Za svou činnost byl prof. Schreiber mnohokrát odměněn. Zmínili jsme se již o dvou státních toho však existuje dlouhý výčet cen dalších: cena Čsl. společnosti pracovního lékařství, d Československé endokrinologické společnosti, Cena Čsl. fyziologické společnosti, Čestné čl endokrinologické společnosti a Čsl. lékařské společnosti J.E. Purkyně, Purkyňova medaile, cena Ministra zdravotnictví a v poslední době cena „Premium Bohemiae“ nadace „Českému ráji (2002) a Státní vyznamenání [ URL "http://www.hrad.cz/srv/www/frame?action=fulltextSubmenu info_servis&path=%2Fscripts%2Fdetail%2Ephp%3Fid%3D730"] „Za zásluhy II. stupně“ udělené pr republiky v r. 2003. Profesor Schreiber je rovněž známým překladatelem odborných monografií. Přeložil jich dosu z nich si odnesl cenu za nejlepší překlad. Vratislav Schreiber je profesorem klinické fyziologie. Je jasné, že tento titul nenosil pr Patologickou fyziologii přednášel nejen na své prvé lékařské fakultě, ale též na Motolské Profesor Schreiber přitom však nezanedbával na klinice ani klinickou práci a dvakrát týdně ve čtvrtek se přesně v 10 hodin stále pravidelně objevuje na endokrinologické ambulanci. J že na klinice mu byla po profesorovi Charvátovi svěřena funkce vedoucího Laboratoře pro en a metabolismus. A je samozřejmé, že se stal nepostradatelným členem lékařského kolektivu I kliniky. Z tohoto období se datuje známý a okřídlený výrok profesora Charváta: „Vráťa Schreiber – t vždycky plno“ Popularizátorem vědy Profesor Schreiber zůstal věrný vědě svým zájmem a pílí i poté, co již skončil se svou exp prací. V posledním desetiletí uplatňuje svůj bystrý pozorovací talent a vědeckou moudrost vědy a jako stále pečlivý čtenář všeho nového shromažďuje všechny důležité informace z lék které doplňuje svými pohotovými komentáři. Na přelomu tisíciletí sepsal souborné dílo „Med tisíciletí“, následovalo šest vyhledávaných populárně vědeckých publikací a v letošním roc aktuální monografii „Hormony a lidská mysl“. Na pravidelných endokrinologických sjezdech z přehledy nejvýznamnějších objevů v oboru endokrinologie za poslední období. Tato přednáška přání umisťována na sjezdech v den po společenském večeru jako prvá v ranních hodinách, ab profesor Schreiber „se všichni mohli ještě dospat“. Stala se však záhy nejnavštěvovanější endokrinologických dnů a zahájila trvající tradici „Schreiberových přednášek“. Jako popularizátor vědy přináší profesor Schreiber pravidelně vědecké novinky do rozhlasov týdeníku Meteor, publikuje články v časopise Vesmír a občas se objeví od něj popularizační dalších časopisech. Do encyklopedie Universum zpracoval medicínská hesla. Pilně a s velkým navštěvovány i jeho přednášky na Univerzitě III. věku. Ne nezaslouženě byl proto zvolen př popularizaci vědy Akademie věd ČR. V odborných organizacích. Prof. Schreiber se stal předsedou Československé endokrinologické společnosti po odstoupiv Charvátovi v r 1973, když předtím 22 let dělal Československé endokrinologické společnosti sekretáře. Ve funkci předsedy alternoval s prof. Lichardusem z Bratislavy až do r. 1992. O do r. 2001 stál v čele České endokrinologické společnosti. Byl pravidelně volen každé tři se nevyskytla pochybnost, že by předsedou neměl být právě on. V r. 2001 se rozhodl na dalš nekandidovat. Jednomyslně mu byl udělen titul čestného předsedy České endokrinologické spo V r. 1992 se profesor Schreiber stal zakládajícím členem Učené společnosti České republiky rovněž zakládajícím členem České lékařské akademie. Zmínili jsme se již o jeho předsednict popularizaci vědy Akademie věd ČR. V r. 1990 zakládá a vede Radu lékařských věd. Je členem Římského klubu. Profesor Schreiber byl po řadu let proděkanem pro vědu Fakulty všeobecného lékařství Unive r. 1968 byl zvolen rektorem University Karlovy profesor Charvát a profesor Schreiber byl v prorektor pro vědu a v jeho funkci mu pomáhat. Z těchto funkcí však po vstupu vojsk Varšav odstoupili. Po mnoho let byl profesor Schreiber členem vědeckých rad 1. a 2. lékařské faku Život mimo medicínu. Profesor Schreiber je mužem širokých zájmů a z veřejného dění mu sotva co unikne. Budete-l možná, že Vám něco poví o svých odborných ekonomických diskusích se současným prezidentem Klausem. Za svůj oddechový koníček považuje kosmologii. Říká o sobě: „Pokouším se pochopit speciální teorii relativity, kvantovou teorii, teorii velkého třesku, inflační teorii, gra časoprostoru, interpretaci rudého posuvu galaxií, možnost neexistence času a jiné fenomeny velkého úspěchu.“ Pak je zde jeho venkovské stavení ve Chválově. Krásná příroda, potůček přes potok vinoucí dovedně postaveným můstkem. Všude vzorný pořádek – každý hřebík zde má svou úlohu. Uvnitř útulno. Profesor Schreiber nezkazil nikdy žádnou zábavu ani na klinice ani v Laboratoři pro endokr metabolismus. My starší vzpomínáme rádi na jeho vystoupení u táboráku na rožmitálských set Jen jednu tradici, kterou profesor Schreiber založil, se nepodařilo na klinice bohužel udr vynikající novoroční polévka, kterou pro všechny připravoval v laboratořích každoročně den Profesor Schreiber – velká osobnost. Kdybych se měl stručně vyjádřit o osobnosti profesora Schreibera, vypůjčil bych si snad k J.A. Komenského: „Komukoliv prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Sloužiti vlastností povah vznešených“. Profesor Schreiber je nepochybně velkým vědcem. Je však také velkým a velkorysým člověkem. přístupu ke všem, kdo potřebují pomoc. Nevím o nikom, kdo by požádal v čemkoliv profesora pomoc a byl odmítnut. A nikdy jsem se také nesetkal s nikým, kdo by byl jeho nepřítelem. Život a práci profesora Schreibera spoluutváří jeho žena Olga. Jí patří dík nejen za nevše o domácí zázemí pana profesora a za to, že může nerušeně a klidně pracovat, ale i za přeče jeho působení. Profesor Schreiber je ve své osmdesátce stále svěží a intenzivně odborně pracuje. Chtěli b příležitosti moc poděkovat: poděkovat za to, že nás vedl, učil a byl naším přítelem. Přeje jeho další decenia prožil ve zdraví a aby i další jeho léta byla naplněna stále novými tvů elánem, invencemi a aby nám dále ukazoval cestu a zůstával nám ve vědě i životě vzorem a p Nechť je toto zvláštní číslo časopisu Diabetes, metabolismus, endokrinologie a výživa symb poděkování a úcty, kterou k profesorovi Schreiberovi všichni máme. Josef Marek