Klavírní kousky pro začátečníky i pokročilé. Obor Hra na hudební nástroj KHV PedF UK oslavil 20 let založení ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Dvě výročí současně si připomněli studenti a absolventi Katedry hudební výchovy Pedagogick Univerzity Karlovy i hosté, kteří se 10. prosince 2010 sešli ve velkém sále, aby přednášel o hudbě. Jedním jubileem bylo 100. výročí narození skladatele a významného hudebního pedag Slavického, druhým, neméně významným, bylo 20. výročí založení studijního oboru Hra na nás UK. První konferenci tohoto druhu organizátoři věnovali právě Klementu Slavickému a klavír literatuře 20. století. „Hudba Klementa Slavického, autora instruktivních skladeb, provázela celé naše mládí, ať u skladby hráli sami, spolužáci na hudebních školách nebo později naši žáci,“ přivítala účas doc. MgA. Jana Palkovská, vedoucí Katedry hudební výchovy PedF UK. „Pro nás, klavíristy, je tato konference velmi významná událost. Doufám, že otevře novou t našeho kolegia interpretů a pedagogů ať už formou pravidelně vydávaných sborníků či témati monografií, nebo komorních koncertů Katedry hudební výchovy a že pomůže i do budoucna udrž rámci klavírní komunity i osobních vztahů.“ Konference se jako čestný host zúčastnil i Tomáš Slavický, vnuk Klementa Slavického Ve svém vystoupení doc. Palkovská dále přiblížila specifika oboru Hra na hudební nástroj s Pedagogické fakultě UK a vysvětlila nutnost a příčiny vzniku takto specializovaného studij „Důvodů, proč jsme tento obor otevřeli, bylo několik a dlužno dodat, že všechny jsme napln podstatný se ještě prohloubil a získal svůj smysl. Legendární ředitel Konzervatoře v Praze Holzknecht kdysi prohlásil: ... Je chybou, že absolventi konzervatoří nemohou učit na zákl hudební výchovu. Musíme něco udělat pro to, aby to šlo... Dnes naši absolventi mají aproba střední školy jako jsou gymnázia nebo pedagogické střední školy a mohou tuto profesi úspěš První vysokoškolskou institucí, která začátkem 80. let 20. století tento obor otevřela, by Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Další rozvoj oboru a nové cesty, jakými by se Hra na hudební nástroj mělo ubírat, studijní plány i profil absolventa, vykrystalizovaly p také na KHV PedF UK. Studium hry na hudební nástroj na pedagogické vysoké škole má podle d mnoho pozitiv. „Přicházejí ho sem studovat často absolventi konzervatoří, pro které ale um nebyla z mnoha důvodů vhodná. Najednou vidí svůj obor z jiného úhlu, poznají svou profesio hudbě rozumí, jak úžasné povolání je učitelství, co vše jsou schopni dokázat, hudbou žijí mají talentované, silně motivované dítě, kterému se mohou naplno věnovat. Všichni víme, ja konzervatoři nebo na akademii extrémně náročné a ne vždy motivující pro výkon pedagogickéh absolventi pečují především o svůj umělecký růst. Naši absolventi naopak věnují veškerou s svůj um svým žákům.“ MgA. Vít Gregor, PhD., vedoucí oddělení umělecké výchovy, KHV PedF UK, poté shrnul zkušeno působení oboru na KHV PedF UK a detailně se věnoval především systému hudebního vzdělávání Československu a v dnešní ČR. Vedle hudebních akademií se zaměřil zejména na střední hudební školství. „Na dlouhou dobu hudební ústav a to byla Pražská konzervatoř, to si dnešní zájemci o studium hudby vůbec ne V r. 1919 pak vznikla Konzervatoř v Brně a dnes máme tolik středních hudebních škol, že žá země tolik konzervatoří nemá. Je to luxus, o který musíme pečovat. Ale později vznikl poža vzdělání pro každého.“ Na systému výuky jak tehdejších Lidových škol umění, dnes ZUŠ, konz vysokých hudebních škol, kdy každá zasahovala určitý segment hudebního vzdělání určité věk populace a naučila určitý profil dovedností, dr. Vít Gregor ukázal, že žádná z nich nebyla věnovaná především učitelství hudby. Vznik oboru Hra na hudební nástroj jako vysokoškolsky studia mělo tedy své hluboké opodstatnění, protože výše jmenované systémy hudebního vzdělá skloubilo. Konference Katedry hudební výchovy PedF UK se nevěnovala jen učitelství hudby a jeho dějin odborným hudebním problémům. Mezi příspěvky byla tak závažná témata jako například Kouzlo (ke klavírnímu cyklu Jaroslava Smolky ze Smetanova zápisníku motivů/MgA. Libuše Tichá, PhD literatura B. Martinů (nácvik diferenciace úhozu v závislosti na charakteru hudby/MgA. Ivo Ctirad Kohoutek: Loutkové scény (Mgr. Magda Veličková), Norská klavírní instruktivní liter (PhDr. Ondřej Konopa), Albánská klavírní literatura 20. století (Mgr. Egli Prifti), O Klem životě s hudbou a síle přátelství (rozhovor Milana Slavického s MgA. Barborou Krištofovou, Klavírní skladby Jiřího Horáčka (PhDr. Jiřina Jiřičková, PhD.), Klavírní skladby Eduarda D Benešová) a další. Součástí konference KHV PedF UK byla i malá prezentace hudebních vydavatelství a distribut společností instruktivní i přednesové hudební literatury. (Marie Kohoutová)