Struktury spojují vědu a umění. V Malé galerii vědeckého obrazu MFF UK byla zahájena výstava ... ergo dubito ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Mezi díla nového výtvarného směru „nano-umění“ zařadil svou tvorbu doc. RNDr. Jan Valenta, včerejší vernisáži výstavy nazvané „... ergo dubito,“ která byla zahájena v Malé galerii v Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vystavená kolekce 16 interferenčních mak vznikala v letech 2009 a 2010 a zobrazuje barevné struktury vzniklé ze směsí běžných kapal nebo tekuté mýdlo. Je-li kapalina v tenké vrstvě, dochází k interferenci, tenká membrána odráží světlo a vzni plošky. S vhodným osvětlením je lze vyfotografovat a touto relativně jednoduchou technikou výjimečného účinku obrazů. Makrofotografie struktur směsí kapalin tak připomínají napříkla nerostů a vzácných kamenů nebo prorůstání vláken a pohyb buněk v živé tkáni zachycených v v nejbizarnějších kombinacích barev, fantazijních tvarů a kompozice snímané plochy. Struktury jsou podle autora tím, co spojuje vědu a umění. „Umělci se často omezují, že si vytvoří určitou strukturu nebo s například impresionismus nebo kubismus, a v této struktuře se pa vyjadřují,“ řekl Jan Valenta. „I příroda má své struktury, které můžeme objevovat nejen ve vědě, ale i v umění, které se ve svém často snažilo jít autonomní cestou a někdy dokonce zásadně popír inspiraci přírodou. Mě se podařilo objevit velice bohatý zdroj d skrytých struktur a ten bych chtěl pomocí interferenční makrofot zprostředkovat ostatním.“ Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD., Katedra chemické fyziky a optiky MFF UK Dalším pilířem zahájené výstavy kromě struktur kapalin bylo to, co vyjadřoval její název „ Podle Jana Valenty dnes žijeme ve společnosti, kde se pochybnosti příliš nenosí a největší kdo jde za svým cílem bez pochybování. „Snad mi René Descartes odpustí, že jsem si jeho vý na ´pochybuji, tedy jsem,´“ vysvětlil autor. „Pochybnost je důležitá jak pro vědeckou, tak práci, pochybnost je zpětná vazba, která tvůrčí touhu a touhu poznávat brzdí, a my tak zůs rozumných mezích. V umění i ve vědě se setkáváme s díly, kde pochybnost evidentně nebyla p většinou to dopadlo špatně. Bez pochybností, které se vyvracejí a pak se zas nacházejí nov poznání nebyly možné.“ Doc. RNDr. Jana Valentu, PhD. z Katedry chemické fyziky a optiky MFF UK inspiruje estetick Jeho práce na makrofotografiích struktur kapalin začala na soustředění mladých fyziků a ma víc jak třemi lety a také v souvislosti s článkem v časopise Scientific American, kde se s vody v tenké bláně. Během vernisáže předvedl jednoduchý proces, při kterém struktury vznik rámu s přívodem kapaliny, v tomto případě běžného kuchyňského jaru na nádobí, slabě tekouc mezi dvěma strunami do tenoučké vrstvy a na černém pozadí bylo možné sledovat barevné stru Doc. RNDr. Jan Valenta, PhD.: „Nejhezčí struktury jsou při nízkém průtoku směsi, plošném z třeba obloha je lepší než slunce, a když je vrstva kapaliny tenká jen několik stovek nanom pár vteřin. I obyčejná bublina na očku je perpetum mobile na obrázky.“ Výstava potrvá do 7. 3. 2011. (Marie Kohoutová)