Ivan Wilhelm – projev, Statut UK, 20. výr. ****************************************************************************************** * Statut UK zakládá principy akademického života i důvody existence univerzity - Projev pr Wilhelma, emeritního předseda AS a rektora UK v plném znění ****************************************************************************************** Magnificence, vážený pane rektore, páni prorektoři, spectabiles, honorabiles, vážený pane předsedo Akademického senátu, milé kolegyně, vážení kolegové, vzácní hosté, je to právě 20 let od doby, kdy byl přijat statut svobodné Univerzity Karlovy. Dovolte, ab Akademickému senátu a vedení Univerzity Karlovy za svolání tohoto shromáždění, kterým si p připomínáme. Dvacet let píše Univerzita Karlova svoji moderní historii, dvacet let se těší autonomnímu akademickému životu. Všichni chápeme tuto událost jako nadmíru důležitou nejen univerzity, ale i pro život všech vysokých škol České republiky i celé společnosti. Jsem p že jste přijali pozvání k tomuto shromáždění a vážili jste dnes cestu do Karolina a spojil tohoto výročí s příležitostí k osobnímu setkání s tehdejšími spolupracovníky. Skutečnost, že mi byla nabídnuta příležitost oslovit toto shromáždění, je pro mne bezespor poctou. Měl bych zavzpomínat na počátky činnosti AS UK a připomenout některé momenty z obd pravidel pro svobodný akademický život. Svobodný akademický život neznamená v žádném přípa závazků, ale jasně formulovaná pravidla práv a povinností a správy věcí obecných. Práva ak musí být všem nejen dostupná, ale pro všechny občany rovná. Po čtyřiceti letech pokřivenéh našich vysokých školách to byl nelehký úkol. Vzpomínat na věci minulé na základě osobní pa záležitost poněkud ošemetná (zejména v mém případě) a tak jsem nahlédl do písemných pramen ze zasedání AS UK a do jeho výročních zpráv z počátečního období. Je to zajímavé čtení nej konfrontaci s vlastní pamětí, ale i kvůli srovnání, jak jsme v této době na otázky správy nahlíželi, a co jsme v té době pokládali za důležité. Neméně výmluvné jsou některé formula okraj, přitom sotva přehlédnutelné. Již v záhlaví první výroční zpravy za rok 1990 se se s vlastní praví - „Doufáme, že by se tato zpráva mohla stát zdrojem poučení a pomoci se v bu některých chyb vyvarovat“. Další výroční zpráva je skromně uvedena přáním, že „by se mohla a impulsem pro další činnost“. Myslím, že mi všichni dáte za pravdu když řeknu, že hlavní v těchto letech jsme věnovali právě širokým diskusím o principech i detailech uspořádání a života, jakožto tematu zásadní důležitosti pro všechny vysoké školy u nás. V Modré posluch aule Karolina proběhla řada zasedání zástupců vysokých škol a členové akademické obce Univ dostávali nezanedbatelný prostor a vytvářeli nepřehlédnutelný vliv na poslance Federálního přípravě zákona o vysokých školách. Zajisté i pod tímto vlivem přijalo Federální shromáždě již 4. května 1990, což svědčí především o tom, že v rámci tehdy platné legislativy nebylo na vysokých školách pohnout a jakýkoli krok k realizaci změn vyžadoval zcela novou legisla Z hlediska vnitřních předpisů vysokých škol pak měl zcela zásadní úlohu statut vysoké škol byli dobře vědomi zejména na Karlově univerzitě, takže z uvedených pramenů jasně vyplývá, statutu zcela dominovaly počátkům činnosti AS UK. Pominu-li množství hodin, strávených pří v různých pracovních orgánech AS a UK, lze ze zápisů a záznamů zasedání pléna AS UK dolože otázkám znění samotného Statutu UK bylo věnováno celkem šest zasedání a finální text byl p 12. 1990 jako vánoční dárek UK. Pro úplnost dodávám, že po projednání s MŠMT schválil AS n úpravy v textu Statutu a definitivní text byl schválen 22. března 1991. Tak byla vyjádřena textu preambule Statutu UK - „vůle akademické obce Univerzity Karlovy, vycházejíce z histo tohoto nejstaršího vysokého učení ve střední Evropě, vědomi si významu této univerzity pro poznání, vzdělanosti a kultury a jejího poslání sloužit pravdě a rozvíjet ideály lidství, prohloubení idejí univerzity jakožto společenství, ve kterém jsou vzájemné vztahy členů ur duchovní, nikoli mocí, ve kterém jsou zachovávány principy akademických svobod jako nutný akademické obce a její činnosti vědecké a učitelské, majíce na zřeteli prohloubení samospr autonomního charakteru univerzity, jakož i její nezávislosti na mocenských či politických naplněni snahou umožnit přístup ke vzdělání všem, kdož po něm touží, hlásíce se k myšlence spolupráce univerzit nejen jako základu mezinárodního vědeckého výzkumu, ale především jak výchovy nových generací k porozumění a toleranci, naplňujíce odkaz těch, kdož za tyto ideá svobodu či životy a vedeni snahou zaujmout v rodině svobodných univerzit místo, které Univ odedávna náleží, přijali jsme tento statut“. Dámy a pánové, preambule není pouhou formalitou, anebo ornamentem vlastního statutu. Je ne součástí platného statutu. Nejsem žádným vykladačem jejího textu, navíc preambule žádného nepotřebuje. Jsem si jist, že uvedené formulace mluví řečí zcela jasnou. Důležitou skutečn zůstává fakt, že právě v preambuli jsou založeny všechny principy našeho akademického živo existence univerzity. To je potřeba nejen čas od času si připomínat, ale mít neustále na z principy zcela vědomě každodenně ctít a plnit. Je permanentní povinností každého akademick pečovat o zachovávání těchto principů jakožto nezbytných atributů akademického života. Nez totiž svědky pokusů o využití situace při „inovaci“ vztahu vysokých škol k vnějšímu prostř vnitřní struktury k prosazení různých partikulárních zájmů a oslabení principů právě ve St pregnantně formulovaných. Každý takový nápad by měl vyvolat zvýšenou pozornost akademické nekompromisní stanovisko k takovým snahám, ať jsou vysvětlovány jakýmkoli okamžitým profit dlouhodobějším horizontu jsou vždy v lepším případě prodělkem, v horším pohromou. Za připo místě stojí rčení antických Římanů, že právo je psáno pouze pro bdělé. Dámy a pánové, statut patří k nejdůležitějším dokumentům každé vysoké školy a nejinak je t UK. Proto pozornost, kterou mu AS v počátečním období věnoval, je zcela přirozená. Avšak č v prvopočátcích nemohla soustředit pouze na přípravu a schválení statutu. Z oblasti zásadn kterým se musel AS věnovat v tomto období, jistě patří například diskuze o vnitřním rozpoč na minimální osobní zkušenosti senátorů s finančními otázkami a otázkami hospodaření to by značně obtížné a nebylo snadné jej racionálně řešit také vzhledem k celkově nízkému objemu nelze vůbec se současností srovnávat. Že se tyto otázky dařilo relativně úspěšně řešit svě že AS našel vhodný a rychlý způsob, jak se problematiky zhostit a UK nemusela ani jednou s krajnostem, jako je rozpočtové provizorium. Již ve výroční zprávě v roce 1991 však čteme, uvítal projednání koncepce dalšího rozvoje UK se stanovením priorit jako nutnost pro rozho i o dalších souvislostech orientace UK a jejich fakult. I když se tento požadavek podařilo k jeho složitosti naplnit až po jisté době, patří iniciativa o vytváření koncepce rozvoje myšlenkám vzešlým na půdě AS. Jiným dobrým příkladem senátní práce byla příprava a přijetí Řádu vysokoškolské koleje. I AS v oblasti sociálních záležitostí, zejména studentů, nevyvíjela, jak jsme si mnohdy před znamenalo přijetí tohoto řádu první faktickou, nejen formální změnu ve správě těchto zaříz aspektem samosprávného prvku studentů. Za další zmínku v dnešním shromáždění stojí i fakt, případů veřejně vyjádřil k zásadním otázkám celospolečenského charakteru a váhou své autor k utváření veřejného mínění, ale i svého vlivu na řešení těchto otázek. Za všechna tato pr prohlášení AS k federativnímu uspořádání státu, k přijetí lustračního zákona, anebo k řadě událostí. Úspěšný start působení senátu v řízení věcí obecných byl zcela jistě podmíněn jednak neziš osobním nasazením senátorů, ale také nepřehlédnutelnou celkovou snahou o správu UK jako je s potlačováním partikulárních zájmů skupin nebo fakult s důrazem na profit univerzity jako vědomí této odpovědnosti vůči celé UK umožnilo získat AS zaslouženou autoritu, takže již v o činnosti za rok 1992 je uvedeno, že „AS si našel odpovídající místo ve správě univerzity vedením UK“. Dámy a pánové, mluvím-li o činnosti a výsledcích práce AS UK, pak nejde o práci akademické takového. Tato činnost je determinována odhodláním a energií dlouhé řady senátorek, senáto akademických občanů, kteří si pokládali za čest poskytnout svoje síly pro dobro univerzity dlouhá řada a není možné zde všechna jejich jména uvést. Obvyklým rétorickým obratem v tét vyslovení obavy z možného opomenutí a tím vysvětlení skutečnosti se jménům vyhnout úplně. na tomto místě udělat jistou výjimku a některá jména přeci jen uvést. Mluvíme-li o důležit a mluvíme-li o kvalitách textu Statutu UK, pak nemůžeme nevzpomenout jméno muže, jenž se o zasloužil mimořádně. Náš kolega, dr. Michal Svatoš, byl patrně jediný z nás, kdo měl nejen i představu, jak má takový dokument vypadat, a jenž si dal tu práci a vynaložil neskutečné energie a trpělivosti, abychom se dopracovali důstojného výsledku, který si Univerzita Kar Rád bych mu za nás všechny vyslovil za tuto práci nejen náš obdiv, ale i dík. Je však ještě jedna skupina senátorů, kterou bych chtěl při dnešní příležitosti vzpomenout kolegové, kteří prošli řadami AS UK, ale dnes již nemohou být s námi. Patří k nim doc. RND z Pedagogické fakulty, který sehrál klíčovou roli v přípravě prvních rektorských voleb při ještě Akademickou radou UK, což bylo velmi důležitým momentem pro další vývoj. Dále je to Helena Tomášová z 2.LF, dlouholetá členka AS UK a členka předsednictva, doc. PhDr. Jiří Ba a předseda AS Pedagogické fakulty. Dalšími jsou dlouholetí senátoři prof. PhDr. Jan Kuklík fakulty a prof. MUDr. Peter Višňovský z Farmaceutické fakulty, který byl také členem předs pak doc. RNDr. Zdeněk Hájek z Matematicko-fyzikální fakulty, který byl také předseda ekono Konečně musím uvést jméno našeho kolegy z Lékařské fakulty v Plzni, doc. RNDr. Josefa Reis patřil především v rozhodujících momentech k opravdu vlivným senátorům a který je nedostiž počtu absolvovaných zasedání. Na tomto místě bych rád vyjádřil uspokojení nad tím, že se po přijetí nového zákona o vyso 1998 díky obětavé práci tehdejších členů Akademického senátu a vedení UK podařilo během kr měsíců přijmout znění Statutu UK, který výrazně navázal na na text z roku 1990, a který je Dámy a pánové, zajisté existuje řada věcí, které se zcela nepovedly, nebo ke kterým jsme s nedostali. Slavnostní shromáždění není příležitostí k jejich probírání a analyzování důvod stalo. K tomu by bylo zapotřebí jiného zasedání. Typickým příkladem z této oblasti, který byly obsáhlé debaty o etických otázkách akademického života a možnosti řešení jejich poruš skončily bez jakéhokoli konkrétního závěru. Zde bych chtěl pouze důrazně prohlásit, že vše vůči etice akademického života a morálnímu kodexu akademického občana, které se zajisté mo jsou vážným prohřeškem a jako takové by měly být detailně projednány s jasným stanovením d následků takového činu. Nic z těchto věcí, které se přihodily ať už v poslední době nebo i bez takového projednání v orgánech akademické samosprávy zapomenuto. Neochota a nevůle pro případy a vyvodit z nich závěry, ať se přihodí na kterékoli vysoké škole, poškozují v kone dobré jméno všech vysokých škol, ale také zpochybňují demokratické uspořádání akademického běžně pokládáno za jistý vzor demokratického života veřejného. Transparentní, otevřené pro skutku s detailním vyjasněním příčin a opatření k nápravě svědčí naopak o síle instituce a samosprávy. Vážené dámy a pánové, kolegyně, kolegové, mili přátelé, dvacet let, které uplynuly od přij svobodné UK jsou vyplněny bohatou činností ve všech oblastech, které jsou pro UK důležité. neskromně, že úspěchy UK nás nejen těší, ale vyvolávají v nás i hřejivý pocit satisfakce n že jsme k jejich dosažení alespoň trošku pomohli. Radostí nás musí naplňovat vědomí, že UK současnosti období z nejšťastnějších v její dlouhé historii a my jsme toho nejen svědky, a Chtěl bych proto poděkovat Vám všem za vše, co jste pro UK doposud vykonali, co pro její d současnosti i co vykonáte v budoucnu. Je nepochybné, že si to Univerzita Karlova plně zasl QUOD  BONUM  FELIX  FAUSTUM  FORTUNATUMQUE  EVENIAT ! Děkuji Vám za pozornost, se kterou jste mě vyslechli.