Když na práva, tak do Brna ****************************************************************************************** * Když na práva, tak do Brna ****************************************************************************************** 7.2.2011, rubrika: Právo & justice, strana: 27, autor: TOMÁŠ NĚMEČEK Pořadí veřejných vysokých škol podle Práva & justice LN: 1. PF MU, 2. PF UK, 3.–4. PF ZČU Do konce února lze podávat přihlášky na vysoké školy. Autor tohoto textu začal se žebříčky právnických fakult v roce 2007 – a ještě nikdy nevyšl těsně. O vlásek vyhrálo Brno, druhá Praha, třetí jsou Olomouc s Plzní. Přečtěte si proč. Když měl vyjít první žebříček tohoto typu v Hospodářských novinách, tehdejší plzeňský děka poskytnout jakákoli data, Praha neochotně odkazovala na výroční zprávu. Pouze Brno dodalo Olomouc po urgenci. Teď, čtyři roky poté, je to civilizační změna – všechny fakulty ochotně poskytly data běhe Žebříček vychází z pěti ustálených kritérií: vědecké výsledky, hodnocení absolventů, spolu názor expertní poroty a zájem o školu. Takže: proč Brno? Věda: Brno v čele, Plzeň stoupá V výsledcích dlouho suverénně vítězila Právnická fakulta UK. To už neplatí. Tlak středopravý měřitelné vědecké výsledky donutil všechny instituce vykazovat maximum. Podle čerstvé hodnotící zprávy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z 31. ledna má z právnický nejlepší výsledky Brno (jde o data za rok 2009). A to absolutně i v přepočtu na akademika. Konkrétně jde o 661 výsledků s „váhou po korekci“ 9534 bodů. Váha se přiděluje podle význa například za dva texty v prestižních, tzv. impaktovaných časopisech dostala PFMU21,6 bodu. 328 článků v českých recenzovaných časopisech, za knihy nebo kapitoly v nich (316 „kusů“). má skoro dvakrát více pedagogů, vykázala 600 výsledků s vahou 6804. I PF UK se prosadila s impaktovaných časopisů. Zásadní zlepšení zaznamenala Plzeň. Zatímco předchozí vedení děkanů Zachariáše a Kindla na jakýchkoli výsledků rezignovalo, případně je vykazovalo jako úspěch „svého“ Ústavu státu a plzeňští akademici uvádějí 182 výsledků s vahou 3285. Olomoucké fakultě jejích 52 výsledků s vahou 774 na ostatní nestačí. „Univerzita Palackého vnitřního předpisu vkládá do databáze jen výstupy napojené na granty – pokud víme, jiné un vše,“ upozorňuje proděkan Filip Dienstbier. Ve srovnání uvnitř univerzit patří právníci do spodních pater. Na Masarykově univerzitě př sportovních studií, Ekonomickosprávní fakultu a výsledky se skoro blíží Pedagogické fakult univerzitě porážejí právníci teology, Fakultu tělesné výchovy a sportu – a nemají tak dale humanitních studií. Věda: 1. Brno 2. Praha 3. Plzeň 4. Olomouc Absolventi: kdo překoná Brn absolventy provádí nejdéle – a zatím i nejlépe – Masarykova univerzita. V posledním průzkumu z roku 2010 odpovědělo 160 z 314 oslovených absolventů PF MU, tj. 51 z nich setrvala v oboru (97 %) a snadno získala práci (81 %); jako hrubý nástupní plat v p 040 korun. S tím, co jim škola dala pro život, byli „velmi“ nebo „spíše“ spokojení (87 %). Jako vždy vůči příliš teoretické výuce – vznesly ji dvě třetiny absolventů. Víc než polovina považov jazyků za „spíše“, či dokonce „naprosto“ nedostatečnou. Z absolventů všech fakult Masarykovy univerzity se v průměru nejdéle učili na zkoušky léka hned po nich právníci (šest dnů). Podle velké většiny právníků byla délka studia přiměřená frajersky prohlásila, že mohla být i o rok kratší. Praha zadává dotazník při promoci a z něj plyne, že téměř všichni pracují v oboru. I oni b odborné praxe. Údaje o platech PF UK nemá. Olomoucká fakulta ke svému 20. výročí spustila absolventský portál, zatím se zaregistroval (9 %). I plzeňská univerzita loni k 20. výročí založila Klub absolventů. Data však ještě n Absolventi: 1. Brno 2. Praha 3. Olomouc a Plzeň Světovost: na Západ jdi z Prahy Největší p světem má tradičně Univerzita Karlova. V tomto akademickém roce vyjíždí z Právnické fakult studentů (loni 271) v rámci programů Erasmus a jiných výměn, pořád je to však nejvíc – 3,3 Brno letos dotahuje, z Právnické fakulty MU vyjede 121 studentů (3,1 %). V Olomouci 57 oso Plzni 41 (2 %). Druhým kritériem je výuka odborných předmětů v cizím jazyce přímo na fakultě. I tady jasně předměty. Brno jich má 34 (plus 32 pro cizince), Olomouc 30, Plzeň osm (plus 12 pro progra Třetím bodem je jazyková příprava. Formálně největší nabídku uvádějí Olomouc a Plzeň (98, celkem); jde však o centra jazykové přípravy pro různé obory. Praha hlásí „jen“ 76 semestr šest hlavních jazyků ve specializaci pro právníky. Brno má 29 semestrů jazyků. Světovost: Brno 3. Olomouc 4. Plzeň Porota expertů: 24krát Praha Na otázku „Kterou fakultu považujete odpovědělo 42 expertů – ústavní soudci, advokáti, ministr spravedlnosti a jeho náměstci, j zodpovědní za výběr lidí (dalších deset se omluvilo, že odpovědět nemohou). Letos byla v čele Praha: 24krát první, 14krát druhá, dvakrát třetí, dvakrát čtvrtá. „Hlásí nejkvalitnější studenti.“ – „Profesionální pedagogický sbor, tradice a široké zázemí ve ve firmách.“ Jeden advokát uvedl: „Děkanu Aleši Gerlochovi se dle mého názoru podařilo zastav pád úrovně, který nastal v druhé polovině 90. let.“ Ale od některých zněla kritika: „Větší si všiml u plzeňských a brněnských absolventů. Studenti z Prahy vynikají zpravidla slušnou až hypertrofovaným sebevědomím.“ – „Studium je stále zejména biflování, u zkoušek není mož předpisy.“ Brno obvykle u expertních porot uspěje, nikoli však u této: 15krát první, 25krát druhé (an poslední). „Tamní učitelé nejsou tolik rozptylováni výkonem advokacie.“ – „Studium je na d úrovni, praktičtěji orientováno, studenti musí své myšlenky veřejně prezentovat, píší esej něco, co pražští studenti musí více dohánět po skončení fakulty.“ Ale také: „Před deseti l Brno zcela jednoznačně na první místo. Bohužel se domnívám, že děkance Naděždě Rozehnalové nedaří. Studium zde se změnilo z dialogu s profesorem na pouhé formální a byrokratické pln úkolů. Chtělo by to trochu živé vody.“ Olomouc je chválena za praktickou výuku včetně právních klinik (jen dva experti ji však řa – ale 21 jako třetí). „Spolupráce se zahraničím, zajímavé vědecké konference a příchod oso Telce z ní dělá štiku v právnickém rybníce.“ Plzeňské fakultě těžce ublížili její plagiátoři a rychlostudenti: na první místo ji zařadi jinak 13krát třetí, 17krát poslední. Experti: 1. Praha 2. Brno 3. Olomouc 4. Plzeň Zájem o Brno Rozhodlo nakonec páté kritérium, které zahrnuje čtyři fáze akademické kariéry. Největší převis poptávky má Brno. Fakulta uvádí (ve shodě s Ústavem pro informace ve vzděl uchazečů vzala 967, tedy 15 %. V Plzni brali 504 z 2703 přihlášených (bakalářské i magiste tedy 18 %. V Praze 906 z 4501, tedy 20 %. V Olomouci 495 z 2385 (20,7 %). Avšak ti, kdo se dostali na více škol a mohli volit, se pak reálně zapsali hlavně v Brně ( (85 %). V Olomouci se zapsalo 61 % a v Plzni 60 % přijatých. Pokud magistři práv pokračují jako doktorandi, vybírají si především Prahu (momentálně 494 Brno (227). Plzeň má pozastavenu možnost přijímat nové doktorandy, z loňských 224 jí tak z pro změnu doktorandy nemívala vůbec, teď se dostala na 54. A konečně počet docentů do 40 let a profesorů do 50 let. Generační obměna se daří Praze – čtyři (6 % sboru). Brno jednoho a dva. Plzeň má jen dva mladé docenty a Olomouc jediného. Zájem o školu: 1. Brno 2. Praha 3. Plzeň 4. Olomouc P. S.: Ale bylo to těsně. Kdybychom ja zařadili třeba vybavenost knihovny, Praze se 175 730 svazky a šesti světovými právnickými zatím Brno s 136 710 svazky nevyrovná. V anketě odpovídali Milan Bořek, předseda Krajského soudu v Hradci Králové Lenka Bradáčová Unie státních zástupců Jan Brož, místopředseda České advokátní komory Vítězslav Dohnal, Pr Jiří Doležílek, předseda Krajského soudu v Ostravě Miluše Došková, soudkyně Nejvyššího spr Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu Vlasta Formánková, ústavní soudkyně Martin Fou Notářské komory Jana Hercegová, městská státní zástupkyně v Praze David Hipšr, soudce Nejv soudu Pavel Hochmann, krajský státní zástupce v Hradci Králové Miloslav Jindřich, viceprez komory Jaromír Jirsa, místopředseda Městského soudu v Praze Milan Kohoutek, předseda Krajs nad Labem František Korbel, náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Krčmář, soudce Nejvyšší Křesťanová, soudkyně Městského soudu v Praze Monika Křikavová, místopředsedkyně Obvodního Tomáš Langášek, generální sekretář Ústavního soudu Jiří Lněnička, soudce Vrchního soudu v Praze Petr Lužný, náměstek krajského státního zástu Stanislav Mečl, náměstek nejvyššího státního zástupce Filip Melzer, náměstek ministra spra Petr Mlsna, náměstek předsedy Legislativní rady vlády Jiří Nykodým, ústavní soudce Aleš Pe místopředseda České advokátní komory Marie Poláková, krajská státní zástupkyně v Plzni Jiř ministr spravedlnosti Jan Pulda, pracovník Parlamentního institutu Jiřina Rippelová, předs komise Senátu pro ústavu Igor Stříž, náměstek nejvyššího státního zástupce Cyril Svoboda, Pavel Šámal, soudce Nejvyššího soudu Kateřina Šimáčková, soudkyně Nejvyššího správního sou člen představenstva České advokátní komory Libor Vávra, předseda Obovodního soudu Praha 1 ústavní soudce Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory David Záhumenský, předseda práv Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce Michal Žižlavský, člen představenstva České adv Omluvili se pro spjatost s fakultou nebo nedostatek informací: předseda Soudcovské unie To Jaroslav Dolejší z Vrchního státního zastupitelství v Praze, ředitelka Parlamentního insti Syllová, ústavní soudce Vladimír Kůrka, soudce Nejvyššího soudu Jiří Spáčil, předsedkyně ú výboru sněmovny Karolína Peake, předseda Krajského soudu v Plzni Zdeněk Jaroš, předseda ko soudu František Ištvánek, soudce Nejvyššího soudu Michal Králík, soudkyně Nejvyššího soudu děkanka Naděžda Rozehnalová Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno založena: 1919 počet pedagogů: 99 počet stude děkanka Milana Hrušáková Právnická fakulta Univerzity Palackého Olomouc založena: 1991 počet pedagogů: 86 počet stu děkan Aleš Gerloch Právnická fakulta Univerzity Karlovy Praha založena: 1348 počet pedagogů: 173 počet studen děkan Květoslav Růžička Fakulta právnická Západočeské univerzity Plzeň založena: 1993 počet pedagogů: 134 počet studentů: 1983