Didaktika je věda sama o sobě. Vyšlo první číslo časopisu sciED ****************************************************************************************** * Didaktika je věda sama o sobě. Vyšlo první číslo časopisu sciED ****************************************************************************************** Mohlo by se zdát, že v záplavě novin, nejrůznějších časopisů a odborné literatury nezbývá trhu moc prostoru na nové projekty. Přesto se ale najdou témata, jejichž potenciál bývá př přestože je značný, nikoli co se týče velikosti publika, ale skutečného významu a dlouhodo společnost závislou na vzdělání. Jedním z takových projektů na trhu s odbornými časopisy j projekt sciED - Scientia in educatione. Hovoří o něm jeho šéfredaktorka doc. RNDr. Naďa St vedoucí Katedry matematiky a didaktiky matematiky Pedagogické fakulty UK. Založit nový časopis není jednoduchá věc, takže důvody, které vedly k jeho vznidoc. RNDr. které rozjezd nového odborného časopisu nutně provázejí. Jaké důvody to byly? vedoucí Kat Člověk by řekl, že časopisů je hodně, ale třeba v našem oboru, v didaktice matedidaktiky m které se zabývají buď popularizací matematiky nebo odbornou matematikou, a pak fakulty UK, matematiky. Ale do časopisu pro učitele matematiky nemůžete dát výzkumnou zprávsciEDidakti musí to být například metodické doporučení nebo něco, co je pro učitele atraktivní. Ještě v obecně pedagogických časopisech, jako je třeba Pedagogika, Orbis Scholae nebo Pedagogick ale pro oborové didaktiky je to poněkud jiné zaměření. Máme to štěstí, že oborové didaktik matematiky a několika dalších předmětů, u nás existují jako nezávislé vědecké disciplíny u ve skutečnosti nemáme vlastní fórum. To znamená, že odborné texty našich doktorandů nebo n na základě výzkumů, prakticky neměly žádné odbytiště. Publikujeme je většinou ve sbornících konferencí ze zahraničí nebo v zahraničních časopise jsme se, že bychom něco takového mohli ukázat i českému publiku. Domluvili jsme se proto s přírodovědnými předměty, které jsou na tom podobně - mají sice popularizační časopisy, ale časopis, kde by mohly vycházet i články v češtině. Byť se říká, že je důležité publikovat cizím jazyce, a samozřejmě tomu tleskám, na druhou stranu si ale myslím, že s výsledky naš mělo být obeznámeno i domácí publikum. Takže jeden z důvodů byl ten, že takové fórum tady Co bylo bezprostředním impulzem k překonání letitého nedostatku odborné platformy pro dida a přírodovědných oborů? Hlavní impulz přišel vloni, kdy k nám přišla pracovní skupina akreditační komise MŠMT, kte úroveň doktorského studia v didaktikách matematiky a přírodovědných předmětů. Takže byli t doktorském studiu, které bylo akreditováno už v roce 1992, takže je to jedno ze tří nejsta studií v republice a z nich jediné, které se jmenuje didaktika matematiky, ostatní se jmen Hodnocením jsme prošli velmi dobře. V čele té pracovní skupiny byla paní prof. Stuchlíková něco v tom smyslu: Proč se nesnažíte udávat tón výzkumu v didaktice matematiky v celé repu já nechci vytvářet nějaké normy a někomu nařizovat, jak má výzkum provádět nebo jak má výz matematiky vypadat. A tak nás s kolegy napadlo, že kdyby začal vycházet specializovaný čas předávání našich poznatků by byla nenásilná. Budou v něm vycházet kvalitní výzkumné články na ostatních pracovištích, zejména doktorandi, kteří se učí, jak výzkum provádět, je můžou inspiraci. Takže tón bude časopis udávat, ale nenásilně. Ještě bych se vrátila k tomu, komu je váš časopis určen. Zmínila jste odbornou veřejnost b v oboru matematiky a přírodních věd, potom publikum, které zde máte jako autorskou základu doktorandy, magistry, své kolegy z fakulty nebo jiných vědeckovýzkumných pracovišť případn a dále učitele matematiky a přírodovědných oborů na školách. Kdybych se podívala na váš ča učitele, který na základní nebo střední škole tyto předměty učí, mohla bych si říct, že vý ale praxe běží svým vlastním směrem a vlastním tempem. Co v něm najde učitel pro svou peda Učitelé jsou našimi čtenáři až ve druhém plánu. Začala bych tím, co v něm nenajde. Nenajde doporučení, pokud chce toto, může sáhnout po existujících časopisech, kterých myslím alesp existuje dost, minimálně dva v ČR. Ale pokud ho zajímá, jak děti v matematice uvažují nebo motivaci mají pro učení se fyzice, ať se podívá do našeho časopisu. Může tam najít typy čl jaký vliv mají různé komunikační vzorce pro porozumění matematice, jaké typy otázek mohou matematickému poznání, a další. Najde tam inspiraci, nikoli prvoplánové metodické doporuče návod. Takže pokud ho zajímá, jak děti uvažují, jak se učí matematice nebo dalším přírodov může sáhnout po našem časopise. Jaké slovo, váhu nebo podíl na vašem časopise mají psychologové a pedagogové? Zatím žádnou, protože didaktiky oborových předmětů je skutečně třeba chápat jako obory, kt pomezí vlastního oboru, třeba matematiky a fyziky, a pedagogiky a psychologie - všechno ja Odborníci, kteří dělají výzkum v didaktice matematiky, by měli být vzděláni ve všech třech samozřejmě někde víc, někde míň, mnoho lidí třeba v didaktice matematiky přichází z řad ma si doplní vzdělání v dalších oblastech. Takže v redakční radě časopisu sciED nemáme žádnéh pedagoga. Netvrdím, že by tam nemohl být, ale předpokládá se, že články, které v něm uveře být jenom oborové, to znamená, měl by v nich být obsažen výrazný pedagogický a psychologic měl by ho tam dodat sám autor. Předpokládáme, že mezi recenzenty mohou být podle povahy čl a psychologové. V redakční radě ale nemáme ani čisté odborníky z matematiky a fyziky, jsou kteří se zabývají výzkumem v didaktikách, protože chceme ukázat, že didaktika je věda sama sice potřebuje poznatky z dalších oborů, to každopádně, ale může existovat nezávisle. Podle jakých kritérií jste navrhli strukturu časopisu - podle jednotlivých oborů nebo je t časopis? Není podle oborů, je podle povahy článku. Primárně chceme publikovat články výzkumného cha dále teoretické studie. Je to rubrikový časopis nezávisle na tom, jestli je článek z matem dalších předmětů. V prvním čísle máme rubriky Teoretické studie, Výzkumné články a Přehled tam jsou třeba konkrétně přehledy o doktorských studiích. Předpokládáme, že budeme uveřejň témata a zprávy, které se týkají výzkumů v daných oborech, například o různých výzkumných doktorských studiích, zprávy o tom, jaké disertační práce vznikají a podobně. Inspirovali jste se podobným časopisem v zahraničí? Ne. Je to tedy zcela vaše autorské dílo. Ano, z tohoto pohledu. Jinak co se týká layoutu vlastních článků jsme se samozřejmě dívali ostatní internetové časopisy, abychom viděli třeba úpravu a měli tam všechny důležité věci struktura časopisu je náš autorský projekt. Pokud znám časopisy z mé oblasti, většinou jso matematiky, i když nevylučuji, že existují i takové, které ji zahrnují dohromady i s příro předměty, ale nevím, zda ve světě takový časopis vůbec existuje. My jsme si zcela pragmati didaktika matematiky by celý časopis neutáhla, tak jsme se dali dohromady s těmi, které js to znamená s fyzikou a dalšími přírodovědnými předměty. K čemu by časopis sciED měl směřovat, máte nějaký cíl nebo vizi? Ano, naší vizí je zlepšení kvality didaktického výzkumu v ČR, což je docela silná vize, pr úplně triviální. Vloni hodnotící účelová skupina prošla celou republiku, zjišťovala, jak v oblastech vypadá, a konstatovala, že v něm jsou nedostatky a že je potřeba s tím něco děla ambicí je sjednocení terminologie a kritérií kvality výzkumu v jednotlivých oborových dida Didaktiky předmětů jsou poněkud roztříštěné v tom smyslu, že každá didaktika si vytváří sv jazyk a vlastní metody, které jsou možná podobné, protože je víceméně přebíráme zejména z výzkumu a také ze zahraničí. Takže terminologii bychom rádi nějak sjednotili, ale to není lze udělat mocensky, že by třeba nějaký obecný didaktik řekl – tak toto budeme používat. I časopis směřovat – shromažďovat výzkumné články z různých oblastí na jednom místě, kde by postupnému sbližování terminologie a kritérií kvality. Existuje přímá úměra mezi tím, že když se zlepší didaktika matematiky a přírodovědných pře této oblasti, zlepší se pedagogická praxe na školách a nakonec se to odrazí v konečném pro na úrovni znalostí žáků? Já tomu věřím, ale je to běh na dlouhou trať. Není to úplně přímá linka, že když se něco v - to je bezvadné, takhle to funguje a tak to hned vyzkoušíme ve škole. Jenže ve škole jsou a fungovat to nemusí; pak je potřeba hledat další úpravy. V konečném důsledku by ale výzku právě k tomu, ne aby sám sebe regeneroval, ale aby se z něj hledaly impulzy pro školní pra všech oborových didaktik, které v našem časopise jsou, můžu říct, že k tomuto cíli rozhodn ale chceme, aby když dojde k úpravě nebo k návrhu úpravy ve školní praxi, aby byla založen výzkumu a ne na tom, že někdo intuitivně cítí, že něco nějak je. Často to může být i pravd také nemusí nebo se může ukázat, že situace je mnohem složitější, což právě výzkum ukazuje dělat výzkumy myšlení dětí v matematice a v těchto předmětech, zjistilo se, že není tak př představujeme. Z tohoto pohledu se udělal kus práce, ale cesta do praxe vůbec není přímoča zkušenosti všude ve světě. Ale určitě tuto ambici máme. Jak se vyvinula sama didaktika matematiky za posledních 20 let? Výzkum v didaktice matematiky měl v 60. letech minulého století velký boom, kdy se najedno a o výzkumu v didaktice matematiky se začíná hodně mluvit. Výzkum vyrostl z takových kořen myslelo, že se dá dělat od zeleného stolu - prostě o tom budeme hluboce uvažovat, zamyslím strukturovat matematické poznatky, a když nám to bude pěkně logicky plynout za sebou, tak Byla to didaktika pouze oboru, didaktika bez školy a bez dětí. Pak, když přišla doba moder vyzkoušelo. Něco fungovalo, ale nakonec, jak víme, jsme se z modernizace vrátili k běžné t Začalo se zkoumat, proč to nefungovalo, a zjistilo se, že kvůli tomu, že se v úvahu nevzal další vlna výzkumů, kdy se zkoumal obsah v souvislosti s dětmi, jak děti uvažují v matemat jaké chyby dělají, jak to reedukovat a podobně. Dělaly se různé klinické experimenty a hla studie. Potom se zjistilo, že to stále ještě nestačí, protože to, co funguje v klinických u jednotlivých dětí, ve školní třídě selhává kvůli dalším faktorům. Dnešní situaci bych ch asi tak, že výzkum se snaží brát v úvahu i školní praxi. Děláme hodně terénních výzkumů a v úvahu nejenom to, jak děti uvažují, jaký je obsah učiva a jak by se měl strukturovat, al i otázky komunikace ve výuce, jak výuku ovlivňuje role a osobnost učitele a také osobnost typu, jak se učí a tak dále. Takže od didaktiky bez žáka přes didaktiku bez školy je to te obsahem, se školou i se žákem...  (smích) Děkuji za rozhovor. sciED - Scientia in educatione [ URL "http://www.scied.cz/Default.aspx? PorZobr=1&PolozkaID=122&ClanekID=333"] (Marie Kohoutová)