Investované finance do rozvoje UK se českému státu mnohonásobně vrátí ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** S prorektorem pro investiční výstavbu prof. RNDr. Milanem Tichým, DrSc. jsme si povídali o rozvoji Univerzity Karlovy a prezentaci sedmnácti projektů zabývajících se možností vývoje Univerzity Karlovy. Ty vznikly v rámci studentské soutěže VIZE 2030 a zpracovávali je rovn Jaký dojem na Vás udělala prezentace seminárních prací z dílny čtyř architektonických škol Především bych poopravil, že se nejednalo o soutěž. Ano, původní návrh kolegů ze Studentsk architektonická soutěž, ale v průběhu přípravy a projednávání se pracovní skupina usnesla, nebudou hodnoceny grémiem, ale že se z nich uspořádá veřejná výstava. Diskutovaná veřejná studentských semestrálních projektů je přirozeným prekursorem veřejné výstavy, jejíž konán ukončení prací na projektech v letním semestru. Dále bych chtěl upřesnit, že realizace akce VIZE byla sice jedním z úkolů, kterými jsem by bez intenzívní spolupráce pedagogů z fakult architektury a stavebních fakult spolupracujíc by žádné projekty nevznikly. Fakt, že prezentační konference měla bohatý program studentsk dokazuje, že úsilí našich kolegů z Českého vysokého učení technického v Praze, Vysokého uč v Brně, Technické Univerzity v Liberci a Technické Univerzity v Ostravě nebylo vynaloženo bych rád v tomto kontextu vyslovil svůj upřímný dík všem kolegům pedagogům, vedoucím stude i všem členům pracovní skupiny, kteří projekty v rámci akce URBANISTICKÁ VIZE UK 2030 [ UR vizeuk2030.cuni.cz/VU-10.html"] připravovali. Ohledně dojmu, kterým na mne studentské projekty zapůsobily, mohu říci, že jsem byl v rela bude daná skupina řešit, ale o podrobnosti projektů jsem informace neměl; většinu názvů pr studentů vedené doc. Vorlem z FSv ČVUT, který mě pozval na hodnocení všech projektů s téma hodnocením. Přesvědčil jsem se, že v této skupině si nastavili pomyslnou hodnotící laťku h provedení, rozsah práce i způsob prezentace u všech vybraných projektů ze všech skupin. Po odborníky. Má některý návrh šanci stát se návrhem, který se bude realizovat? V současné době je objednána studie severního předmostí na Pelc Tyrolce. Tam stojí koleje bývalá menza, která se bude rekonstruovat pro potřeby fakulty humanitních studií. Na proje pracují architekti Kuba & Pilař, skupina, která vyhrála architektonickou soutěž na návrh r tohoto objektu. Vzhledem k tunelu Blanka a následnému vyššímu zatížení lokality hlukem a prachem je pro Univerzitu Karlovu vitální, v okolí objektů Univerzity byla vyřešena optimálně s ohledem na probíhající výuku a kvalit studentů. Útvar rozvoje města se snaží vycházet Univerzitě Karlově vstříc; podle mne rovně důsledků společných aktivit v rámci VIZE UK 2030. Prostor Albertova, kde se připravuje výs Biocentra a Globcentra, a prostor na Petřinách, kde se připravuje rekonstrukce objektu bývalé menzy Větrník pro po fakulty, nebyl v rámci prezentovaných projektů řešen. Potěšitelný výsledek prezentací, ve náměty ke strategii rozvoje UK, byl ten, že potvrdil většinu stávajících strategických pře Karlovy, a v současnosti již započatých kroků: posílení přítomnosti univerzity v historick a rozvoj minikampusů vytvoří zhruba 4-5 jader v centru města s tím, že některé další fakul poněkud mimo centrum, ale vázány na jejich nutné spojení s nemocnicemi nebo sportovišti. Můžete nám říct, kolik budov dnes UK patří a kolik stojí jejich provoz? To je složitá otázka, zejména proto, že fakulty, které mají velkou hospodářskou samostatno vesměs zvlášť výdaje na provoz, opravy a údržbu. Jako součást investičního plánu UK na dal období je na webovské stránce odboru výstavby UK přehled všech objektů Univerzity Karlovy; 142 s čistou užitkovou plochou 246591 m2. Z toho na fakulty připadá 209338 m2. V průměru m jednoho studenta (ve zprávě za rok 2009 UK deklarovala celkem 52842 studentů) asi 4 m2. Do pro výuku, vědu a výzkum podle dokumentu MŠMT pro společenskovědní obory je 6 m2, pro peda m2, pro lékařské a přírodovědecké cca 15 m2, tedy zhruba čtyřnásobek. Doporučená hodnota t zařízení je cca 2 m2 na jednoho studenta, to bychom k doporučeným hodnotám pro výuku měli Spočítaná hodnota je průměrná, tj. například nedávno vzniklá FHS má jen 0,93 m2 čisté užit jednoho studenta. Co se týče nákladů, mohu uvést příklad jedné z fakult UK: celková plocha užitková čistá vy fakultou je 36082 m2, a roční náklady na údržbu a provoz budov deklarované ve výroční zprá za rok 2009 byly 15,9 mil. Kč. To je zhruba 440 Kč na jeden m2. V těchto nákladech nejsou na energie a média (voda, elektřina, plyn), ty činily podle téže výroční zprávy za rok 200 Kč, tj. dalších cca 800 Kč/m2. Dále v těchto nákladech nejsou započítány úpravy a rekonstr poslucháren a pracovišť, tyto náklady tvořily podle téže výroční zprávy 39,6 mil. Kč, tedy Kč/m2. V sumě se tedy dostáváme k nákladům 2340 Kč/m2. Náklady na energii za celou Univerz v roce 2010 asi 320 mil. Kč; provozovat budovy není tedy levná záležitost. Studenti ateliéru architekta Jana Jehlíka z ČVUT se soustředili na vztah mezi fragmenty un a pokusili se zodpovědět otázku, zda je dislokovanost univerzity v městě negativum. Myslít jejich doporučení by univerzita mohla při svém budoucím vývoj použít jako výchozí podklady Na tuto otázku bych nejlépe odpověděl slovy paní architektky Marie Hubíkové, tvůrkyně gene UK: „Pro koncept územního plánu byl v roce 1994 vytvořen generel UK jako koncept ve varian předcházely rozsáhlé průzkumy - rozbory a analytické práce zpracovatele: Souhrnná zpráva o možnostech rozvoje UK v Praze z roku 1990, Generel UK –předběžný návrh z roku 1992, kterým posouzena problematika plošných potřeb všech fakult a součástí UK, se kterými byla projedn byl posuzován a hledáno řešení pro hlavní problém UK – tj. roztříštěnost a nepřijatelná od UK na území hlavního města.“ Z jejího vyjádření je zřejmé, že problému, na který upozornil doc. Ing.arch. Jana Jehlíka, si je Univerzita Karlova dlouhodobě vědoma; řešit jej ale můž objektivních podmínek. Opět cituji: „I při velké vstřícnosti ÚHA MP (nyní ÚRM hl.m. Prahy, považovat dosud platný územní plán hlavního města, schválený roku 1998, za optimální pro r Jaká je vize UK z hlediska urbanistického rozvoje? UK má jednoznačně formulovanou vizi: Univerzita Karlova je historickým vývojem danou organ Prahy, zejména Pražské památkové rezervace a při oboustranně výhodné symbióze univerzita-m zároveň s městem rozvíjena. Tuto základní filozofii Univerzita Karlova prosazuje v posledn všech dokumentech pořizovaných městem. Kromě realizace nových kampusů v Hradci Králové a Plzni existují jiné projekty, které rozš době plochu pro výuku na fakultách? Předtím, než na tuto otázku odpovím, rád bych upozornil na dlouhodobý záměr MŠMT, který dá přednost kvalitě. Na dlouhodobý záměr MŠMT navázal i dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy n kde se praví: „Má-li být zachována a dále rozvíjena kvalita studijních programů, je kvanti počtu studentů na maximální možné úrovni.“ Tím nechci říci, že pro současný stav počtu stu výukové plochy dostačující; právě naopak, číselné argumenty již byly uvedeny. Požadavky fa výukových ploch reflektuje investiční program [ URL "http://www.cuni.cz/UK-3205.html?"] Un v Praze na období 2011-2015, který je vystaven na webových stránkách odboru výstavby UK. C financí potřebný na investice v tomto období je spočten na cca 13,6 mld. Kč, z toho tzv. p spotřebují cca 6,9 mld. Kč. Z toho cca 2,1 mld. Kč jsou náklady na kampusy mimopražských f mld. Kč jsou náklady odhadované provedenou studií na objekty Biocentra Globcentra v lokali Ve zbytku cca 2,4 mld. Kč jsou započteny již zmíněné rekonstrukce bývalé menzy 17. listopa fakulty humanitních studií, bývalé menzy Větrník pro potřeby právnické fakulty, rekonstruk loňského roku nově pořízených objektů v Opletalově ulici pro potřeby filosofické fakulty, matematických a informatických pracovišť MFF v Tróji, a další akce menšího rozsahu. Jednoz investičních aktivit Univerzity Karlovy v Praze v nejbližším zhruba pětiletém období je kr rekonstrukcí stávajících budov a výstavby objektů mimopražských fakult dostavba kampusu Al Rozhodla se univerzita změnit postoj k výstavbě kampusu na Dívčích Hradech nebo v prostoru Dovolím si nejprve - opět slovy paní arch. Hubíkové - definovat postoj UK, o kterém hovoří řešení návrhu územního plánu Prahy probíhala se zpracovatelem - tehdy ÚHA MP, konkrétně s funkčních složek (školy, zdravotnictví, tělovýchova) - průběžná jednání UK, při kterých by podklady upřesňovány –mj. aktualizovanými generely všech fakult a součástí UK z roku 1996. tzv. Zájmová území UK [ URL "http://www.cuni.cz/UK-3195-version1-scany2_72.pdf"] (jehož so lokality Dívčí Hrady v Jinonicích a Pelc Tyrolka v Tróji, pozn. M.T.) je doplněním generel jednotlivých územích další  zařízení města (s funkcemi např. kultura, tělovýchova aj.), ke vhodné při dalším řešení UK přihlédnout.“ Prostor severního předmostí na Pelc Tyrolce je v současnosti, jak již bylo řečeno, předmět která bude řešit jak dopravu - samozřejmě v souladu s dopravním řešením tunelu Blanka a je i prostor pro univerzitní výstavbu v okolí stávajících budov kolejí a menzy 17. listopadu. studie budou zohledněny v konceptu územního plánu Prahy. I když lokalita Dívčí Hrady v Jin seznamu „Zájmových území UK“ i nadále, není v současné době připravována žádná studie urba tohoto území pro potřeby UK. Karlova univerzita podle arch. Jiřího Suchomela ročně přispívá k hospodaření města Prahy p miliardami korun a je tedy rovnocenným partnerem města Prahy. Plánuje univerzita v budoucn spolupráci s městem? Víte, slovo „prohloubit“ je jen mediálně atraktivní. Podle mého názoru by měly být vztahy Karlovou a magistrátem resp. městskými částmi standardní. A to do současnosti také, alespo informací, byly. Univerzita poskytuje městu potřebné podklady a město se snaží v nich vyjá Univerzity Karlovy podle svých možností uskutečnit. Akce VIZE UK 2030 přispěla k tomu, že osobní kontakty na ÚRM, což je jistě pozitivní skutečnost. A zmocněnkyně UK pro oblast Pel Ing.arch. Marie Pětová intenzívně jedná s ÚRM o požadavcích UK na změny územního plánu v t Jak se Vám líbil návrh studenta Jana Luksíka na využití prostoru Masarykova nádraží pro bu univerzity? Osobně považuji za vitální pro jakékoli velké město, aby vlaky jezdily - pokud možno - až Například v Paříži jsou nádraží situována tak, že od nich ujdete pár kroků, a jste praktic Paříže. Na tomto projektu [ URL "http://vizeuk2030.cuni.cz/VU-17-version1-."] se mi proto Luksík Masarykovo nádraží nezrušil, ale jen jej překryl stavební konstrukcí, na níž navíc Univerzitní budovu postavil podle kolejí, a kombinoval ji s komerčním využitím, což je urč nápad vzhledem k tomu, že by se pak zřejmě komerční subjekt finančně podílel na výstavbě a Blízkost pohybujících se vlaků by ale byla jistě zdrojem hluku. Pokud bych si měl z projektů vybrat ten, který se mi nejvíce zamlouval, je to nápad využít vedle Staroměstské radnice pro účely Univerzity Karlovy, například pro Evangelickou teolog Socha Mistra Jana Husa a Evangelická teologická fakulta by se na Staroměstském náměstí [ U vizeuk2030.cuni.cz/VU-14-version1-."] doplňovaly, patřily by organicky k sobě. A je to mís Univerzita Karlova patří - do centra města. Navíc, proluka nebyla v prezentovaném projektu jedním kompaktním objektem jako tomu bylo ve většině výsledků dosavadních architektonickýc prostor, zástavba proluky byla v projektu řešena v podstatě jako jakýsi „špalíček“ budov s uličkami mezi nimi, které nabízely i komerční využití, a které každý návštěvník historicky města tak miluje. A pražský magistrát by mohl po výstavbě těchto objektů vyjádřit svoji po Karlově tím, že by jeden z nich (postavený podle požadavků UK) pro Evangelickou teologicko Univerzitě Karlově věnoval. (Čtenářům se omlouváme, ale projekty budou během nejbližší doby na uvedených adresách zpří Jaké jsou mechanismy schvalování budoucího rozvoje UK? Potřeby fakult a součástí v oblasti materiálně technického vybavení jsou zahrnovány do Dlo UK, který je projednáván v kolegiu rektora a v akademickém senátu Univerzity Karlovy v Pra Prostřednictvím Dokumentace programu 233 310 - Rozvoj a obnova materiálně technické základ Karlovy v Praze a nově Investičním programem UK – Program reprodukce majetku 133 210, jsou potřeby již na jmenovitých akcích UK. Dokumentace programu i program reprodukce majetku je na ministerstvu financí schvalován na MŠMT. V rámci přiděleného finančního limitu ze státn stanovených priorit v rámci UK jsou jednotlivé akce realizovány prostřednictvím tzv. Inves který schvaluje MŠMT. Akce hrazené z vlastních prostředků jsou po projednání na RUK schval prorektorem UK. Zodpovědný za rozvoj UK je samozřejmě JM pan rektor. Spolupracuje přitom s týmem prorektor vyčleněni pro otázky rozvoje: prorektor pro (strategický) rozvoj a prorektor pro investičn rámci UK se na přípravě akcí podílejí jak technické úseky fakult, tak i odbor výstavby a e RUK. Na RUK se této činnosti věnuje 5 pracovníků. S čím se UK v tomto směru nejvíce potýká a proč? Na podobné otázky jsou většinou zmiňovány finance, a ani já je nehodlám vynechat. Začnu al konce. Na odboru výstavby UK nejsou architekti urbanisti a tak pro svůj urbanistický rozvo spolupracovat s konkrétním architektem; v našem případě je to prakticky od roku 1990 paní Hubíková. Jakákoli koncepce vytvořená touto jedinou osobou pak může být kritizována jinými urbanisty, kteří mohou mít na urbanistický rozvoj UK jiný názor. Jak jsem se dozvěděl od j během akce VIZE, architekti si vzájemně konkurují a tak je vždycky názor kritizujícího - s urbanistická koncepce UK - subjektivní. Lakonicky to vyjádřil zmíněný kolega slovy: „archi architektem“. Jak navrhuje doc. Jehlík, částečným řešením by mohlo být požádat o spoluprác architektů urbanistů; podle mne ale každé řešení bude vyjadřovat subjektivní názor jeho tv dobře. Co se týče financí, myslím si, že se na financování UK v Praze hodně podepsal fakt, že pro programů VaVpI je možné podávat jen mimo Prahu. Že tyto projekty UK psát umí, se ukázalo n projektů VaVpI mimopražských fakult UK. A byl bych rád, kdyby český stát mohl kompenzovat Karlově v Praze nevýhodu, kterou má díky brutálnímu omezení investičních prostředků z EU. toto rozhodnutí poskytla českému státu Univerzita Karlova ve formě svého investičního prog 2011-2015. Investované finance se mnohonásobně českému státu vrátí ve formě kvalitně vzděl generace. Stvrzuje to v letošním roce již 663 let stará pečeť vysokého učení Karlova. Děkuji P.K.