Eva Jandečková: Nadějí je smíření se světem ****************************************************************************************** * Eva Jandečková: Nadějí je smíření se světem ****************************************************************************************** V konkurenci 23 studentů českých vysokých škol získala jednu z hlavních cen 16. ročníku Pr Iberoamericano Eva Jandečková, posluchačka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v oboru francouzština, za práci „Ernesto Sábato: Tunel. Jeden i druhý.“ Významy, která slova „tune druhý“ nesou, jsou, jak se ukázalo, složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Eva Jandečková Čím konkrétně se vaše práce o díle Ernesta Sábata zabývá? Práce z hispanoamerické literatury se týká především velkého románového díla Ernesta Sábat prvního z jakési volné trilogie románů „El túnel,“ „Sobre héroes y tumba“ a „Abaddón el Ex česky Tunel, O hrdinech a hrobech a Abaddón zhoubce. Práce se zabývá určitými tématy, kter druhé knize O hrdinech a hrobech, tedy protiklady a opozicemi, protože Sábatova koncepce, ale víceméně celého jeho pohledu na svět, je taková, že všechno se odehrává v protikladech které vyjadřuje bojem nebo harmonií dvou protilehlých sil. Takže moje práce se zabývá jedn dvojicemi, které se vyskytují s těmi hlavními, ale samozřejmě by se toho dalo najít víc. Proč jste zvolila právě tohle téma? Bylo to kvůli literárním kvalitám díla nebo kvůli širš autorovy koncepce a jeho světonázoru, o kterých jste se zmiňovala? Zvolila jsem ho částečně díky shodě náhod. Vděčím za to hlavně paní doc. PhDr. Hedvice Vyd vedoucí práce a která mě k tomuto dílu i autorovi přivedla. Co se týče tématu mé práce, i její popud, ale musím říct, že jsem měla velký zájem o tomto díle psát, protože je hodně k člověka do sebe vtáhne, přinejmenším mě osobně určitě. Co bylo pro vás největším problémem v práci o Ernestu Sábatovi? Bylo něco, s čím jste nepo tak složité? Největším problémem byla právě bohatost a rozmanitost všeho, co se v díle vyskytuje. Dílo symboly, víceméně tradičními, křesťanskými nebo jinými z velkého množství rozmanitých pohl tyto symboly mají v různých tradicích různé významy, takže člověk se dílem těžko prokousáv opravdu hodně a těžko se dá říct, že něco je tak a také to tak skutečně je. Čili ten nejtěžší oříšek byl lingvistický nebo spočíval v bohatosti významů a souvislostec jste zmínila? Největší oříšek byl v bohatosti samotného díla a pak v tom nějak mou vlastní práci struktu neodběhnout od tématu. Co bude dál s tímto autorem ve vaší mysli? Budete se jím konkrétně dále zabývat nebo nasmě jiným oblastem, kterými byste se dál chtěla věnovat? Ve své diplomové práci jsem zvolila téma lingvistické, takže už jsem utekla, ale není všem se týče tohoto autora, pro mě je nesmírně zajímavý, jeho dílo je velmi působivé, ale poměr takže na jednu stranu si myslím, že se k němu budu vracet, na druhou stranu si od něj ráda odpočinu. I sebe depresivnější dílo snad má v sobě nějakou naději. Má ji podle vás i El Tunel Ernest O tom se literární vědci neustále dohadují, jestli toto dílo v sobě nějakou naději má nebo to většinou záleží na tom, jak si ho každý přebere a jak ho pro sebe interpretuje. Pro mě sobě má. A v čem ta naděje spočívá? Podle mě v tom, že hlavní hrdinové, kteří byli většinou veskrze negativní, se přece jen, a dopadli špatně, nakonec trochu zklidnili a smířili se světem, který byl proti nim a ke kte v opozici. Děkuji za rozhovor. více o 16. ročníku Iberoamerické ceny [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-10532.html"] (Marie Kohoutová)